Zprávy bez cenzury 27.01.2022

EKONOMIKA

Prohlášení Fedu poslalo akcie na nové dno. Je to nákupní příležitost, míní experti

Středeční oznámení americké centrální banky Fed, že od března začne se zvyšováním úrokových sazeb a zároveň ukončí podporu ekonomiky, vyvolalo v USA další výplach na akciových trzích. Zlevňovaly i cenné papíry mnohých velkých a dlouhodobě ziskových firem včetně Amazonu, Netflixu či Meta Platforms. Hlavní index S&P 500 dál směřuje k nejslabšímu měsíčnímu výkonu od začátku pandemie. Podle některých expertů a investorů je tak současná situace skvělou příležitostí k nákupu.

EU je připravena při ruské invazi obětovat plynovod Nord Stream 2 a další ruské projekty

Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Politici z dosud skeptických zemí jako Německo či Rakousko se v posledních dnech přidávají na stranu zastánců zablokování projektu, na což naléhají i Spojené státy. Diplomatické zdroje obeznámené s aktuální přípravou sankcí podle listu Financial Times tvrdí, že postihy by se vedle Nord Streamu měly týkat i dalších nových plynových projektů v Rusku.

Více než 20 tankerů s plynem zamířilo z USA do Evropy, píší média

Podle deníku nyní úředníci ve Washingtonu a Bruselu hledají krátkodobou náhradu za moskevský export.

„Více než 20 tankerů míří z USA do Evropy,“ uvádí The Wall Street Journal.

V článku se píše, že podle analytické společnosti Vortexa by stejným směrem mohlo následovat dalších 33 lodí. Podle ředitele společnosti Claye Sigleho „pokryjí jen část“ ruských dodávek.

Noviny s odkazem na informované zdroje uvádějí, že zástupci administrativy amerického prezidenta Joe Bidena během posledních několika dnů uskutečnili videohovory s úředníky z celého světa ve snaze přesvědčit kupující v Jižní Koreji, Japonsku a dalších zemích, kteří již zaplatili za dodávky, aby dovolily Spojeným státům přesměrovat je do Evropy.

FT se dověděl o přípravě sankcí EU proti plynovému sektoru Ruska

Podle informací FT jsou opatření zaměřena na to, aby byly podstatně sníženy financování a dodávky technologií pro nové ruské projekty v plynové sféře. Zdroje listu tvrdí, že tento balík opatření bude součástí rozsáhlejších ekonomických sankcí. Stupeň jejich tvrdosti se bude korigovat v závislosti na rozsahu „ruské ofenzívy“.

FT oznamuje, že je to první případ, kdy Evropa připouští možnost zasadit ránu plynovému sektoru, v němž se dodává 40 % paliva z Ruska.

Podobné sankce mohou ale způsobit škody také západním společnostem, včetně BP, Total a Shell, které investují do ruských plynových projektů, píše list. Připomíná, že například francouzská Total je jedním z největších investorů rozpracování nalezišť na Jamalu, Shell loni podepsala pětiletou dohodu s Gazpromem.

VÝCHODNÍ EVROPA

Moldavská prezidentka se domnívá, že ve východní Evropě může vypuknout válka

„Můžeme analyzovat prohlášení učiněná na úrovni zemí a mezinárodních organizací, z toho je zřejmé, že hrozí válečné konflikty. Doufáme, že se najde demokratické řešení, ale nelze vyloučit riziko vojenských akcí,“ řekla Sanduová v pořadu televizního kanálu TV8.

Uvedla, že moldavské státní instituce analyzují situaci a sledují veškeré dění v regionu s tím, že berou v úvahu i ty nejhorší scénáře.

„Snažíme se od nuly vytvořit protokoly pro všechny situace, ale opravdu doufáme, že se najde mírové řešení událostí. Občané země by měli být připraveni, ale zároveň chápat, že existuje možnost najít diplomatické východisko ze situací,“ dodala Sanduová.

Lukašenko slíbil pomoc Rusku v případě vojenské agrese proti zemi

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že Minsk se zúčastní bojových akcí v případě vojenské agrese proti Rusku.

„Všude se kriticky zvyšuje úroveň agrese. Vyzývavá rétorika se stala normou. Mírové iniciativy se strčí do šuplíku. Velké jaderné velmoci se pokouší dosáhnout nových dohod, protože chápou, že třetí světovou válku planeta sotva přežije“, řekl Lukašenko ve svém provolání k parlamentu a lidu Běloruska.

„Pro Západ je důležité utopit naše rusko-ukrajinské bratrství, naše slovanské bratrství, v krvi. My jsme však původní slovanské národy, pocházíme z jednoho křtu. Naše kořeny sahají do hlubin staletí, a to musí být zachováno, ať nás to stojí, co to stojí. Vždyť bratrství je přece mnohem víc, než domnělé křivdy a maloměstské politické ambice. Naše nerozlučitelné vazby jsou základem společné bezpečnosti a přežití. A ať si kdo chce, přeje, co chce, my Ukrajinu navrátíme do lůna našeho slovanství. Určitě to uděláme,“ pronesl.

Trilaterální aliance: Británie přebírá kontrolu nad východní Evropou

Spojené království Ukrajinu nejen vyzbrojuje, ale také hodlá vytvořit trojstrannou alianci s Ukrajinou a Polskem, která je zjevně protiruská, protože jejím hlavním cílem bude „vypořádat se s Ruskem“.

Uvedla to britská ministryně zahraničí Liz Trussová na tiskové konferenci v Lowy Institute (Sydney, Austrálie).

„Vzhledem k tomu, že v prosinci proběhla v Londýně jednání na vysoké úrovni, pokračujeme v rozvíjení našich vazeb nejen s Ukrajinou, ale také s Polskem, jedná se o nové trilaterální vazby, u kterých se očekává, že v krátkodobém horizontu posílí.

Budeme i nadále podporovat Ukrajinu a vyzývat Rusko k deeskalaci. Protože vše, co se děje ve východní Evropě, má význam pro celý svět. Protože Rusko dnes ohrožuje svobodu, demokracii a právní stát, a tyto hrozby nikdy nejsou regionální, jsou to globální hrozby,“ řekla ministryně.

UKRAJINA

Kyjev připravuje plány na ozbrojené provokace v Donbasu, varuje Rusko v OBSE

„Vojensko-politické vedení Ukrajiny uvažuje o absenci imaginární hrozby ‚invaze‘ ze zahraničí a pokračuje v rozšiřování vojenského seskupení ne prostě někde, ale podél kontaktní linie v Donbasu. Blízko ní se již nachází asi 150 000 vojáků,“ řekl Lukaševič na zasedání Stálé rady OBSE.

Dodal, že nedávno ministr obrany Ukrajiny oznámil navýšení počtu příslušníků Ozbrojených sil Ukrajiny o dalších 11 000 lidí. Kromě toho přijíždějí do Donbasu zástupci polovojenských nacionalistických formací, včetně Pravého sektoru (organizace zakázaná v Ruské federaci), který nebyl odzbrojen v souladu s bodem č. 10 minského balíčku opatření, zdůraznil Lukaševič.

„To vše svědčí o tom, že jsou v Kyjevě aktivně vytvářeny plány týkající se přípravy ozbrojených provokací v Donbasu,“ uzavřel diplomat.

K čemu povedou jednání poradců normandské čtyřky?

Jednání mohou do značné míry určit scénář, v jakém se budou události na Donbasu dále vyvíjet.

Rusko již dalo jasně najevo, že pokud Kyjev odmítne nepřekročit „červené čáry“ a splnit politickou část minských dohod (a to je velmi pravděpodobný scénář), Moskva bude otevřeně dodávat zbraně „DNR“ a „ LNR“.

V novém čísle blogu „Yasno. Pochopitelně“ Olesya Medveděva, zvláštní zpravodajka webu Strana, hovoří o výsledcích jednání a snaží se předvídat vývoj situace s dalším procesem vyjednávání.

Na čem se všechny strany dohodly po setkání poradců vedoucích představitelů zemí Normandie:

• Poradci potvrzují, že Minské dohody jsou základem práce normandského formátu, a potvrdili, že je nutné snížit stávající rozdíly, aby se pokročilo.

• Strany stojí za bezpodmínečným dodržováním příměří a plným dodržováním opatření k posílení příměří z 22. července 2020, bez ohledu na neshody v jiných otázkách plnění Minských dohod.

• Strany diskutovaly o důležitosti zintenzivnění práce TCG a jejích pracovních skupin, aby bylo možné co nejdříve pokročit v provádění Minských dohod.

• Strany se dohodly, že se znovu setkají za dva týdny v Berlíně.

Biden Zelenskému: Rusko se už rozhodlo zaútočit, Zelenskij nevěří

Informovala o tom CNN s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného ukrajinského činitele .

V tom, co ukrajinský představitel po telefonu označil za „dlouhé a upřímné“, Biden varoval svůj ukrajinský protějšek, že ruská invaze je nyní téměř nevyhnutelná.

Podle Bidena by mohl být Kyjev „vydrancován“, ruské jednotky by se ho mohly pokusit obsadit a Zelenskému doporučil, aby se „připravil k úderu“.

Zelenskij však zopakoval svůj postoj, že ruská hrozba zůstává „nebezpečná, ale nejednoznačná“ a není jisté, že k útoku dojde, uvedl.

Lavrov: Rusko válku nezačne, ale nenecháme pošlapávat ruské zájmy

„Jestliže a dokud bude záležet na Ruské federaci, válka nebude. Nepřejeme si válku. Nedopustíme ale, aby někdo hrubě pošlapával a ignoroval naše zájmy,“ řekl Lavrov podle agentury AP v rozhovoru pro ruské rádio.

Obavy z ozbrojeného konfliktu na Ukrajině panují, protože Rusko podle Kyjeva a západních zpravodajských služeb u hranic s Ukrajinou shromáždilo na 100 tisíc vojáků a armádní techniku. Jde o jednotky, které by mohly zahájit invazi.

Rusko nařčení z chystané agrese odmítá, na druhé straně však vznáší k Západu podle něj nesplnitelné požadavky, mezi něž patří záruka, že Ukrajina nevstoupí do NATO, nebo stažení armádních sil a techniky z východního křídla Severoatlantické aliance.

KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY

MZV USA: Rusko se dočká rozhodné odpovědi, pokud rozmístí vojáky na Kubě

USA rychle zareagují na možnou ruskou vojenskou přítomnost na Kubě, pokud uvidí pohyb tímto směrem, řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Ned Price.

„Pokud skutečně uvidíme pohyb tímto směrem, pak bude naše reakce rychlá a rozhodná,“ řekl Price během brífinku v rámci odpovědi na žádost o komentář k možnosti ruské vojenské přítomnosti na Kubě v reakci na expanzi vojenské přítomnosti západních zemí.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu uvedl, že prezident Vladimir Putin se během telefonických rozhovorů s nejvyššími představiteli Kuby, Venezuely a Nikaraguy dohodl na rozvoji spolupráce ve všech oblastech, včetně vojensko-technické spolupráce.

Pentagon oznámil dodání dalšího balíku vojenské pomoci Ukrajině a přesun elitních jednotek do Evropy

„Jsme na začátku dodávek zcela nového balíku… pomoci,“ řekl novinářům.

Spojené státy v minulých dnech poslaly na Ukrajinu tři zásilky vojenské pomoci o váze téměř 300 tun.

„Jak jsem řekl, byly odeslány tři zásilky a další dodávky se připravují. Snažíme se zjistit, zda je lze urychlit,“ řekl Kirby.

Odmítl prozradit, co se Spojené státy chystají Ukrajině poslat, řekl pouze, že jde o „smrtící a nesmrtící“ zbraně.

Dále Kirby uvedl, že do Evropy budou vysláni elitní výsadkáři. V pondělí 8,5 tisíc amerických vojáků dostalo rozkaz připravit se na přesun do Evropy, kde mají posílit východní křídlo NATO v souvislosti s ukrajinskou krizí. Jmenovitě Kirby zmínil

• 82. výsadkovou divizi,

• 18. výsadkovou divizi a

• 101. výsadkovou divizi.

Plný seznam jednotek, které mohou být přemístěny do Evropy, nebude zveřejněn.

Co udělá Putin? Už není cesty zpět, padlo. Expert o Ukrajincích, velké změny

Bezpečnostní poradce a bývalý příslušník armádních elitních jednotek SOG Lumír Němec v Událostech, komentářích České televize popsal, jak by mohl vypadat ruský útok na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin se podle jeho názoru dostal do bodu, z něhož už bude těžko hledat cestu zpět, pokud si chce zachovat tvář. Ale pokud válku opravdu rozpoutá, podle Němce bude muset vzít v potaz jednu zásadní věc. Chuť Ukrajinců bránit svou vlast. A fakt, že mají čím se bránit.

Napětí na rusko-ukrajinské hranici dále narůstá a nelze vyloučit, že vše vyvrcholí vpádem ruské armády na Ukrajinu.

„Dnes jsme ve stádiu, kdy se Putin v podstatě dostal do takového bodu, kdy se nemůže stáhnout bez toho, aniž by něčeho dosáhl. Ať už diplomaticky, nebo vojensky. Vezměte si, že v roce 2024 budou v Rusku další prezidentské volby a pokud by Putin teď, když to řeknu trochu odlehčeně, sklapnul krovky, tak mu to u jeho voličů nepomůže. Takže ať už diplomaticky, nebo vojensky, ale něco se tam bude muset stát. Určitě to nebude jen tak, že by se Putin teď najednou sebral a šel pryč,“ upozornil Němec.

Americké odmítnutí ruského návrhu je špatné rozhodnutí

Jak se očekávalo, Washington a jeho pobočka NATO odmítly společný návrh Kremlu na bezpečnost a daly přednost strašným následkům před mírem, píše v komentáři Paul Craig Roberts.

• Odmítnutím návrhu Kremlu Washington a Evropané sdělili Kremlu, že Washington hodlá pokračovat ve své agresivní politice umístění raketových základen NATO a USA na ruských hranicích a vyzbrojení Ukrajiny k útoku na Donbas.

• Odmítnutí také sděluje Moskvě, že Ukrajina a Gruzie, dříve součásti Ruska odtržené během období ruské slabosti po pádu sovětské vlády, zůstávají kandidáty na členství v NATO navzdory prohlášení Kremlu, že Rusko žádné takové členství nepovolí.

Vladmir Vasiljev, parlamentní vůdce vládnoucí ruské strany, řekl: „Dlouho jsme čekali na rozumné rozhodnutí ve Washingtonu, ale to se neděje. Slyšíme jen o sankcích a o zbraních posílaných do zóny konfliktu. To nemůžeme přijmout.“

Média: V NATO přiznávají, že Rusko nemá v plánu vtrhnout na Ukrajinu

Portál uvádí, že „podle hodnocení zdroje v NATO Rusko invazi neplánuje“. Podle zdroje jsou k tomu nutné vojenské kapacity odlišné od těch, které jsou údajně „nasazeny v současné době“ u hranic Ukrajiny.

Zároveň poznamenal, že v této situaci „existují varianty, jak snížit napětí již zítra“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes v rozhovoru pro ruské rozhlasové stanice prohlásil, že Rusko válku nechce, ale nedovolí jiným státům porušovat jeho práva:

„Pokud to bude záviset na Ruské federaci, žádná válka nebude. My války nechceme. Ale nedovolíme hrubě útočit na naše zájmy, nedovolíme je ani ignorovat,“ řekl ministr.

Lavrov dodal, že jednání s USA a NATO o bezpečnostních zárukách nepovažuje za ukončené. Uvedl, že Moskva předala návrhy dohod v polovině prosince a před dvěma dny na ně obdržela písemné odpovědi. Některé odpovědi podle slov ministra „mlží“, ale jsou v nich i „racionální zrnka“.

Putin: USA a NATO nezohlednily základní obavy Ruska

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem uvedl, že odpověď Spojených států amerických a Severoatlantické aliance (NATO) nebere v potaz klíčové body pro Rusko. Informovala o tom tisková služba Kremlu.

„Zároveň byla pozornost soustředěnana skutečnost, že USA a NATO vodpovědi nezohlednily tak zásadní obavy Ruska, jako je

• zabránění rozšiřování NATO,

• odmítnutí rozmístění systémů útočných zbraní v blízkosti ruských hranic,

• stejně jako navrácení vojenského potenciálu a infrastruktury bloku v Evropě na pozice z roku1997, kdy byl podepsán Zakládající akt Rusko-NATO,“ uvedli.

Připomeňme, že Rusko na konci roku 2021 zveřejnilo návrhy smlouvy se Spojenými státy a dohody s NATO o bezpečnostních zárukách. Zejména Moskva od svých západních partnerů požadovala právní záruky odmítnutí

• dalšího rozšiřování NATO na východ,

• připojení Ukrajiny k alianci a

• zřízení vojenských základen v postsovětských zemích.

• Návrhy také obsahovaly klauzuli o nerozmístění útočných zbraní NATO v blízkosti hranic Ruska a stažení aliančních sil ve východní Evropě na pozice z roku 1997.

Nyní je čas dát času čas

Ano, Rusové obdrželi písemnou odpověď od USA a NATO. Skutečné dokumenty však zatím neunikly (ale samozřejmě uniknou).

Lavrov uvedl, že existují některé podstatné aspekty, ale klíčové ruské požadavky nebyly splněny.

• Připomněl, že všechny členské státy OBSE včetně USA podepsaly Istanbulskou deklaraci z roku 1999 a Astanskou deklaraci z roku 2010.

• Oba tyto dokumenty se odvolávají na nedělitelnost bezpečnosti a zavazují se tuto zásadu dodržovat.

Tyto dokumenty tedy sice podporují právo každé země vybrat si alianci, do které chce vstoupit, ale zakazují členským státům, aby tak činily na úkor bezpečnosti kteréhokoli jiného signatáře.

Nyní Rusko zašle každému členskému státu OBSE dopis s dotazem, proč neplní svůj písemný závazek.

Friday Edition: Na prahu války

V napínavém okamžiku nového filmu společnosti Netflix Mnichov: Na prahu války hovoří britský premiér Neville Chamberlain 28. září 1938 v britském Parlamentu, zatímco mu jeho osobní tajemník spěchá předat zprávu z Berlína. Níže uvádíme náš vlastní překlad z anglického originálu filmu. Chamberlainova skutečná slova z Parlamentu z roku 1938, která se liší jen nepatrně, najdete zde.

Pro vládu Jeho Veličenstva existovaly tři alternativní směry, které mohly být přijaty. Buď jsme mohli pohrozit Německu válkou, pokud napadne Československo, nebo jsme mohli zůstat stranou a nechat věcem volný průběh. Nebo jsme se mohli pokusit o mírové řešení prostřednictvím zprostředkování.

Vím velmi dobře, že jsem se otevřel kritice z důvodu, že jsem ubíral… na důstojnosti britského premiéra, a zklamání a možná i nelibosti… [šumění] pokud se mi nepodaří dosáhnout uspokojivé dohody.

Já jsem… schopen oznámit sněmovně, že jsem právě obdržel zprávu z Berlína, že Herr Hitler odložil mobilisaci.

Kromě toho mě pozval…

…spolu se signorem Mussolinim a předsedou francouzské vlády panem Daladierem, abychom se s ním zítra setkali v Mnichově… a vyřešili sudetoněmeckou otázku.

Jak film dopadne, neprozradíme.

Martin Marcikán