Zprávy bez cenzury 24.05.2019

Zprávy bez cenzury 24.05.2019

….. EKONOMIKA …..

Nová oběť obchodní války. USA umístí na černou listinu další čínskou společnost

 Americká administrativa plánuje zavést omezení vůči čínskému výrobci systémů videosledování Hikvision, informuje list New York Times. Oficiálně to spojují se situací s Ujgury, velkou skupinou muslimů v Číně, ale ve skutečnosti to se může stát dalším pokusem Washingtonu tlačit na Peking.

 NYT s odkazem na zdroji uvádí, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa se snaží zabránit ekonomickému růstu Číny a zvažuje umístění na černou listinu další čínské společnosti Hikvision, aby takto zastavila její byznys činnost ve Spojených státech.

 Minulý týden Donald Trump podepsal výnos, který vyhlašuje zavedení výjimečného ekonomického stavu kvůli hrozbám ve sféře informačních technologií. Například americkému ministrovi obchodu je nařízeno zakazovat obchody, které tvoří riziko pro národní bezpečnost USA nebo bezpečnost obyvatel USA.

 Ve výnosu nejsou uvedeny země a společnosti, ale údajně je to namířeno proti Číně a společnostem Huawei a ZTE. Ve Washingtonu oznámili, že budou bránit použití zařízení Huawei během vývoje sítí nové generace 5G v USA a dalších zemích.

 

Světový byznys žádá Trumpa, aby ukončil obchodní válku s Čínou

 Největší světoví výrobci obuvi Nike, Adidas a dalších více něž sto firem zaslaly otevřený dopis prezidentu USA Donaldu Trumpovi s výzvou ukončit obchodní válku. V dopise je uvedeno, že se prakticky všechna obuv na světě vyrábí v Číně. Tento byznys prý není příliš výnosný, proto by mohlo být dodatečné clo přeloženo výhradně na spotřebitele.

 Otevřený dopis byl zveřejněn na portálu distributorů a maloobchodníků s obuví USA (Footwear Distribution and Retailers of America). Byl rovněž zaslán ministru financí Stevenu Mnuchinovi, ministrovi obchodu Wilburu Rossovi a poradci prezidenta USA pro ekonomické otázky Larrymu Kudlowovi. V textu je uvedeno, že tarifní politika USA vůči Číně bude mít katastrofální následky pro americké spotřebitele, byznys a celou ekonomiku země.

 Prezident USA Donald Trump učinil nejednou prohlášení o tom, že obchodní válka je prospěšná pro americkou ekonomiku. Podle jeho mínění dostávají USA miliardy dolarů díky tarifům na importní zboží z Číny. Trump vyzval společnosti, aby přenesly své technologické výrobny zpátky do USA a vyráběly spotřební zboží v zemích Jihovýchodní Asie.

 

V USA spanikárili v očakávaní odpovede z Číny

 Okolo 20 procent amerických společností s pobočkami v Číně zvažuje možnost uzavření a přesunutí do jiné země. Stejně tak není vyloučeno snížení budoucích investic. Píše Bloomberg na základě výsledků dotazování zástupců podniků.

 Přibližně 40% respondentů uvedlo, že očekávají silný negativní dopad na jejich podnikání v důsledku nedávného oznámení zvýšení cla na čínské zboží americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

 Další třetina doufá, že zostření obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem neovlivní jejich příjmy, 35% si našlo cestu v podobě restrukturalizace podniků takovým způsobem, aby většina z nich fungovala „v Číně a pro Čínu“.

 

….. VÝCHODNÍ  EVROPA …..

Ljaško nazval myšlenku referenda o jednáních s Ruskem zradou!

 Myšlenka ukrajinského prezidenta Vladimíra Zelenského uspořádat referendum o jednáních s Moskvou je zradou, prohlásil vůdce radikální strany Oleg Ljaško.

 „Včerejší Zelenského iniciativa o referendu o přátelství s Ruskem je zradou památky milionů Ukrajinců, kteří bojují za zemi,“ řekl politik podle listu Izvestija. Dodal, že ukrajinské úřady nejsou proti obnovení vztahů s Ruskem, ale „ne na úkor kapitulace a porážky“.

Zelenskij oznámil svůj záměr uspořádat referendum 21. května. Podle něj se referendum bude týkat konfliktu v Donbasu, ve kterém se podle Kyjeva podílí Rusko.

Ruský list připomněl, že předsedkyně ruské Rady Federace Valentina Matvijenková, která komentoval prohlášení Zelenského, uvedla, že ukrajinské orgány by měly navázat dialog s Donbasem a neprovádět referendum o vztazích s Ruskem.

 

Dekret Zelenského nabyl platnosti. Poslanci ho chtějí napadnout

 Ukrajinský vládní věstník Urjadovyj kurjer zveřejnil dekret prezidenta Volodymyra Zelenského o rozpuštění parlamentu a o vyhlášení mimořádných voleb na 21. července. Rozhodnutí, které nově zvolený prezident oznámil ve svém pondělním inauguračním projevu, tak vstoupilo v platnost. Poslanci hodlají dekret napadnout u ústavního soudu.

 Za hlavní důvod svého kroku Zelenskyj označuje nízkou prestiž poslanců. Zatímco v dubnových prezidentských volbách se pro nového prezidenta vyslovilo 73 procent voličů, Nejvyšší rada, tedy ukrajinský jednokomorový parlament, má podle průzkumů zhruba jen čtyřprocentní preference.

 Zelenskyj v inauguračním projevu vyzval poslance, aby schválili několik nových zákonů, mimo jiné i nový volební zákon, který by změnil nynější smíšený volební systém. Dosud Ukrajinci volí polovinu poslanců poměrným systémem a polovinu systémem většinovým. Zelenskyj tvrdí, že většinový systém v ukrajinských podmínkách nahrává korupci a chce prosadit výhradní systém poměrného zastoupení.

 Poslanecké frakce nejdřív Zelenského představy o mimořádných volbách podpořily, ve středu ale nastal radikální obrat, když o nich poslanci na parlamentní schůzi odmítli diskutovat. Šéf parlamentu Andrij Parubij dokonce počínání nového prezidenta označil za protiústavní.

 

Merkelová a Macron si telefonovali s Putinem o Ukrajině

 Oba politici kritizovali Putinův dekret o snazším udělování občanství RF obyvatelům východní Ukrajiny.

 Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron a ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru diskutovali o situaci na ukrajinském Donbase. Tématem byla budoucnost minských dohod, které mají urovnat spor na Ukrajině. Kreml zdůraznil, že minské dohody jako základ „mírového řešení“ nemají žádnou jinou alternativu.

 Merkelová ruskou stranu v telefonátu vyzvala, aby Ukrajině vyšla při řešení konfliktu vstříc. Podle ní má Rusko učinit gesta, která vytvoří příhodné podmínky pro dialog. Podle Elysejského paláce nastal čas na vyřešení konfliktu, který „zatěžuje vztahy mezi Ruskem a EU“.

 Merkelová i Macron v rozhovoru s Putinem kritizovali dubnový prezidentský dekret, který pro obyvatele Donbasu zjednodušil proceduru přijetí ruského občanství. Putin zopakoval, že šlo o čistě humanitární krok.

 

….. STŘEDNÍ  VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA …..

Teroristé v Sýrii ostřelovali leteckou základnu Hmímím, všechny rakety byly zničeny

 Ministerstvo obrany Ruska informovalo, že teroristé v Sýrii se pokusili zaútočit na leteckou základnu Hmímím. Bojovníci z raketometu vystřelili čtyři rakety, které protivzdušná obrana základny zlikvidovala.

 „Okolo 19. hodiny teroristé vypustili čtyři rakety z raketometu na leteckou základnu Hmímím. Všechny rakety byly včas zachyceny prostředky protivzdušné obrany a zneškodněny. Přesným útokem letectva byl raketomet teroristů v Idlibské zóně deeskalace zničen,“ uvádí se ve zprávě.

 Ze zprávy také vyplývá, že syrské vládní jednotky s podporou ruského letectva nadále odráží útoky teroristické skupiny An-Nusrá* v jižních oblastech Idlibské zóny deeskalace.

„Dva drony teroristů shodily bomby na elektrárnu Zara, která leží severozápadně od Hamá. Na budovu elektrárny bylo shozeno pět po domácku vyrobených bomb,“ uvádí se ve zprávě. Na Ministerstvu obrany RF poznamenali, že elektrárna byla lehce poškozena, k obětem nebo zraněným však nedošlo, jeden dron byl syrskými vojsky sestřelen.

 

Pentagon chce vyslať na Blízky východ 10 tisíc vojakov

 Česká novinářka a publicistka Tereza Spencerová ve svém dnešním komentáři popisuje a přibližuje napjatou situaci mezi USA a Íránem.

 Poté, co ministr obrany Shanahan oznámil, že rozhodný americký postoj zastrašil Irán a jeho hrozby jsou proto „zastaveno“, chce Pentagon po Trumpovi vyslat na Blízký východ právě kvůli „íránské hrozbě“ 10 tisíc vojáků, píše novinářka.

Původně se uvažovalo o pěti tisících vojáků, „ale nakonec se jim více zalíbilo číslo deset“. Podle Spencerové však není zcela jasné, kde by tito vojáci měli skončit.

Irák je pravděpodobně nepřijme, protože, jak píše novinářka, „nechce být nástupištěm americké války proti Íránu“.

Svou ochotu přijmout další kontingent ale vyjádřila monarchie Perského zálivu. „Pentagon přitom ani nevysvětlují, že tam kamsi, ti dodateční vojáci mají být vysláni nejdříve proto, že by se to veřejnosti asi velmi složitě vysvětlovalo.“

 

Hormuzský průliv znovu v centru pozornosti

 Přes Hormuz proplouvá skoro třetina ropy přepravované přes moře.

 FT informují, že Hormuz je z hlediska námořní přepravy ropy nejdůležitějším místem, denně se přes něj přepraví téměř 17 milionů barelů.

 Hormuz se často dostává do centra mezinárodních sporů a Írán už v minulosti vícekrát hrozil, že jeho odveta proti případné zahraniční agresi se bude týkat právě uzavření Hormuzu.

 Saúdská Arábie v minulých dnech oznámila „sabotáže“, ale není jasné, kdo za útoky na tankery stojí. Jemenští Húthiové se přihlásili pouze k útokům na vybraná místa těžby.

 Pokud by se tankery, třeba i dočasně, nemohly dostat přes Hormuz, došlo by k závažnému narušení dodávek. I pouhé riziko toho už vede k navýšení ceny.

 

….. ASIE …..

Huawei má nejistou budoucnost

 Z řad expertů zaznívá varování, že Huawei nemusí zachránit ani vlastní systém. Stačí se prý podívat na Nokiu, Blackberry či Microsoft. Google se už uměl vypořádal s jinými rivaly.

 Gordon Watts píše, že Huawei se může dostat do velmi těžké situace. Článek stojí na méně optimistické argumentaci než jiné, které jsme přinesli. Nabízíme v rámci monitorování názorové škály k danému tématu: pozn.red.

 V Číně Google nikomu chybět nebude, protože tam prostě neexistuje. Pro miliardu lidí je hlavním vyhledávačem Baidu. Místo Gmailu kraluje WeChat, místo Youtube je to Youku.

 V zemi, kde Google neexistuje, bude Huawei panovat dál. Jenže co bude mimo Čínu? Huawei se dostala do první řady americko-čínské obchodní války. Gordon Watts tvrdí, že v nejhorším scénáři by se firma musela úplně odříznout od americké technologie, a pak by Huawei v současné podobě nemohla přežít. Ztráta Googlu by podkopala mezinárodní pozici firmy.

 

….. KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY …..

USA se snaží přeměnit Arktidu na bitevní pole, prohlásili v Moskvě

 V poslední době američtí politici často vystupují s tvrdými a ostrými projevy ohledně ruské pozice v Arktidě. Spojené státy se snaží bojovat proti vlivu Ruska v tomto regionu a chystají se zvýšit svou přítomnost. Moskva tyto výroky kritizuje a obvinění Ruska považuje za absurdní.

 V Moskvě se domnívají, že Washington se snaží transformovat Arktidu na bitevní pole. Toto stanovisko vyjádřil Nikolaj Korčunov, vysoký představitel RF v Arktické radě. Obvinění Ruska z „agresivního chování“ v Arktidě ze strany USA označil za absurdní a nepodstatné.

  „Ne náhodou se důraz (pozn. ze strany USA) klade na vojenské metody, na zvýšení vojenských výdajů v arktickém směru, na pokusy podkopat důvěru a atmosféru mnohostranné arktické spolupráce,“ prohlásil Korčunov.

 Diplomat poznamenal, že Moskva trvá na zachování v Arktidě mírové zóny. „Nevystupujeme za boj a soupeření, ale za spolupráci a společná úsilí, za vytváření, i v rámci Arktické rady, mezinárodního partnerství v zájmu záchrany arktického regionu jako zóny míru, stability a nízkého vojenského napětí,“ zdůraznil.

USA chtějí vládnout v Arktidě…

 

….. DESTABILIZACE,. IMIGRACE , TERORISMUS …..

Vraždící migranti, znásilňující migranti… Pravda se vyvalila, Holandskem otřásá aféra

 Česko není jediná země, která v nedávné době vyměnila ministra spravedlnosti. Rezignoval také Mark Harbers v Nizozemí. Ovšem z úplně jiného důvodu. Je zde totiž důvodné podezření, že zprávy o kriminalitě migrantů byly prezentovány tak, aby vznikl dojem, že kriminalita není tak velká. O rezignaci informovala televize Fox News a servery Deutsche Welle a DutchNews.nl.

 Harbers dle Deutsche Welle před nizozemským parlamentem prezentoval zprávu, která obsahovala mimo jiné informace o kriminalitě migrantů čekajících na azyl. Různé přestupky jako krádeže prý měly své kategorie, ale vážné zločiny jako pokus o znásilnění či o vraždu byly zahrnuty pod hlavičkou „ostatní“, takže nebylo možné zjistit přesná čísla o těchto zločinech. Poté, co tato fakta vyplula na povrch, následovalo na ministerstvu spravedlnosti vyšetřování.

 Není žádným překvapením, že toto odhalení bylo vodou na mlýn protiimigračního poslance Geerta Wilderse, který ministerstvo spravedlnosti obvinil, že se snaží fakta o zločinnosti migrantů zamést pod koberec. Harbers přijal politickou odpovědnost a v úterý nabídl rezignaci, což Wilders kvitoval s tím, že se prý jednalo „o jediné správné řešení“. Bývalý ministr spravedlnosti nicméně prohlásil, že se nejednalo o úmyslnou chybu.

 

Švýcarští muslimové nutí nevěřící spolužáky k dodržování ramadánu

 „Zkažení“ švýcarští žáci bez pevných životních hodnot jsou snadnou obětí pro fundamentalistické „misionáře“ politického islámu, kteří jsou školeni již od dětství.

 „Psychický tlak působí rychle na křesťanské studenty, muslimští studenti podněcují nemuslimy k půstu, švýcarští učitelé si na to stěžují. Sdružení učitelů však nevidí potřebu jednat,“ píše se na rakouském heute.at.

 Noviny se zaměřily na švýcarskou základní školu v obci Winterthur, kde je podíl muslimských dětí „poměrně vysoký“, jak říká učitelka Arlinda Dauti v časopise Sdružení curyšských učitelů.

 „Když jsem byla v 6.třídě, zjistila  jsem, že děti ve třídě se navzájem motivovaly k rychlému rozvoji.“ Podle učitelů to nakonec vedlo k tomu, že nemuslimské děti nakonec skončily s jídlem a pitím. Výsledkem bylo, že mnoho dětí bylo často velmi unavených v odpoledních hodinách. „A také v tělesné výchově jsem musela omluvit některé z dětí, protože nebyly tak silné jako obvykle,“ říká Dauti.

 „Rodiče by měli kontaktovat učitele, pokud mají pocit, že jejich dítě trpí šikanou vrstevníků. Koneckonců, půst má velký vliv na školní výuku. Není možné, aby ty děti, které se postily během Ramadánu, absolvovaly výuku, jako je plavání, sport nebo tábory pro studenty. Povinné vzdělávání má však přednost před náboženskými pravidly,“ tvrdí Beat W. Zemp, prezident Asociace učitelů.

 

 

 

….. ČESKÁ REPUBLIKA …..

Bradáčová a ČSSD

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová za svou kariéru zčásti vděčí Davidu Rathovi. Před jeho zatčením kvůli podezření z korupce před sedmi lety byla Bradáčová sice dobře známá v profesionálních kruzích, ale už ne mezi širší veřejností.

Teď je dokonce hnutí Milion chvilek pro demokracii ochotné se za ni bít a žádat, aby ji premiér Andrej Babiš nechal ve funkci. Rath zůstává jedním z jejích největších zářezů. I přes náznaky, že Rath plnil stranickou pokladnu ČSSD, Bradáčová nikdy nešla po nikom ve stranické hierarchii výše postaveném. Z Ratha se stal osamělý vlk, nikoli protagonista případové studie o fungování financování politických stran.

Jiří Paroubek, Bohuslav Sobotka a další špičky ČSSD si mohly oddechnout. Nebo dokonce vyjít s demonstranty do ulic. Sobotka se ukázal před třemi týdny, plzeňský hejtman Josef Bernard se zúčastnil tento týden. Bradáčová vyšetřuje Bernardovu bývalou společnost, Škodu Transportation, veřejně ale řekla, že sám Bernard předmětem vyšetřování není. Takový stav věcí Bernardovi vyhovuje natolik, že je ochoten vzepřít se koalici ANO a ČSSD a demonstrovat na obranu české justice. 

Erik Best

 

Ironické oko !Argumentu: Boj proti dezinformacím

 Ilona Švihlíková i v druhém díle našeho pořadu ukazuje, že ironie, humor a politika k sobě patří. Tentokrát se podívala na zoubek (nejen) boji proti dezinformacím.

 

 

*