Zprávy bez cenzury 23.01.2022

EKONOMIKA

Co můžeme z loňského čínského ekonomického růstu vyčíst pro budoucnost

Čínské ekonomice se během loňského roku podařilo dost dobře realizovat ekonomické zotavení. Vypovídá to o tom, že nejkatastrofičtější možnosti vývoje rozvratu světové ekonomiky se nekonaly, podařilo se je nejspíš překonat a svět s Čínou jako lokomotivou růstu a zotavení má našlápnuto k plnému hospodářskému rozběhu a k výhledům na prosperitu, ale i o tom, že tato cesta nebude snadná. Různé nesnáze se Číně však loni podařilo překonat a je proto dost velká naděje, že by mohla pokračovat v překonávání dalších potíží, které nás čekají.

• Hrubý domácí produkt země loni meziročně vyrostl o 8,1 procenta na 114,37 bilionu yuanů (asi 18 bilionů amerických dolarů).

• Vládní cíl přitom byl překonat růst 6 procent.

• Započteme-li ještě rok 2020, kdy byly ekonomické dopady pandemie nejtíživější a čínská ekonomika, ač byla jedinou významnou světovou ekonomikou, které se v tom roce růst podařil, byla stejně hluboko pod svým běžným tempem růstu, tak za oba roku 2020-2021 měla v průměru růst 5,1 procenta, takže Čína více méně své růstové standardy dohnala.

UKRAJINA

Británia obvinila Moskvu zo snahy nastoliť na Ukrajine proruskú vládu. Rusko reaguje: Ďalší dôkaz o tom, kto stupňuje napätie okolo Kyjeva

Britské ministerstvo zahraničných vecí odmietlo poskytnúť dôkazy svojich obvinení, ktoré prišli v čase vysokého napätia medzi Ruskom a Západom v súvislosti s hromadením ruských vojakov neďaleko hraníc Ukrajiny.

Britské ministerstvo vo vyhlásení z neskorého večera uviedlo, že má informácie, podľa ktorých ruská vláda uvažuje o bývalom ukrajinskom poslancovi Jevhenijovi Murajevovi ako o možnom kandidátovi do čela proruského vedenia.

Podľa vyhlásenia má Londýn tiež informácie o tom, že ruské spravodajské služby udržiavajú kontakty s “početnými” bývalými ukrajinskými politikmi vrátane predstaviteľov spojených s exprezidentom Viktorom Janukovyčom.

Britská ministerka zahraničných vecí Liz Trussová uviedla, že tieto informácie “vrhajú svetlo na rozsah ruských aktivít zameraných na rozvrátenie Ukrajiny a sú pohľadom na uvažovanie Kremľa”.

Kyjev je připraven požádat o pomoc britskou armádu. Zvažuje se Britsko-polsko-ukrajinská aliance

Ukrajinský diplomat o požadavku vojenské pomoci hovořil podle zprávy agentury Unian v rozhovoru pro televizní kanál DOM.

„Pokud dojde k zahájení aktivního nepřátelství, požádáme o cokoli, včetně britských vojáků,“ řekl Prystajko. Zároveň poznamenal, že Kyjev požádá v případě války o intervenci své západní partnery, jako je Velká Británie. Velvyslanec vysvětlil, že kromě zbraní je Ukrajina připravena přijmout pomoc zahraniční armády, protože Rusko má četné ozbrojené síly a ozbrojené síly Ukrajiny potřebují v konfrontaci podporu.

Prystajko dodal, že pokud Moskva rozpoutá válku, stane se to katastrofou jak pro Ukrajinu a Ruskou federaci, tak pro celou Evropu. Proto je podle Prystajka nutné vyvinout úsilí již nyní a zabránit válce.

Britská jednotka o síle asi 100 mužů provádí delší dobu na Ukrajině v Javorovu výcvik tamní armády. Nyní je ale připravena evakuovat tamní britské diplomaty a opustit území Ukrajiny přes polské hranice, tvrdí britská média.

DLR pozoruje asi 120 tisíc ukrajinských vojáků u linie dotyku

Doněcká lidová republika pozoruje asi 120 tisíc ukrajinských vojáků u linie dotyku v Donbasu. Do oblasti neustále přijíždí vojenská technika, uvedl šéf samozvané Doněcké lidové republiky (DLR) Denis Pušilin.

„To, co nyní vidíme přímo z ukrajinské strany, je asi 120 tisíc. To je to, co vidíme, a ty, kteří nespadají pod rotační kvantitativní změny, máme na mysli stabilní číslo, které vidíme již tři a půl měsíce. No, asi 100 kilometrů (od hranic s Ruskou federací), plus minus,“ řekl na youtubovém kanálu Solovjov Live.

„Ano (technika přijíždí neustále),“ dodal.

Vedoucí ruské delegace ve Vídni varuje Kyjev před provokacemi v Donbasu

„Vše bylo jasně řečeno a upozornili jsme: nebudeme tolerovat, pokud budou napadat naše občany. Bylo to jasně řečeno, jasně to zaznělo ve všech médiích,“ řekl.

Dříve diplomat uvedl, že západní země blafují a používají obvinění z útoku na Ukrajinu, aby měly dobrou vyjednávací pozici. Zároveň nevyloučil provokace ukrajinských ozbrojených sil na hranicích, ale poznamenal, že Moskva dělá vše, aby jim zabránila.

„Tato kampaň, která se rozpoutala na Západě, obviňování Ruska ze všech hříchů, že se chystáme zaútočit a nezastaví je ani prohlášení prezidenta, ministra, náměstka ministra, dalších ruských představitelů, že se na nic nechystáme, že nepotřebujeme válku, ale diplomatické řešení. Nevylučuji, že mohou hrát roli provokace. Za tímto účelem se zhotovuje informační obrana,“ dodal.

Gavrilov připomněl, že Rusko je jedním z garantů minských dohod a nedopustí, aby jeho občanům bylo ubližováno, natož aby byli zabíjeni.

Ukrajinci na útěku? Polsko je ve střehu

„Podle jednoho ze scénářů, pokud by Rusko obsadilo i Kyjev, je třeba očekávat, že na polské území dorazí statisíce uprchlíků z Ukrajiny, kteří opustí svou vlast v obavě o život. V případě, že se tak stane, bude třeba vyhlásit výjimečný stav se všemi právními důsledky. Protože Polsko si s obří vlnou migrantů samo neporadí, bude nutně potřebovat pomoc i ze strany Evropské unie. Část uprchlíků bude muset být umístěna v jiných zemích,“ míní Duszczyk.

Řekl dále, že v blízkosti hranic s Ukrajinou budou muset být vybudovány dočasné uprchlické tábory. Potřebná bude také důsledná příprava na kontrolu migrantů přijíždějících do Polska. Přestože většina z nich budou s velkou pravděpodobností lidé v nouzi, je třeba počítat s tím, že se mezi nimi objeví i ruští provokatéři.

STŘEDNÍ ASIE, STŘEDNÍ VÝCHOD, SEVERNÍ AFRIKA

Americké jednotky musí opustit Sýrii! Damašek razantně zkritizoval činnost USA

Podle oficiálních informací Damašku vedly akce Syrských demokratických sil (SDF) a amerického letectví ke zničení infrastrukturních zařízení v provincii Al-Hasakah. Syrské ministerstvo zahraničí také doplnilo, že tisíce rodin byly nuceny opustit své domovy během hledání azylu na území kontrolovaném syrskou vládou.

„Syrská arabská republika znovu odsuzuje činy, jejichž následkem bylo přesídlení několika tisíc syrských občanů a zhoršení jejich utrpení, proto žádáme o stažení amerického vojenského kontingentu,“ uvedla agentura citát z prohlášení ministerstva zahraničí.

V úřední zprávě ministerstva zahraničí se mimo jiné uvádí, že aktivity amerických vojenských sil a bojovníků SDF jsou ztotožňovány s válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti.

KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY

Po debaklu v Kazachstánu pozornost USA přesměrována na Ukrajinu

Přestože Ukrajina ještě není členem NATO, dostává vojenskou pomoc od Spojených států a dalších členů NATO a stále aspiruje na vstup do organizace. Pro Putina se tato trajektorie stala neúnosnou a na ukrajinských hranicích rozmístil odhadem 100 000 vojáků se zjevným úmyslem napadnout tuto zemi v případě, že

• kyjevská vláda použije sílu proti donbaským separatistům a

• pokud USA a NATO nebudou souhlasit s tím, že trvale zamítnou ukrajinské členství v NATO.

Nyní probíhá jednání o mírovém řešení krize, ale jasné řešení není na dohled.

Biden již slíbil, že kyjevské vládě poskytne zvýšenou vojenskou pomoc a zavázal se uvalit další ekonomické sankce na Rusko, pokud podnikne invazi. Americké zpravodajské služby ve skutečnosti naznačují, že Putin ještě neučinil rozhodnutí o invazi a je si jistě vědom, že takový krok by mohl mít za následek značné ruské ztráty a vyvolat nelibost doma, což je riziko, které nemusí být připraven podstoupit.

AMERIKA

Epidemie šílenství zasáhla americké vůdce

Může to být dosud nehlášený vedlejší účinek kmene Omicron, možná zhoubný protein aktivovaný paprsky měsíce v úplňku. Zdá se, že americká politická třída, demokraté i republikáni, začala žvatlat, štěkat šíleně, počínaje prezidentem Joem Bidenem, ale postihla i jeho politické oponenty, píše se v článku na webu Asia Times..

Bidenova tisková konference z 19.ledna vyvolala lítost v celosvětovém tisku, jeho verbální žvásty se nepodobaly ničemu, co předtím vyšlo z úst amerického prezidenta. Předpověděl přesun ruské armády na Ukrajinu:

„Myslím, že zaútočí. Musí něco udělat.“ Rusko „bude pohnáno k odpovědnosti, pokud provede invazi,“ řekl Biden, ale dodal: „Záleží na tom, co udělá. Pokud půjde o menší invazi, tak my nakonec budeme muset bojovat o to, co dělat a co ne, a tak dále.“

Zmatený reportér se zeptal, zda dává Rusku svolení k „menší invazi“, a Biden se zamyslel ještě hlouběji: „Pokud je to něco výrazně menšího než významná invaze nebo dokonce nevýznamná – velké vojenské síly přicházejí… například, pokud budou pokračovat v používání kybernetických útoků, můžeme reagovat stejným způsobem, kybernetickým…V NATO existují rozdíly v tom, co jsou země ochotny udělat, v závislosti na tom, co se stane. Míra, do které jsou schopni zajít.“

Tisková kancelář Bílého domu strávila dalších několik hodin „objasňováním“ poznámky o „menší invazi“. Svět jednoduše dospěl k závěru, že Biden je senilní.

Německý středopravicový deník Die Welt napsal:

„Biden několikrát klopýtl. Ukázal nedostatek koncentrace. Několikrát zavřel oči a zíral do stropu, aby se znovu soustředil. Po více než hodině otázek se podíval na hodinky a zeptal se reportérů: ‚Jak dlouho jste to ještě chtěli dělat?’“

„Je tedy zřejmé, proč zaměstnanci Bílého domu chtějí stavět prezidenta před mikrofon co nejméně,“ uzavřel Die Welt.

CHOROTA VAJRUS

Budovy EU v obležení, tvrdé střety v Bruselu. Až půl milionů lidí protestovalo proti koronavirovým omezením

„Je to čínská společnost, kterou nechceme.“ Podle organizátorů až půl milionu, podle policie 50 tisíc lidí demonstrovalo v neděli v Bruselu proti pokračujícím koronavirovým omezením. Na některých místech docházelo k tvrdým střetům s policií, někteří protestující útočili na budovy evropských institucí, policisté byli někde útočícími demonstranty násilím zahnáni, jinde policie naopak tvrdě zakročila. Informují o tom belgická média s tím, že do večera bylo zatčeno asi 50 lidí.

Organizátoři už několik týdnů plánovali na tuto neděli podle svých vyjádření jedno z největších shromáždění, jaké kdy hlavní městě Belgie vidělo. Podle údajů organizátorů bylo na 500 000 účastníků, podle policie 50 000. Ještě před začátkem pochodu bylo zatčeno šest lidí, do večera pak asi 50.

Akce se účastnila řada hnutí i z jiných zemí Evropy, včetně World Wide Demonstration for Freedom a Europeans United for Freedom. Protestující vyjadřovali nesouhlas s omezeními přijatými proti pandemii koronaviru.

„Proti pasu hanby. je to nepřijatelné,“ svěřuje stanici RTL jeden z demonstrantů s důvodem, proč sem přišel. „A proti tomuto náhubku, který jsme si nasadili. Už ani nevidíme ty úsměvy… Je to nelidské. Je to čínská společnost, kterou nechceme,“ říká muž. „Konec hotovosti, kontrola, totalitní stát… To nás motivuje. Pro nás, Brusel, to je důležitý, protože je to Evropská komise, oni to jsou, kteří rozhodují o všem,“ dodává demonstrant.

Martin Marcikán