EKONOMIKA
Evropě předpovídají velké problémy kvůli drahému plynu
Finančníci dotazovaní agenturou Bloomberg předpověděli evropským zemím velké problémy kvůli energetické krizi, jejímž jedním z hlavních projevů je drahý plyn pro všechny kategorie spotřebitelů. Přijatá opatření nemusí stačit a řada z nich nebude kvůli politické konfrontaci realizována.
Partneři agentury označují rostoucí cenu plynu (za poslední rok více než trojnásobek) a v důsledku toho i elektřiny za jednu z nejhorších energetických krizí v historii a hrozbu pro milion rodin, které čelí problémům s placením účtů za energie.
V takových podmínkách se vlády téměř všech zemí EU snaží pomoci svým obyvatelům prostřednictvím přímých dávek a plateb a také prostřednictvím dotací energetickým společnostem, jejichž cílem je snížit cenu dodávek elektřiny a plynu. Italské úřady tak vyplácejí 337 eur ročně na každou domácnost.
EU musí snížit svou závislost na nejdůležitějších vnějších dodávkách
Posílení nezávislosti a strategické autonomie evropského průmyslu je jednou z hlavních priorit francouzského předsednictví Rady Evropské unie.
Rostoucí mezinárodní napětí zdůraznilo skutečnost, že EU musí snížit svou závislost na nejdůležitějších vnějších dodávkách, které mohou v případě geopolitické krize nebo velkého hospodářského šoku vyschnout.
Tato problematika se stala tématem ministerské konference, kterou uspořádalo francouzské Ministerstvo hospodářství, financí a obnovy ve čtvrtek 13. ledna v Paříži pod názvem „Silnější průmysl pro samostatnější Evropu“.
Výroba aut loni v ČR klesla o 4,1 % na 1,1 milionu, proti roku 2019 o čtvrtinu
Výroba osobních aut v Česku loni klesla meziročně o 4,1 procenta na 1,105 milionu vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo o téměř 23 procent méně. Produkce se výrazněji propadla ve třetím čtvrtletí, kdy kulminovala krize na trhu s polovodiči. Více než 91 procent vyrobených automobilů mířilo na zahraniční trhy. Vyplývá to z údajů Sdružení automobilového průmyslu.
-
Největší tuzemská automobilka Škoda Auto vyrobila v tuzemských závodech 680.287 vozidel, což je meziroční pokles o 9,2 procenta.
-
Nošovický Hyundai zvýšil přes čipovou krizi výrobu meziročně o 15,2 procenta na 275.000 automobilů.
-
Produkce v kolínské Toyotě klesla o 8,9 procenta na 149.936 aut.
VÝCHODNÍ EVROPA
V Bělorusku odhalili detaily společného cvičení s Ruskem
Společné cvičení ozbrojených sil Ruska a Běloruska Spojenecké odhodlání 2022 se bude konat ve dnech 10. až 20. února, sdělili v úterý na Ministerstvu obrany Běloruska.
Náměstek náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Běloruska Pavel Muravejko prohlásil, že společně s Ruskem bude provedena nenadálá prověrka sil a prostředků reagování svazového státu.
„V závěrečné etapě se bude konat bělorusko-ruské cvičení Spojenecké odhodlání 2022“, uvádí se ve zprávě tiskové služby Ministerstva obrany Běloruska.
Rusko a Bělorusko připouští zapojení celého vojenského potenciálu, prohlásil náměstek ministra obrany RF.
Ruské jednotky prichádzajú do Bieloruska, kde sa začnú spoločné manévre
“Vzhľadom na skutočnosť, že previerka je náhla, príchod jednotiek bude prebiehať počas celej prvej etapy,” spresnilo ministerstvo s tým, že prvá etapa cvičenia potrvá do 9. februára.
Druhá fáza – od 10. februára do 20. februára – bude už samotným spoločným vojenským cvičením nazvaným Spojenecké odhodlanie.
Armády oboch krajín budú nacvičovať posilňovanie ochrany štátnej hranice v tých jej úsekoch, kde môže dochádzať k nelegálnym prienikom ozbrojených skupín militantov. Výcvik bude zahŕňať aj blokovanie kanálov na dodávku zbraní, munície a iných prostriedkov, ktoré možno použiť na destabilizáciu situácie v krajine.
UKRAJINA
Velká Británie poskytuje zbraně Ukrajině. Prý nepředstavují nebezpečí pro Rusko
Britský ministr obrany Ben Wallace v pondělí uvedl, že Spojené království poskytuje lehké obranné systémy Ukrajině, a to kvůli možnému ohrožení ze strany Ruské federace. Podle Wallaceho ale tyto zbraně nepředstavují nebezpečí pro Rusko, zatímco by Ukrajině mohly pomoci se sebeobranou.
O tom, že se Velká Británie rozhodla dodat zbraně Ukrajině, informoval Wallace, když vystupoval v parlamentu.
„Rozhodli jsme se dodat Ukrajině lehké protitankové obranné zbraňové systémy. Nejsou to strategické zbraně a nepředstavují hrozbu pro Rusko. Jsou určeny k použití v sebeobraně,“ vysvětlil Wallace.
Připomeňme, že Rusko opakovaně odmítlo obvinění Západu a Ukrajiny z „agresivních akcí“ s tím, že nikoho neohrožuje a nechystá se na nikoho útočit. Výroky o „ruské agresi“ jsou dle něj používány jako záminka pro umístění další vojenské techniky NATO poblíž ruské hranice. Ruské ministerstvo zahraničí navíc dříve poznamenalo, že západní prohlášení o „ruské agresi“ a možnosti pomoci Kyjevu bránit se proti ní jsou směšné i nebezpečné.
Proč se britská letadla se zbraněmi pro Ukrajinu vyhnula Německu?
Britský server UK Defence Journal upozornil na situaci, kdy se britská letadla se zbraněmi pro Ukrajinu v pondělí večer vyhnula německému vzdušnému prostoru. Zatím oficiálně není jasné, proč došlo k takovému obletu Německa. Spolkové ozbrojené síly mezitím popřely, že by je Britové požádali o využití vzdušného prostoru.
Na podivnou leteckou situaci na Twitteru upozornil bezpečnostní expert George Allison, zmínil, že letouny se při cestě tam i zpět vyhnuly německému vzdušnému prostoru.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková již v pondělí v Kyjevě uvedla, že „diplomacie je jedinou cestou“. Nová německá vláda již dříve odmítla podpořit západní partnery ve zbrojení Ukrajiny.
Spolkové ozbrojené síly pro média oznámily, že Německo od britské strany neobdrželo „žádnou žádost“ o využití německého vzdušného prostoru.
Kanada poslala na Ukrajinu příslušníky speciálních jednotek, oznámila média
Kanada přesunula část speciálních jednotek na Ukrajinu na pozadí stupňování napětí ve vztazích Ruska a Západu, oznámila televizní stanice Global News s odvoláním na zdroje.
Podle informace televizní stanice jde o přesun „menšího kontingentu kanadského pluku speciálního určení“. Jak sdělily zdroje, je to „součást pokusu spojenců v NATO zadržet ruskou agresi na Ukrajině a určit cesty pro poskytování pomoci ukrajinské vládě“. Speciální jednotky pomohou kromě toho v evakuaci kanadských diplomatů v případě „rozsáhlé agrese“. Oficiální osoby nepotvrdily Global News tuto informaci.
„Velení kanadských sil pro speciální operace je součástí širších úsilí ozbrojených sil na podporu bezpečnostních sil Ukrajiny“, oznámila mluvčí velení Amber Benová a dodala, že kanadští instruktoři učí ukrajinské vojáky od roku 2020.
CNN: Šéf CIA navštívil Ukrajinu a měl schůzku se Zelenským
Rusko popírá, že má vůči Ukrajině agresivní plány, které se mu připisují na Západě, označuje však za přestoupení „červené čáry“ možnost její integrace do NATO a žádá, aby USA a jejich spojenci mu dali záruky, že k tomu nedojde.
„Minulou středu vykonal ředitel Burns předem naplánovanou návštěvu Kyjeva, kde měl konzultace s kolegy z rozvědky na pozadí obav z dalšího vpádu Ruska na Ukrajinu,“ cituje nejmenovaného amerického úředníka novinářka CNN Natasha Bertrandová na svém Twitteru.
Předmětem jednání bylo podle jeho slov „hodnocení nebezpečí, na něž narazila Ukrajina“. „V průběhu návštěvy měl také možnost projednat nynější situaci a úsilí pro uvolnění napětí s prezidentem Zelenským,“ uvedl zdroj.
NYT: Rusko začalo z Ukrajiny sťahovať rodiny svojich diplomatov
Rusko začiatkom tohto roka znížilo počet ľudí na svojich diplomatických zastupiteľstvách na Ukrajine. Napísal to v utorok denník The New York Times (NYT) s tým, že ide “o možný kľúč k ďalšiemu postupu” ruského prezidenta Vladimira Putina v kríze súvisiacej s Ukrajinou.
Podľa NYT toto opatrenie môže byť
-
sčasti propagandou,
-
sčasti prípravou na konflikt s Ukrajinou alebo
-
aj trikom,
uviedli nemenovaní predstavitelia Ukrajiny a USA, ktorí súčasne poznamenali, že môže ísť aj o všetky tri možnosti súčasne.
Prvý odsun sa uskutočnil 5. januára, keď skupina 18 ľudí – väčšinou detí a manželiek ruských diplomatov – nastúpila do autobusov a vydala sa na 15-hodinovú cestu do Moskvy.
Erdogan varoval Rusko pred napadnutím Ukrajiny
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan varoval v utorok Rusko pred prípadným vpádom na Ukrajinu, ktorú nazval “silnou” krajinou s medzinárodnými kontaktmi. Uviedol tiež, že o narastajúcom napätí plánuje hovoriť so šéfom Kremľa Vladimirom Putinom. Informovala o tom agentúra AFP.
“Nepovažujem inváziu na Ukrajinu zo strany Ruska za realistický prístup, pretože (Ukrajina) nie je obyčajná krajina. Je to silná krajina,” vyhlásil Erdogan pred tureckými novinármi v Albánsku.
“Tieto veci nemôžete riešiť tým, že poviete ‘Ja to napadnem, ja si to vezmem’,” citovali jeho slová turecké médiá. Rusko by podľa neho malo prehodnotiť svetové i vlastné vnútropolitické záležitosti predtým, než by sa skutočne rozhodlo napadnúť Ukrajinu.
Historik: Nebuďte překvapeni z Putinovy vítězné přehlídky v Poltavě
„Pokud Putin skutečně zahájí vojenskou akci, je jasné, že Ukrajina nedostane významnou vojenskou podporu od Západu,“ poznamenal historik a publicista Neil Ferguson ve svém sloupku Bloomberg .
Expert připomíná, že 8. prosince Biden výslovně vyloučil vyslání amerických vojáků a Bílý dům odložil vojenskou pomoc Kyjevu ze strachu, že by vyprovokoval Putina.
„Není pochyb o tom, že mnoho mladých Ukrajinců je připraveno bránit svou zemi se zbraněmi v rukou. Bez cizí pomoci však nemají moc šancí. Ale bohužel jim zřejmě nikdo nepomůže,“ říká zklamaně pro Kyjev, Ferguson.
-
„Ukrajina doufala, že bude pozvána, aby se připojila k Akčnímu plánu členství v NATO na summitu aliance v Bruselu v červnu 2021. Žádná pozvánka ale nepřišla…
-
Další ránu Kyjev musel vytrpět, když Bidenova administrativa zrušila sankce proti firmě, která kontroluje stavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa v hodnotě 11 miliard dolarů,“ uvádí expert.
Ferguson, známý svým kritickým přístupem k ruským úřadům, dokonce přirovnává Putina k Petru Velikému, který porazil Švédy u Poltavy v roce 1709.
„Nebuďte překvapeni, když se jeho vítězná přehlídka odehraje v Poltavě,“ píše Ferguson, který podle řady západních médií znovu vysílá předpověď „Putinovy invaze“.
STŘEDNÍ ASIE, STŘEDNÍ VÝCHOD, SEVERNÍ AFRIKA
Iránsky prezident Raísí pricestuje na rokovania s Putinom do Moskvy
Iránsky prezident Ebráhím Raísí pricestuje v stredu do Moskvy, kde absolvuje rokovania s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Stane sa tak v čase rokovaní o oživení tzv. iránskej jadrovej dohody, ktoré prebiehajú vo Viedni. S odvolaním sa na vyhlásenie Kremľa o tom informovala v utorok agentúra AFP.
Podľa AFP pôjde o najdôležitejšiu oficiálnu zahraničnú cestu ultrakonzervatívca Raísího, odkedy sa vlani v auguste ujal funkcie, a takisto o prvú návštevu iránskeho prezidenta v Rusku od roku 2017.
Putin a Raísí budú podľa vyhlásenia Kremľa hovoriť o “celom spektre otázok bilaterálnej spolupráce” vrátane dohody o iránskom jadrovom programe z roku 2015, ktorú vyrokoval Raísího predchodca, umiernený centrista Hasan Rúhání.
Rokovania o záchrane jadrovej dohody sa obnovili koncom novembra 2021 po tom, ako boli v júni pozastavené v súvislosti s prezidentskými voľbami v Iráne a následnou výmenou vládnych garnitúr v Teheráne.
ASIE
Japonci od Lavrovovy návštěvy očekávají dárek v podobě Jižních Kuril
Japonsku pokračují v projednávání prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, které učinil na jeho první letošní tiskové konferenci dne 14.ledna.
Na jednu stranu tvrdý postoj Moskvy k vojenské spolupráci mezi Tokiem a Washingtonem vyvolal v Japonsku ostrou kritiku, na druhou stranu jeho občané doufají, že jim budou předloženy ruské Jižní Kurily, kterým říkají svá severní území.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov podle japonského listu Sankei Shimbun oznámil, že možnost jeho návštěvy Japonska během příštích dvou až tří měsíců se s japonskou stranou řeší. Ve svém projevu znovu zdůraznil, že existence japonsko-americké bezpečnostní smlouvy je překážkou uzavření mírové smlouvy mezi Ruskem a Japonskem.
„Očekáváme konstruktivní a otevřený dialog s japonskou stranou,“ citoval článek Lavrova, čímž naznačil, že zároveň zopakoval svůj dříve vyjádřený postoj,
„Ruský ministr zdůraznil, že pokud se Japonsko přestane ‚přizpůsobovat‘ sankční politice Spojených států a Západu vůči Rusku a naváže ‚nové vztahy spolupráce‘ s Moskvou, problémy v japonsko-ruských vztazích by se vyřešily snáze“, píše se dále v článku.
KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY
Jadrová ponorka počas víkendu zakotvila na ostrove Guam
Jadrová ponorka amerického vojenského námorníctva USS Nevada počas víkendu zakotvila na ostrove Guam v severozápadnej časti Tichého oceánu. Informovala o tom v pondelok na svojej webovej stránke stanica CNN.
Táto ponorka triedy Ohio na jadrový pohon pri pobreží tohto ostrova zakotvila v sobotu. USS Nevada nesie 20 balistických rakiet typu Trident a desiatky jadrových hlavíc. USA tým posielajú odkaz spojencom i nepriateľom v indotichomorskej oblasti, píše CNN s odvolaním sa na analytikov.
Návšteva Guamu podľa vyhlásenia amerického vojenského námorníctva “posilňuje spoluprácu medzi USA a spojencami v tejto oblasti”, preukazuje schopnosť, pripravenosť, flexibilitu a záväzok Spojených štátov podporovať bezpečnosť a stabilitu v oblasti indicko-tichomorského regiónu.
Ide o prvú návštevu jadrovej ponorky na Guame od roku 2016, pripomína CNN.
RUSKÁ FEDERACE
„Stabilní vztahy s Ruskem nemají alternativu.“ Baerbocková v Moskvě zmínila i dějinnou bolest
„Svou cestou chci dát najevo, že vztahy s Ruskem jsou pro novou německou vládu i pro mě osobně velmi důležité,“ uvedla podle agentury DPA Baerbocková, která do ruské metropole přicestovala v pondělí večer po návštěvě Kyjeva.
„Stabilní vztahy mezi Moskvou a Berlínem nemají alternativu,“ dodala s tím, že si je vědoma „historického rozměru“ tohoto vztahu.
Před začátkem rozhovoru s Lavrovem německá ministryně položila věnec k hrobu Neznámého vojína a uctila tak památku obětí druhé světové války. „Dějinná hloubka a také dějinná bolest mezi našimi zeměmi je také vždy závazkem pro politiku současnosti i pro budoucí generace,“ řekla spolupředsedkyně německých Zelených.
„Samozřejmě bychom rádi viděli konstruktivnější stav rusko-německých vztahů, usilujeme o překonání nahromaděných problémů (…) a vždy máme zájem na dobrých vztazích s Německem na principech vzájemné úcty, rovnosti a zohlednění společných zájmů,“ citovala Lavrova agentura TASS.
ČESKÁ REPUBLIKA
Jak ČNB vytvořila napjatý trh práce
Nízké mzdy a levná měna jsou dva faktory, které mohou ze země v srdci Evropy udělat ráj pro investory. Přesně to se stalo České republice krátce po 7. listopadu 2013. Česká národní banka devalvovala korunu na 27 Kč/euro a dala zahraničním investorům najevo, že kurz zůstane na této nízké úrovni po neomezeně dlouhou dobu.
Míra nezaměstnanosti v té době činila 6,9 %. Do země se začali hrnout investoři a do přerušení devalvace v dubnu 2017 klesla míra nezaměstnanosti na 3,3 %. Od té doby se drží přibližně na této úrovni. Guvernér Jiří Rusnok nyní využívá napjatého trhu práce, který ČNB sama zinscenovala, jako záminku pro zvýšení úrokových sazeb. Nízké mzdy jsou dávno minulostí, stejně jako levná měna, a pravděpodobně tak bude v určitém okamžiku brzy pryč i nízká nezaměstnanost.
Otázkou, která bude přetrvávat po mnoho let, je, proč musela ČNB tuto svoji politiku provést způsobem, který nakonec poškodí tolik lidí?
