Zprávy bez cenzury 11.09.2018

 

EKONOMIKA

Vedoucí analytik banky Rockefellerů: svět stojí na prahu superkrize. Názor

Panika, nacionalizace a nepokoje na ulicích, které svět neviděl za posledních 50 lety. Právě tak popsal budoucnost americké i globální ekonomiky vedoucí analytik americké banky JP Morgan Marko Kolanovic.

Na počet desetiletého jubilea začátku světové finanční krize 2008 Kolanovic zveřejnil speciální analytickou zprávu, ze které vyplývá, že dnes světové finanční trhy jsou zranitelné před novou krizí ještě více, než před deseti lety.

V případě, když dojde k nejnegativnějšímu scénáři, krize bude natolik všeobjímající, že centrální banky, aby zachránily ekonomiku, dokonce budou nuceny provádět faktické operace nacionalizace nejvíce poškozených společností a vykupovat jejich akcie na trhu.

Kolanovic uvádí několik tezí, které poukazují na zranitelnost nynější struktury finančních trhů.

  • Za deset let, které uplynuly od krize 2008, se prudce zvýšil počet burzovních a finančních operací, které přijímaly za několik vteřin počítačové systémy bez účastí lidí.
  • Podle hodnocení Aite Group, kterou citoval časopis The Ekonomist v roce 2014, přibližně 65 % transakcí na americkém fondovém trhu provádí počítačové algoritmy, a ne lidé.

 

Ruská ekonomika se vrátila k růstu, příští rok ale Moskva čeká zpomalení

Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 1,9 procenta. Tempo jeho růstu tak zrychlilo z 1,3 procenta v prvním kvartálu. Ve své konečné zprávě to v pondělí oznámil ruský statistický úřad. Zpřesnil tak svůj rychlý odhad z minulého měsíce, podle kterého růst ve druhém čtvrtletí činil 1,8 procenta.

Ruská ekonomika se loni po dvou letech poklesu vrátila k růstu, HDP se zvýšil o 1,5 procenta. Ruské hospodářství se nyní zotavuje z útlumu, za nímž stály nízké ceny ropy a sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.

  • Ruské ministerstvo hospodářství nicméně minulý týden snížilo odhad letošního růstu ekonomiky na 1,8 procenta z dříve předpokládaných 1,9 procenta.
  • V příštím roce nyní ministerstvo očekává zpomalení růstu na 1,3 procenta, zatímco podle dřívější prognózy měl růst zvolnit na 1,4 procenta.

Za zhoršením hospodářského výhledu stojí

  • výkyvy na finančních trzích,
  • rychlejší odliv kapitálu a
  • obavy z nových amerických sankcí, uvedla agentura Reuters.

 

STŘEDNÍ  VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA

Damašek žije veletrhem, oko hurikánu se blíží…

Pro většinu z těch, které jsem během prvního dne v Damašku viděla, jakoby byl Idlíb už jen taková drobnost, s jejímž vyřešením veškeré to skoro osmileté utrpení už skončí… I taková představa se dá ale vykládat všelijak.

Ve Washingtonu dobře vědí, že je Idlíb baštou Al Kajdy a část amerického establishmentu dokonce s Damaškem zkouší vyjednávat o podmínkách důstojného odsunu vojáků ze Sýrie, ale navenek je vše obráceně –

  • americké jednotky v Sýrii posilují – sice o stovky mužů, ale přece,
  • Trumpův poradce Bolton hrozí, že trest za použití chemických zbraní v Sýrii bude „mnohem tvrdší“, než ty předchozí, přičemž už ani nezmiňuje „Asadův chemický útok“, ale „útok“ jako takový, jako by už bylo jedno, kdo ho formálně spáchá. (Mimochodem,
  • současně Bolton hrozí i soudcům Mezinárodního trestního soudu, pokud by se odvážili prošetřovat americké válčené zločiny.)
  • Boltonův prezident Trump hájí Al Kajdu v Idlíbu s tím, že se prý kvůli případným masakrům civilistů „velmi, velmi rozčílí“ a ponechá americkou armádu v Sýrii tak nějak po „afghánsku“ (nebo po německu?) natrvalo,
  • zatímco Pentagon nevylučuje, že by v Sýrii mohl zaútočit nejen „do prázdna“, jako při dosavadních „kárných“ raketových odvetách, ale rovnou na syrské, íránské nebo ruské síly.
  • A co víc, Angela Merkelová sice souhlasí s tím, že teroristé v Idlíbu musejí být zlikvidováni, ale Berlín, který ještě ani nestihl zformulovat svou avízovanou novou politiku „nezávislosti“ na USA, současně nevylučuje, že by Sýrii útokem „ztrestal“ společně právě s USA, Británií a Francií, přičemž se nově ukazuje, že teroristy v Sýrii podporovalo i tak liberální Nizozemsko.
  • Američtí mariňáci mezitím provedli manévry s ostrou palbou u základny Al Tanf, přičemž to nebyl vzkaz Daeši z přilehlých pouštních oblastí, ale Rusku.
  • Rusko reagovalo nácvikem výsadku námořní pěchoty u neobydleného syrského pobřeží a pohrůžkou útokem na americké oddíly, pokud budou podporovat džihád…

 

KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY

Rusko zahájilo obří manévry s 300 tisíci vojáky, procvičí obranu i útok

Rusko zahájilo v úterý největší vojenské manévry za posledních téměř 40 let, napsala agentury DPA. Cvičení s názvem Východ 2018 se účastní 300 tisíc vojáků, 36 tisíc tanků a obrněných vozidel, víc než tisíc letadel, vrtulníků a dronů a 80 bojových a pomocných plavidel. Manévry, které se konají na Sibiři a ve východoasijské části Ruska, mají trvat týden. Ke cvičení byly přizvány i vojenské jednotky Číny a Mongolska.

Cvičení je rozdělené na dvě etapy.

  • Během první se rozmístí na Dálném východě jednotlivé skupiny vojsk a procvičí se jejich součinnost.
  • Ve druhé etapě mají jednotliví velitelé a jejich štáby prověřit řízení bojových operací, a to jak obranných, tak útočných.

Během manévrů se mají představit nejmodernější ruské zbraně včetně mezikontinentálních raket Iskander schopných nést jadernou nálož, tanků T-80 a T-90 nebo letounů Su-34 a Su-35. Na moři chtějí Rusové ukázat křižníky s raketami s plochou dráhou Kalibr, které se zapojily do operací ruské armády v Sýrii.

Manévrů se účastní také zhruba 3000 čínských vojáků se 30 letadly a vojenské jednotky Mongolska.

 

RUSKÁ FEDERACE

Vládní Jednotné Rusko v nedělních volbách oslabilo

Za hlavní příčinu se považuje kontroverzní důchodová reforma, kterou strana Jednotné Rusko podporuje.

Poprvé za deset let se bude v některých ruských regionech konat druhé kolo voleb gubernátorů. Ve čtyřech volebních okrscích se kandidátům nepodařilo v prvním kole získat dostatečnou voličskou podporu. Navíc došlo k tomu, že ve volbách do místních parlamentů oslabila svoje pozice strana Jednotné Rusko.

Jediný volební den (jde o spojení více typů voleb v jeden den, například volby do regionálních legislativních sborů, volby gubernátorů a starostů, které se konají vždy jen v části regionů Ruska – pozn. red.) v Rusku proběhl v neděli. V případě čtyř regionů se bude konat druhé kolo voleb gubernátora. Jde o Chakasii, kde se dnešní gubernátor Viktor Zimin utká s Valentinem Konovalovým z Komunistické strany RF, který má nakročeno k výhře.

 

EVROPSKÁ UNIE

Muslimové jásají: Ve Švédsku vyhráli!

Možná to už někomu dochází, že Evropa zkorumpovaná politickými čachry se v nejbližších letech nezmění. Pokud někdo doufal v zásadní změnu ve Švédsku k lepšímu, bylo to jen zbožné přání, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

Nějaké velké moudré komentáře jsou zbytečné. Fakta jsou tvrdá: Tzv. protiimigrační strana Švédští demokraté v parlamentních volbách prohrála. Má 17,6 % hlasů. Podle blbečků prý posílila svou pozici, se zhruba 18 procenty to je třetí nejsilnější stranou. Že Švédští demokraté posílili je jim platné jako mrtvému zimník.

Nikdo je nevezme do koalice dosavadních pohodlných stran, protože mají málo hlasů. Tečka. Prohráli volby. Tečka.

Švédští demokraté neslaví žádný úspěch, ani žádné další protimigrační strany, pokud nezískaly přes 30 % hlasů voličů. Vyhráli migranti.

 

Švédský zmar a bariéra alternativy: Ve volbách znovu, i když těsně, vyhráli vítači migrace a sociální inženýři ze socialistické strany neomarxistického pokroku! Tuto zemi nezachráníš, protože její občané vzešli ze systému neomarxistického školství! Přeoperovaná žena na chlapa, teplé děti, barevná a mezirasová prostituce, homoagenda a vysoký stupeň sebevražd! Konec Vikingů, jaký nikdo nečekal!

Ve švédském království skončily parlamentní volby. V zemi, která je rozvrácena nezvládnutou migrací islamistů, dovršili svoji cestu vlastní autogenocidy, když včera večer po skončení voleb do švédského parlamentu zprávy ukázaly, že v zemi opět zvítězil středolevý blok v čele se sociální demokracií a Stefanem Löfvenem v pozici předsedy strany [1]. Blok získal 40,6% a předstihl tak středopravý blok jen o 3 desetiny procenta, ten totiž získal 40,3% a zdálo by se, že to je skvělý výsledek pro opozici, i když se jí nepodařilo těsně zvítězit. Jenže, když začneme více vrtat do celého příběhu, situace je mnohem horší.

Švédští demokraté, kteří jako jediní tvrdě odmítají migraci, získali ve zmíněném pravém bloku jen 17,3% hlasů a i když si polepšili od minulých voleb, kdy získali jen 13% hlasů, tak podle všeho se ukazuje, že toto je maximum a horní limita švédská alternativy.

Dochází tak k potvrzení toho, o čem jsem před několika týdny hovořil na SVCS, že alternativu volí maximálně a teoreticky 30% lidí, ale velmi často až polovina z nich nechodí k volbám. Výsledek Švédské demokracie to potvrzuje a do značné míry jde o rozčarování, protože právě migrace a její nezvládnutí vyhnalo do ulic ve Švédsku stovky tisíc lidí a zdálo by se, že je rozhodnuto a Švédové našli znovu své národní ukotvení. Jenže stalo se něco úplně jiného.

Jediná protimigrační strana ve Švédsku posílila, ale stejně jako SPD v ČR nezadržitelně míří do parlamentní izolace.

 

Italský vicepremiér ohlásil revizi vztahů s Ruskem

Vicepremiér a ministr vnitra Itálie Matteo Salvini v interview pro RT prohlásil, že nevidí žádný smysl v protiruských sankcích.

„V květnu příštího roku budeme mít historickou možnost změnit konečně poměr sil v Evropě a změnit také naše vztahy se zeměmi, které se nacházejí mimo Evropu — mám na mysli Rusko,“ řekl a měl na mysli zřejmě volby do Evropského parlamentu stanovené na konec května 2019.

„Stále upozorňují vládu na ztráty, a budu to dělat i nadále, protože sankce proti Rusku nemají žádný ekonomický, politický, sociální ani kulturní smysl,“ dodal vicepremiér.

Salvini pravidelně kritizuje protiruské sankce. Třeba v červenci slíbil, že Itálie se stane jednou z prvních zemí, které agitují pro odolání sankcí EU proti Rusku, a anoncoval do konce roku řadu opatření v tomto směru. Předtím promluvil o ochotě projednat status Krymu a připustil, že Řím bude vetovat prolongaci sankcí spojených se zapojením poloostrova do složení Ruska. Podotkl rovněž, že Rusko je pro Itálii významným obchodním a energetickým partnerem, a proto je třeba vycházet ze zásady dobrého sousedství.

 

Srbský prezident ocenil Miloševiče, kosovští politici se bouří

Srbský prezident Aleksandar Vučić nazval bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče „velkým“ vůdcem a vyvolal tím pobouření v okolních balkánských státech, zejména v Kosovu. V nich totiž mají Miloševičovo jméno spojené zejména s krveprolitím, ke kterému došlo během válek v 90. letech.

Vučić navštívil v neděli srbskou menšinu žijící v Kosovu a během svého hlavního projevu k přítomným vyzval k míru a usmíření s kosovskými Albánci, zároveň ale pochválil Miloševiče. „Milošević byl velký srbský vůdce, jehož úmysly byly ty nejlepší, nicméně výsledky byly velmi slabé,“ uvedl současný srbský prezident, který byl v roce 1999 Miloševičovým ministrem informací. „Ne protože to tak chtěl, ale protože naše přání byla nerealistická, když jsme opomněli a podcenili zájmy a touhy ostatních národů,“ dodal.

Podle kosovského prezidenta Hashima Thaçiho je vychvalování Miloševiče provokací. „Slyšeli jsme slova o míru, porozumění a dobrých sousedských vztazích,“ uvedl Thaçi. „Rovněž jsme ale slyšeli chválu Miloševiče a jeho generálů. Tyto dvě věci k sobě nepatří,“ dodal. I ostatní kosovští vůdci Vučiče kritizovali s tím, že svou řečí dal jasně najevo, že má v úmyslu pokračovat v politice Slobodana Miloševiče. Evropská unie by to podle nich měla jasně odsoudit.

 

Británie chce omezit vízový systém pro bohaté Rusy

Víza více než 700 bohatých Rusů, kteří žijí ve Velké Británii, jsou předmětem přezkumu, neboť vláda zvažuje nové způsoby omezování moci a vlivu Kremlu po otravách v Salisbury.

Ministři britské vlády se domnívají, že je zapotřebí  další omezení udělování víz zahraničním investorům. Udělování víz zahraničním investorům funguje už deset let,  kdy stovkám majetných   Rusů, z nichž mnozí jsou spojenci Vladimira Putina a prominentní oligarchové,  systém přidělování víz umožnil zpeněžit jejich investice za pouhých 1 milion liber.

Bezpečnostní služby a protikorupční vyšetřovatelé  si již dlouho stěžují, že Spojené království  příliš usnadnilo Putinovým spojencům pobyt ve Velké Británii,  tak nyní přivítali přitvrzení podmínek, které nastává v souvislosti s oznámením Theresy Mayové o postupu vyšetřování otrav v Salisbury.

 

 

AMERIKA

Bolton: Medzinárodný trestný súd je “pre nás mŕtvy”

Spojené štáty sa v pondelok zaviazali použiť všetky prostriedky potrebné na ochranu svojich občanov a spojencov pred stíhaním Medzinárodným trestným súdom (ICC).

Poradca Bieleho domu pre národnú bezpečnosť John Bolton uviedol, že tento súd je “nelegitímny” a “prakticky pre nás už mŕtvy”. Vyjadril sa tak na pôde konzervatívnej organizácie Federalist Society vo Washingtone.

Uviedol, že ICC ohrozuje “ústavné práva” Američanov a zvrchovanosť Spojených štátov. Bolton tiež pohrozil súdu a jeho personálu sankciami, ak bude pokračovať vo vyšetrovaní údajných vojnových zločinov spáchaných Američanmi v Afganistane.

Ľudskoprávna organizácia Amnesty International (AI) v reakcii na Twitteri uviedla, že útok Boltona a administratívy prezidenta Donalda Trumpa na ICC je útokom na milióny obetí a tých, čo prežili najzávažnejšie zločiny, ktoré definuje medzinárodné právo.

Cieľom ICC, ktorý sídli v Haagu, je postaviť pred spravodlivosť páchateľov vojnových zločinov, zločinov proti ľudskosti a genocídy.

 

 

DESTABILIZACE,. IMIGRACE , TERORISMUS

Útočník v Paříži pobodal sedm lidí, kolemjdoucí ho zaháněli koulemi na pétanque. Policie muže zadržela

V neděli došlo v Paříži k incidentu, při kterém útočník pobodal sedm náhodných chodců před místním kinem a dal se na útěk. Zranění čtyř pobodaných jsou vážná. Asi dvacet lidí začalo útočníka pronásledovat a házeli po muži koule na pétanque. Podle svědků události ho nejméně čtyřikrát zasáhli do hlavy. Policie následně útočníka zadržela. Podle francouzských médií šlo o muže z Afghánistánu a policie nevěří, že se jednalo o teroristický útok.

Muže, který poranil sedm lidí, z toho čtyři vážně, policie zatkla na severovýchodě Paříže. Informoval o tom deník Le Parisien. Agentura Reuters uvedla s odvoláním na zdroj z justice, že čin patrně nemá teroristické pozadí. Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že mezi zraněnými jsou dva britští turisté.

Muž, o kterém se policie domnívá, že pochází z Afghánistánu, byl vyzbrojen nožem a železnou tyčí. Útok se odehrál kolem 22.45 v 19. pařížském obvodu, napsal Le Parisien. Podle svědka útoku, kterého citovala agentura AFP, měl útočník v ruce nůž dlouhý 25 až 30 centimetrů.

 

Napětí v Německu. V Halle se hajlovalo i plivalo na policisty

Účastníci pondělní demonstrace ve východoněmeckém městě Halle hajlovali a napadali policisty. S odvoláním na policii o tom informovala agentura DPA. Ve městě severozápadně od Lipska se sešlo zhruba 450 lidí v reakci na smrt mladého Němce, který zemřel v nedalekém městě Köthen po střetu s dvojicí Afghánců.

Policie zahájila po pondělní demonstraci v Halle, které leží ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, deset trestních řízení. Několik účastníků „smutečního pochodu“ podezřívá z trestných činů užívání symbolů protiústavních organizací a ublížení na zdraví.

Podle agentury DPA někteří protestující při akci hajlovali, další provolávali nacistický pozdrav Sieg Heil. Řada demonstrantů byla pod silným vlivem alkoholu a někteří plivali na policisty. Došlo i k potyčkám s policií.

 

Jestli migrantům nepomůžete, na Lesbu zavíráme! hrozí Řekové

Řecké regionální úřady pohrozily, že uzavřou uprchlický tábor na ostrově Lesbos, jestliže centrální vláda okamžitě nevylepší podmínky, které tam panují.

Situaci v přeplněných přijímacích centrech pro migranty na ostrovech v Egejském moři nedávno kritizoval také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Tisíce běženců, včetně mnoha dětí, tam podle UNHCR žijí v nevyhovujících podmínkách a nedostává se jim ani náležité zdravotní péče.

Podle úřadů je tábor Moria naprosto nevyhovující a představuje „hrozbu pro veřejné zdraví a životní prostředí“. Jestliže vláda do 30 dnů nějak nezakročí, tábor bude uzavřen. V táboře pro 3100 lidí jich teď žije zhruba 8800. Asi čtvrtina z běženců jsou děti. Jak úřady uvedly, problémy jsou zejména s kanalizací a hnijícími odpadky, koupelny zapáchají a jídelna rovněž nesplňuje zákonné standardy.

 

ČESKÁ REPUBLIKA

Nepodmíněný základní příjem, nebo raději nepodmíněné základní zboží?

Zdeněk Vopat se zamýšlí nad myšlenkou nepodmíněného základního příjmu a navrhuje poněkud jiné řešení.

V pondělí se objevila zpráva, že švýcarská vesnice Rheinau odhlasovala v referendu tzv. nepodmíněný základní příjem, pro své obyvatele ve výši 2500 švýcarských franků měsíčně. Finská vláda experimentuje s podobným pilotním projektem, jehož výsledky budou za několik let vyhodnoceny.

Ve svém článku bych rád nastínil svůj pohled na tuto problematiku a předložil k diskusi poněkud jiné řešení. Zastánci nepodmíněného základního příjmu tvrdí, že takovýto příjem může snížit úroveň chudoby a zároveň osvobodit obyvatele od nutnosti přijmout jakoukoliv práci. Existuje totiž mnoho špatně placených zaměstnání, mnoho pracovních pozic na částečný pracovní úvazek a mnoho zaměstnání, kde pracující pracují ve špatných pracovních podmínkách.

Podle zastánců nepodmíněného základního příjmu, by tito lidé byli osvobozeni od tohoto typu práce. Kapitalismus by byl nucen zlepšit pracovní i platové podmínky nejhůře postižených zaměstnanců. Zároveň by mnozí lidé pobírající nepodmíněný základní příjem našli odvahu realizovat své projekty, protože by se nemuseli obávat situace, že zůstanou bez finančních prostředků. Uvolnila by se tedy kreativita obyvatel, která by i díky multiplikačnímu efektu pomohla nastartovat celou ekonomiku.

Komentujte

avatar

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Subscribe  
Upozornit na