EKONOMIKA
Vysoká inflace se může udržet dlouho, myslí si nastupující šéf německé centrální banky
Německé Spolková banka zažívá po více než deseti letech střídání ve svém čele. Úřadu se místo Jense Weidmanna ujal Joachim Nagel. Ve svém prvním projevu varoval, že inflace může zůstat na současných vysokých úrovních déle, než se nyní předpokládá, a vyzval své kolegy v Evropské centrální bance, aby toto nebezpečí nepodcenili.
„Lidé v Německu oprávněně očekávají, že Spolková banka bude slyšitelným hlasem v otázce stability. Mohu vás ujistit: bude tomu tak i nadále,“ prohlásil Nagel. Zároveň dodal, že střednědobý výhled vývoje inflace je mimořádně nejistý. „Spatřuji tu nyní riziko, že míra inflace může na vyšších úrovních zůstat déle, než se nyní předpokládá,“ řekl.
Německo se bojí závislosti na Gazpromu. Za všechno může Nizozemsko
Problémy s těžbou plynu v Nizozemsku mohou vést ke zvýšení závislosti Německa na Gazpromu, oznámili experti Claus Hecking a Herald Traufetter v článku pro Spiegel.
Podle nich nyní 90 procent potřeby paliva země pokrývá dovozem. Plyn je do Německa dodáván výhradně plynovody, především ze tří zemí:
-
Rusko,
-
Norsko a
-
Nizozemsko.
„Nizozemci jsou však již několik let kvůli seismickým nebezpečím nuceni omezit produkci na svém nejdůležitějším poli. Je možné, že brzy bude zastavena úplně. Kvůli tomu bude Německo na Gazpromu ještě více závislé,“ vysvětlili Hecking a Traufetter.
Zdůraznili, že na ruskou společnost ve struktuře německého importu plynu připadá 55 procent.
Západ možná obětuje Nord Stream 2. Plynovodu hrozí další americké sankce
Američtí senátoři budou tento týden hlasovat o uvalení nových hospodářských sankcí proti ruskému plynovodu Nord Stream 2. Projekt, který má přivádět zemní plyn z Ruska do západní Evropy včetně ČR, dlouhodobě rozděluje mezinárodní politickou scénu. Zároveň se jedná o snahu Washingtonu zatlačit na Moskvu v souvislosti s probíhajícími americko-ruskými rozhovory o napjaté situaci na Ukrajině.
Ačkoli výstavba Nord Streamu 2 skončila již v září, jeho očekávané spuštění v letošním roce se opět komplikuje. V pondělí se do kontroverzního plynovodu opřela německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která Rusko obvinila, že plyn využívá jako politickou zbraň. Nyní projektu hrozí další finanční postih ze strany Spojených států.
UKRAJINA
Republikáni v Kongrese navrhujú spraviť Ukrajinu súčasťou “NATO plus”. Ukrajinský minister: Rusko do toho nemá čo hovoriť
Skupina kongresmanov z americkej Republikánskej strany predstavila návrh zákona, ktorým by sa “výrazne a okamžite” zvýšila vojenská podpora pre ukrajinské ozbrojené sily, vrátane financovania výzbroje a výcviku. Ukrajina by sa podľa tohto zákona stala súčasťou “NATO plus”. TASR túto informáciu získala v utorok z agentúry Interfax
Michael McCaul, iniciátor návrhu zákona a zástupca republikánov vo výbore Snemovne reprezentantov pre zahraničné vzťahy, podľa rozhlasovej stanice Hlas Ameriky citovanej agentúrou Interfax uviedol, že “diplomacia má malú šancu na úspech, ak sa k nej nepristupuje z pozície sily… (Ruský prezident) Vladimir Putin by mal brať do úvahy, že Kongres nebude tolerovať obnovenie sféry vplyvu Ruska a nedopustí, aby sme sa vzdali Ukrajiny a našich ďalších spojencov a partnerov z NATO v strednej a východnej Európe”.
MAGREB
V Kazachstánu operace pokračují. Za den byly zadrženy téměř dva tisíce lidí
Bezpečnostní složky v Kazachstánu za úterý zadržely téměř 1,7 tisíce účastníků nezákonných akcí, rabování a dalších zločinů, informovalo o tom informační centrum vojenského velitelství Almaty.
-
„Celkem bylo zadrženo 1 678 účastníků nezákonných akcí, rabování a dalších zločinů.
-
Bylo zabaveno 36 kusů střelných zbraní a 1 476 munice,“ uvádí se ve zprávě centra.
-
Podle zprávy byly v úterý vyčištěny úseky městských částí Alatau a Medeu.
-
„Na pěti kontrolních stanovištích instalovaných po obvodu města bylo zadrženo 38 osob, které představují operativní zájem,“ dodává se.
-
Občané podle velitelství do call centra odeslali 136 signálů, které vyžadovaly rychlou reakci, dalších 881 zpráv bylo přijato na čísle 102. Podle kanceláře „byly všechny zprávy zpracovány“.
USA vyzvali Rusko, aby bezodkladne stiahlo svojich vojakov z Kazachstanu
Spojené štáty v utorok vyzvali Rusko, aby “urýchlene” vyhovelo požiadavke Kazachstanu a stiahlo svojich vojakov z tejto stredoázijskej krajiny. Kontingent ruských síl bol nasadený na potlačenie nepokojov, ktoré v Kazachstane vypukli minulý týždeň. Washington tento krok už predtým kritizoval, píše agentúra AFP.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev v utorok oznámil, že odchod jednotiek Organizácie zmluvy o kolektívnej bezpečnosti (ODKB) vedenej Ruskom sa začne o dva dni a nebude trvať dlhšie ako desať dní.
Ruský minister obrany Sergej Šojgu však uviedol, že ich jednotky z krajiny odídu až vtedy, keď tam bude situácia “úplne stabilizovaná”.
Arménsko a Azerbajdžan hlásia mŕtvych počas obnovených bojov na hraniciach
Dvaja arménski vojaci boli zabití a dvaja ďalší utrpeli zranenia pri utorkových zrážkach s azerbajdžanskými ozbrojenými silami na spoločných hraniciach v provincii Gecharkunik vo východnej časti Arménska. Oznámilo to ministerstvo obrany v Jerevane. Ako píše agentúra DPA, počas prestrelky prišiel o život i jeden azerbajdžanský vojak
Z obnovenia bojov sa obe znepriatelené krajiny južného Kaukazu obviňujú navzájom. Do utorňajšieho večera bola situácia podľa arménskych zdrojov “relatívne stabilná”.
Arménsko a Azerbajdžan vedú desaťročia trvajúci spor o separatistický región Náhorný Karabach. Od krátkej vojny o tento sporný región, ku ktorej došlo na jeseň 2020 a Azerbajdžan počas nej obsadil veľké časti tohto územia, sa na hraniciach opakovane odohrávajú ozbrojené zrážky. Na krehké prímerie dohliadajú ruské mierové jednotky.
Kazachstán: Boj o nerostné suroviny
„Majdan“ v Kazachstánu skončil. Úřady země oznámily dokončení mise CSTO . Z prohlášení prezidenta Kasym-Žomarta Tokajeva je zřejmé, že přichází změna ekonomického kurzu, která se stala hlavní příčinou masových protestů.
Výchozím bodem kazašského „majdanu“ byl prudký nárůst ceny zkapalněného plynu. Pokud na jaře roku 2021 stál litr plynu 50 tenge (0,12 $), do konce roku – 60-80 tenge. A od začátku roku 2022, kdy se po zrušení státní regulace začal plyn prodávat za tržní ceny, cena vyletěla na 120 tenge.
Důvodem rekordních cen plynu je zrušení státní regulace. Dříve úřady omezovaly ceny plynu. Například na jaře 2020 byly stanoveny cenové stropy na maloobchodním a velkoobchodním trhu. V roce 2021 se ale rozhodly úřady ceny uvolnit, takže ceny plynu začaly růst.
Od 1.ledna letošního roku se veškerý zkapalněný plyn na velkoobchodním i maloobchodním trhu začal prodávat za tržní ceny. Výsledkem bylo, že litr plynu okamžitě stoupl z 80-90 tenge na 120 tenge. Teprve uprostřed protestů se úřady rozhodly vrátit na 180 dní ke státní regulaci.
Průměrný plat v Kazachstánu přesahuje 243 tisíc tenge.
KONFLIKTY, KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY
Stoltenberg: Rusko nemá právo veta v otázke rozširovania NATO
Severoatlantická aliancia a Rusko sa dohodli, že sa pokúsia naplánovať ďalšie vzájomné stretnutia, a to aj napriek napätiu v súvislosti s hromadením ruských vojenských síl v blízkosti Ukrajiny. Uviedol to generálny tajomník NATO Jens Stoltenberg po skončení stredajšieho zasadnutia Rady NATO – Rusko, informoval bruselský spravodajca TASR
Rokovania boli zamerané na súčasné bezpečnostné otázky v Európe, najmä na situáciu na Ukrajine a v jej pohraničí, ako aj na otázky týkajúce sa vojenských aktivít, vzájomnej transparentnosti a znižovania rizík prípadného konfliktu.
Stoltenberg pred novinármi uviedol, že obe strany vyjadrili potrebu dialógu a preskúmania harmonogramu budúcich stretnutí. Zároveň však dodal, že rozhovory o Ukrajine “nebudú jednoduché”.
MZV USA: Nesouhlasíme se zákazem rozšiřování NATO a návratem k situaci z roku 1997
USA nebudou souhlasit se zákazem rozšiřování NATO a návratem k situaci z roku 1997. Ve středu to uvedla první náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová na tiskové konferenci po zasedání Rady NATO-Rusko, která se konala v Bruselu.
Shermanová znovu zdůraznila, že některé návrhy ruské strany na bezpečnostní záruky v Evropě jsou nepřijatelné.
„Nesouhlasíme s tím, že NATO nemůže pokračovat v expanzi. Nebudeme souhlasit s návratem do situace z roku 1997,“ naznačila.
NATO „vynaloží veškeré úsilí“ pro politický posun s Ruskem, uvedl Stoltenberg po jednáních
NATO a Rusko na dnešní schůzce potvrdily svůj záměr pokračovat v dialogu, země aliance mají zájem o zlepšení vojenských a civilních kanálů komunikace s Ruskem, uvedl generální tajemník. Členové NATO podle něj na setkání s Ruskem potvrdili právo zemí určovat si vlastní osud.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg po ukončení dnešního zasedání Rady Rusko-NATO označil tato jednání za nesnadná, ale důležitá. Jak přiznal Stoltenberg, mezi Ruskem a členy NATO existují závažné neshody, které je těžké překonat, nicméně bylo velice důležité zahájit tento dialog.
„Mezi spojenci v NATO a Ruskem existují závažné neshody v řadě témat. Tyto neshody bude těžké překonávat, pozitivní příznak je ale v tom, že všichni spojenci v rámci NATO a Ruska se posadili za jeden stůl a začali se tím zabývat,” poznamenal Stoltenberg.
V Kremlu odpověděli na americké námitky ohledně vojenských cvičení
Mezi vojenskými cvičeními v Rusku a konzultacemi s NATO neexistuje žádná souvislost, řekl tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
„Hovoříme přece o našich jednotkách a našich vojenských okruzích na území naší země. Vojenská výstavba a vojenský výcvik byly, jsou a budou pokračovat – to je běžná praxe jakýchkoliv ozbrojených složek,“ odpověděl na příslušný dotaz novináře.
V Bruselu právě probíhá zasedání Rady Rusko-NATO, které pokračuje v jednání se Spojenými státy o bezpečnostních zárukách, které se konalo 9. – 10. ledna v Ženevě. Strany projednávají vzájemné obavy a požadavky.
Na zítra jsou naplánovány konzultace na vídeňské platformě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Rusko má přesouvat armádní techniku k západní hranici
Rusko podle investigativní organizace Conflict Intelligence Team (CIT) přesouvá vojenskou techniku ze Sibiře a Dálného východu do svých západních regionů. Moskva v posledních měsících shromáždila poblíž ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků a vyvolala tím na Západě obavy, že chystá na Ukrajinu invazi.
CIT uvedla, že na sociálních sítích odhalila asi 30 videí, která zachycují vojenskou techniku na silnicích, nádražích nebo ve vlacích jedoucích směrem na západ. Většina z těchto videí byla natočena na východní Sibiři nebo na ruském Dálném východě. Organizace upozornila, že počet těchto videí se v posledních dnech zvýšil.
Na záběrech jsou vidět nákladní vozidla, tankovací vozidla, bojová vozidla pěchoty, raketomety Grad a Uragan, upřesnili analytici. Společně s technikou se osobními nebo nákladními vlaky přesouvají i vojáci, domnívají se spolupracovníci CIT. Jejich množství ale podle nich nelze odhadnout.
Ignorování iniciativ Ruska ze strany NATO vytváří předpoklady ke vzniku konfliktů, uvedli v RF
Ruské ministerstvo obrany po dnešních jednáních v rámci Rady Rusko-NATO konstatovalo, že Severoatlantická aliance stále ignoruje iniciativy Moskvy ohledně deeskalace na mezinárodní aréně. Jak poznamenali v obranném resortu, tento přístup hrozí vznikem incidentů a konfliktů.
Jednání Severoatlantické aliance může vést k nepříznivých následkům, varovali v ruském obranném resortu.
„Bylo uvedeno, že ruská strana opakovaně navrhovala alianci přijmout opatření k deeskalaci situace. Ze strany aliance byly ruské iniciativy ignorovány. To vytváří předpoklady k incidentům a konfliktům a podkopává to základy bezpečnosti,“ je uvedeno v prohlášení.
P. C.Roberts: Jak by vypadala válka s Ruskem
Je nepochopitelné, že Washington vyslal na jednání o ruském ultimátu tak kompletně bezvýznamné nic, jakým je Wendy Shermanová. Nic prokazatelnějšího než to, že nedokáže vnímat současný stav věcí, by už totiž Washington, obluzený vírou ve svoji všemohoucnost, učinit nemohl.
Rusko se chystá odvalit expanzi NATO zpět, kde byla v roce 1997 a před ním. Buď bude Washington ochoten odklidit své základny na hranicích s Ruskem, nebo je odklidí Rusko samo. V tomto směru se Rusko vyjádřilo jasně – a Washington poslal Wendy za Rusy s tím, že bude stačit, když jim vynadá a pohrozí jim sankcemi.
Kreml však jasně prohlásil, že základny jsou neslučitelné s ruskou národní bezpečností, což ovšem Washington neslyší.
EVROPSKÁ UNIE
USA vyzvali na vyšetrenie zakázaných osláv Republiky srbskej
Spojené štáty vyzvali Bosnu a Hercegovinu, aby vyšetrila správy o velebení vojnových zločincov počas zakázaných osláv Dňa Republiky srbskej (RS) a incidentov zameraných na navrátilcov do miest, z ktorých boli počas občianskej vojny vyhnaní nesrbskí obyvatelia. Správu v stredu priniesla agentúra HINA.
“Vyzývame kompetentné orgány, aby tieto incidenty bezodkladne vyšetrili a aby boli ich aktéri braní na zodpovednosť,” uviedol hovorca amerického ministerstva zahraničia v utorňajšom vyhlásení.
Hovorca ďalej uviedol, že “Spojené štáty sú hlboko znepokojené správami o nenávistných prejavoch, oslavovaní vojnových zločincov a provokatívnych incidentoch zameraných na navrátilcov v entite Republike srbskej počas víkendu”.
ČESKÁ REPUBLIKA
Rohlík.cz v reálném světě
Další starý sovětský vtip si dělá legraci z dodavatelských řetězců ve světové velmoci číslo 2.
„Jak se vám daří organizovat plánované centralizované zásobování tak velké země?“ ptá se Richard Nixon Leonida Brežněva. „Všechno vozíme do Moskvy a odtamtud si to lidé rozvážejí sami.“ Sovětští občané museli často cestovat do hlavního města, aby si obstarali to, co bylo k dispozici, ale Západ nyní stále více přechází do opačného extrému.
Mnozí lidé očekávají, že i chléb a jogurt jim bude doručen přímo ke dveřím a v okamžiku, který jim vyhovuje. Rohlík.cz zjišťuje, že není tak snadné platit kurýrům až 70 000 Kč měsíčně a ještě na tom vydělat. Není těžké pochopit, že pokud byli lidé zvyklí chodit do obchodu a jídlo si sami odnášet, musí se něco výrazně zdražit, jestliže k nim má obchod přijíždět. Ve společnostech silně zatížených dluhy to není dlouhodobě životaschopný obchodní model. Řidiči Rohlíku to pochopili dříve než mnozí investoři.
