Včera v podvečer jsem potkal smutného pána a říkejme mu A.
Pan A se odstěhoval z většího města zpět do maloměsta v Podkrkonoší. Pan A má středoškolské vzdělání. Je mu 50 let. Pan A nemůže najít slušnou práci (ne zaměstnání – zašívání).
Proč ne? V okolí jeho bydliště není řádná infrastruktura a proto i dojezd do krajského města je 35 kilometrů a čas dojezdu počítejme více jak 40 minut na jednu cestu x 2 za jeden den. Do okresního města to má 20 kilometrů a práce v jeho oboru není, no ona je, ale za směšný peníz. Mít zkušenosti a znalosti má být oceněno a není. Pan A nechce pracovat za 25.000-Kč/měsíc s dojížděním. 6.000-Kč projede v benzínu do toho krajského o něco méně do okresního městečka. Pan A také jí a není schopen žít ze vzduchu.
Ptal jsem se pana A, co s tím bude dělat. On říká „já nevím, není možnost zde kde bydlím a bydlím u příbuzných za malý peníz“ Topí plynem. Je sám a to co umí je špatně placeno. Pan A mi sdělil, “ já budu klidně uklízeč v místě bydliště, ale to mě neuživí a druhou práci neseženu, nejsme v PH a neuživí mě slušně na maloměstě ani práce jako svářeč opět platy okolo25.000-Kč hrubého
Ano, je to tak. Na maloměstě pokud žijete sám/a začíná být problém utáhnout energie a k tomu slušně žít, žít ne přežívat. Tato vláda nás táhne do hlubokých bažin a s tím nesmíme souhlasit – souhlasíme mlčením. Mlčení je pro ně souhlas.
Pan A to snad zvládne, ale paní Y a pan K již ne. Kdo jim pomůže???
