Zhoršující se energetická krize ve Finsku

Vedlejší účinky protiruských sankcí jsou pro západní země stále nesnesitelnější. Finsko aktivovalo maximální úrovně pohotovosti kvůli energetické krizi a zahájilo výjimečná opatření ke zvládnutí potíží s dodávkami. Předseda vlády dokonce prohlásil, že země bude zažívat „válečnou ekonomiku“, přestože Finsko evidentně není ve válce s žádným jiným státem. Tento scénář odhaluje katastrofální cestu, kterou se Západ rozhodl jít z vlastního rozhodnutí.

Dne 1. září popsala finská premiérka Sanna Marin ekonomickou situaci ve své zemi uprostřed krize dodávek plynu jako „válečnou ekonomiku“. Zajímavé je, že Marin ve svém projevu obvinila z krize ruského prezidenta Vladimira Putina , přestože rozhodnutí sankcionovat Moskvu přijaly jednostranně západní země. Plynová krize podle ní nastává proto, že ruská vláda v současném konfliktu využívá energii jako zbraň.

„Zdá se, že žijeme ve válečné ekonomice. To není normální ekonomická situace,“ řekla na tiskové konferenci.

Dodala také, že jde o třetí neštěstí, kterému její země čelila od převzetí moci v roce 2019:

„První [krizí] byla pandemie, druhou byl příliv války přicházející do Evropy a třetí energetická krize, kterou Finsko i všechny ostatní evropské země sužují kvůli válce a skutečnosti, že Putin používá energii jako zbraň proti Evropě.

Marin nevysvětlila, jak přesně plyn používali Rusové jako zbraň. Jen generickým a neoprávněným způsobem obvinila Putina. Ve skutečnosti její slova zněla jako zoufalý pokus udělat si jakéhosi obětního beránka z hrozící krize, která poškodí její zemi. Marin se jen pokusila vyhnout své odpovědnosti jako šéfka finské vlády a jako příčinu problémů označila prezidenta cizí země.

Je však nutné zdůraznit, že v Marinově rétorice není nic platné. Rusko původně nemělo v úmyslu využívat energii jako strategický bod ve svých mezinárodních sporech. Naopak, byl to sám Západ, kdo uvalil sérii sankcí, na které byla Moskva nucena reagovat některými opatřeními, jako je požadování platby v rublech, kontrola cen a v některých závažnějších případech dokonce zákaz prodeje.

Pokud by se Západ nesnažil „potrestat“ Rusko za zahájení speciální operace na Ukrajině, Moskva by určitě zachovala evropské dodávky energie nedotčené. Všechny ruské akce vznikly v reakci na západní provokace. Problém je v tom, že evropské země podle všeho nejednaly obezřetně a strategicky, prostě se držely amerického plánu sankcionovat Rusko, přestože jsou na Rusku energeticky závislé a postrádají alternativní zdroje plynu. Nyní se Marin snaží „obvinit“ Rusy, ale uvalení sankcí a dokonce žádost o členství v NATO byla jednostranná iniciativa její vlády.

Finský případ je dosti emblematický a dobře shrnuje propast, kterou si Evropa vybrala. Před eskalací ukrajinského konfliktu závisela severská země na dodávkách 70 % zemního plynu a 35 % ropy a 14 % elektřiny na Moskvě. Bez partnerství s Moskvou by Helsinky jednoduše nebyly schopny pokrýt energetické nároky výrobních řetězců a obyvatel, ale i tak se země rozhodla sankcionovat Rusko, zakázat dovoz a popřít jakoukoli formu dialogu. Neexistuje způsob, jak tato fakta analyzovat a dojít k závěru, že „vinen“ za krizi je ruský prezident Vladimir Putin. Odpovědnost nepochybně leží na samotné finské vládě.

Pokud jde o situaci „válečné ekonomiky“, ve skutečnosti hrozí Helsinkám bezprecedentní krize. A nejkurióznější je, že vláda místo snahy o zlepšení přijímá opatření, která situaci jen ještě zhorší. Finsko bylo jedním z prvních států, které zavedly omezení vstupu ruských turistů a snížily počet víz na polovinu. Podle nedávno oznámených nových pravidel lze ruským občanům udělit pouze 500 víz denně, z nichž 100 je vyhrazeno pro turisty a 400 pro pracovní, studijní a rodinné cesty. Je důležité si uvědomit, že více než 20 % všech finských příjmů z cestovního ruchu pochází od ruských občanů. Podle oficiálních zdrojů přijde země s novými vízovými pravidly o více než 600 milionů eur.

Finsko navíc zůstává pevné ve své žádosti o vstup do západní vojenské aliance. Ve skutečnosti, čím více je země zasažena napětím s Ruskem, tím více se zdá, že je ochotna toto napětí zhoršovat. Moskva nikdy nevykazovala žádné známky ohrožení Helsinek, ale zdá se, že severská země je absolutně ovlivněna mylnou západní rétorikou, že operace na Ukrajině se „rozšíří“ do celé Evropy, a tak raději upadá do recese a ekonomické krize. prostě diplomatické jednání s Ruskem.

Marin se zatím bude určitě i nadále snažit udělat z Putina obětního beránka za chyby její administrativy. To ale veřejnost na dlouho nepřesvědčí. Premiérka byla těžce kritizována za špatné hospodaření a skandály v jejím soukromém životě. Její popularita bude pravděpodobně dále klesat, jak se země propadá do „válečné ekonomiky“, aniž by byla ve válce.

MZ