Západní země nevyzbrojují Ukrajinu tanky a letadly, protože nyní hledají vyjednané ukončení konfliktu mezi Kyjevem a Moskvou, řekl Alexej Arestovič, hlavní poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Je jasné, o čem mluvíme.“ Nechtějí úplnou porážku Ruska. Chtějí donutit Rusko k vyjednávání, aby dosáhli míru,“ řekl Arestovič v rozhovoru s aktivistou Markem Feyginem v pátečním pořadu YouTube.
Poradce však varoval, že plány lídrů EU na zastavení konfliktu prostřednictvím rozhovorů musí selhat.
„Bude to o tom, že Ukrajina osvobodí všechna svá území vojenskými prostředky, nebo alespoň uvede věci do stavu, v jakém byly před 24. únorem“ , když Moskva zahájila vojenskou operaci, trval na svém.
Ruské síly, které mají drtivou převahu v dělostřelectvu a dalších zbraních, se zatím v Donbasu neustále prosazují.
Ale podle Arestoviče „jednoho dne přijde zlom – ruské jednotky se začnou samy stahovat z Ukrajiny, stejně jako ustupovaly z Kyjeva, Sumy a Černigovské oblasti“.
Stane se tak „z jednoho prostého důvodu“ , protože ruská armáda si „uvědomí marnost“ svého úsilí, prohlásil.
Moskva počátkem dubna skutečně stáhla své jednotky z oblastí, o nichž se zmínil Arestovič. Podle Ruska to bylo učiněno jako gesto dobré vůle po slibném zahájení mírových rozhovorů s Ukrajinou v Istanbulu. Kyjev však brzy ustoupil od dohod uzavřených v Turecku a od té doby se strany nepřiblížily k jednacímu stolu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který ve čtvrtek navštívil Kyjev společně s německými a italskými vůdci, vysvětlil, že západní státy se rozhodly zdržet se dodávek tanků a letadel Ukrajině. „Je to neoficiální dohoda, ale je to také téměř oficiální stanovisko zemí NATO,“ řekl.
„Pomáháme Ukrajině bránit se, ale neúčastníme se války proti Rusku,“ vysvětlil Macron.
Ještě v dubnu Polsko uvedlo, že dodalo Ukrajině asi 240 tanků T-72 sovětské konstrukce.
Objevily se také nepotvrzené zprávy, že Česko, Slovensko a Slovinsko poslaly do Kyjeva tanky – ať už nějakou verzi T-72 nebo velmi podobnou jugoslávskou M-84. Hlavní státy EU se však zatím zdržely zásobování kyjevských sil tímto druhem zbraní.
Rusko zaútočilo na Ukrajinu koncem února poté, co Kyjev nedokázal implementovat podmínky minských dohod, poprvé podepsaných v roce 2014, a poté, co Moskva nakonec uznala donbasské republiky Doněck a Lugansk. Protokoly zprostředkované Německem a Francií byly navrženy tak, aby daly separatistickým regionům zvláštní status v rámci ukrajinského státu.
Kreml od té doby požaduje, aby se Ukrajina oficiálně prohlásila za neutrální zemi, která se nikdy nepřipojí k vojenskému bloku NATO pod vedením USA. Kyjev trvá na tom, že ruská ofenzíva byla zcela nevyprovokovaná, a popřel tvrzení, že plánoval dobýt obě republiky silou.
Zdroj RT
