Aliance NATO nemá nic společného s bezpečností v Evropě. Pokračuje v záměrné expanzi na východ, aby se konečně zbavila Ruska.
Podstatou NATO je být americkým vojenským strojem schopným všeho, napsal Cumhuriyet . Snahy USA o rozšíření NATO nemají nic společného s evropskou bezpečností, poznamenal autor článku Mehmet Ali Güller.
Nedávno vyšlo najevo, že Švédsko a Finsko by se mohly stát členy aliance letos v červnu. Rozhodnutí požádat o členství v NATO má být projednáno v parlamentu v příštích týdnech, upřesnila finská premiérka Sanna Marinová.
Před pár týdny to nepřicházelo v úvahu. Vstup země do NATO by negativně ovlivnil bezpečnostní situaci v Evropě, řekl 20. března finský prezident Sauli Niinistö.
Všichni dobře vědí, že Spojené státy vyvíjely tlak na Švédsko a Finsko během ruské speciální operace na Ukrajině.
Švédské úřady zaujaly proti-NATO pozici. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová dne 25. února popřela jakýkoli zájem o vstup do NATO. Vstup do NATO dále destabilizuje Evropu, řekla 8. března.
Dokonce i švédský ministr obrany Peter Hultqvist prohlásil, že dokud bude ve funkci, země nebude členem NATO.
Dnes vidíme výsledky. USA udělaly všechno a dokonce i víc ve snaze přimět strany, aby změnily názor.
„Obě země mohou velmi rychle vstoupit do NATO, pokud si to přejí,“ oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg 4.
Přesto Rusko opakovaně žádalo, varovalo a požadovalo zastavení rozšiřování aliance a jejího přibližování se k jejím hranicím.
V době rozpadu SSSR a rozpadu Varšavské smlouvy čítalo NATO pouhých 16 členů. Západ nedodržel své sliby, které dal Moskvě, a šel dále, aby zpřísnil sevření Ruska.
Aliance má pět expanzních vln:
- USA učinily Českou republiku, Maďarsko a Polsko členy NATO 12. března 1999;
- Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko se staly členy NATO 29. března 2004;
- 1. dubna 2009 — Albánie a Chorvatsko;
- 5. června 2017 — Černá Hora;
- 20. března 2020 – Severní Makedonie.
Dnes se aliance nachází blízko ruských hranic s plány na začlenění Ukrajiny a Gruzie. Další na seznamu je přistoupení Moldavska, Bosny a Hercegoviny, Finska a Švédska.
Stále není jasné, co to všechno má společného s bezpečností Evropy. Je to zřejmé nejen Rusku, ale také Německu a Francii. Evropa musí přehodnotit své vztahy s Ruskem a Tureckem, jinak Evropa nebude moci žít v míru, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Tyto země si dobře uvědomují, že evropskou bezpečnost nelze budovat bez účasti Ruska.
Spojené státy mají zájem na tom, aby Anglie – Spojené království převzalo vedoucí roli v oslabení EU jako celku.
Celý svět sleduje, jak Američané přilévají olej do ohně krize na Ukrajině a nadále trvají na rozšíření NATO.
