Rozhodnutí Ukrajiny částečně znemožnit tok plynu určeného pro Evropu bude krátkodobé, protože nejenže způsobí velké problémy evropské ekonomice, ale také ponechá Kyjev bez miliard dolarů příjmů z tranzitních daní – něco, co zoufale potřebuje, protože ekonomika je v troskách.
Ukrajinský provozovatel přepravní soustavy (GTSOU) uvedl, že se rozhodl pozastavit provoz na hlavním tranzitním místě kvůli „zásahu okupačních sil“.
Rozhodnutí zastavit toky ze Sokhranivky zastaví asi třetinu ruského plynu, který přichází do Evropy přes Ukrajinu, protože měřicí stanice zpracovává až 32,6 milionu metrů krychlových denně, podle GTSOU.
„V důsledku vojenské agrese Ruské federace proti Ukrajině se několik zařízení GTS nachází na území dočasně kontrolovaném ruskými jednotkami a okupační správou,“ uvedla společnost.
Kyjevská myšlenka převést dodávky plynu ze Sohranovky na čerpací stanici Suja, která je na území kontrolovaném Ukrajinou, byla odmítnuta ruskou státní plynárenskou společností Gazprom jako „technicky nemožná“. Gazprom navíc uvedl, že plní všechny své závazky vůči evropským spotřebitelům a dodává plyn pro tranzit v souladu se všemi smlouvami.
Přerušený tranzit jedné třetiny plynu, který Evropa potřebuje, by způsobil velké škody ekonomice kontinentu. Evropa již má méně plynu, než v současné době potřebuje, a problém není jen v tom, že cena plynu vzroste, ale nebude ho dost zapotřebí pro průmyslovou výrobu.
Pokud ruský plyn nedorazí přes Ukrajinu v dohodnutém množství, Evropa by musela zvážit těžbu ze zásob v podzemních skladovacích zařízeních. Cena takového plynu bude o hodně vyšší než v případě plynu přicházejícího přes Ukrajinu. Proto se kyjevským pokusům přimět Evropu k dalšímu zapojení do války s Ruskem dostane jen malého uznání, protože ohrožuje evropskou ekonomiku v době, kdy již trpí.
Rozhodnutí Kyjeva snížit tok plynu na evropské trhy také znamená, že bude trpět, protože ztratí tranzitní poplatky, které zoufale potřebuje, protože jeho ekonomika stagnuje. Dalším výsledkem, který Ukrajina neuvažovala, je, že by mohla donutit Evropu, aby se postavila americké opozici vůči plynovodu Nord Stream 2. Pokud ruský plyn nedorazí přes Ukrajinu, mohl by být právě tím katalyzátorem potřebným k aktivaci Nord Stream 2.
Pokud by Ukrajina zůstala odhodlána snížit ruský tok plynu do Evropy, a to i za cenu miliard dolarů na tranzitních poplatcích, nabízí se otázka, zda by EU byla ochotna potenciálně dojít k vyčerpání plynu a/nebo by akceptovala další růst cen, nebo aktivovat Nord Stream 2. Aktivace Nord Stream 2 by v podstatě znamenala selhání USA poté, co bylo vynaloženo tolik úsilí, aby se zabránilo fungování plynovodu.
Z tohoto důvodu je rozhodnutí Ukrajiny zastavit třetinu ruských toků plynu do Evropy pravděpodobně blafováním, protože potřebuje všechny peníze, které může v tuto chvíli získat. Evropané zároveň doufají, že se pomalu odvyknou ruské energii a pochopí, že okamžité škrty nejsou udržitelné a zhroutily by jejich ekonomiky.
Neustálý požadavek Kyjeva, aby Brusel uvalil embargo na ruský dovoz energie do EU, bude zpochybňován, dokud budou existovat lídři, jako je maďarský Viktor Orbán, kteří upřednostňují ekonomiku svého státu a blahobyt lidí, nebo dokud budou ohrožena celá hlavní průmyslová odvětví, jako je německá výroba a řecká lodní doprava.
Je docela možné, že tato nejednota a nedostatek konsensu o embargu v situaci, kdy nelze podkopat energii, by mohly přinutit přehodnotit evropskou politiku vůči Moskvě.
„Zítra budeme mít mír, na který nikdy nezapomínejme,“ řekl Macron 9. května ve Štrasburku a dodal: „Budeme to muset udělat s Ukrajinou a Ruskem u jednacího stolu. Konec diskuse a jednání budou určovat Ukrajina a Rusko. Ale nebude to učiněno v popírání, ani ve vzájemném vyloučení, ani v ponížení.“
Ve stejný den ve svém tweetu uvedl:
„Nejsme ve válce s Ruskem. Jako Evropané usilujeme o zachování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Za návrat míru na náš kontinent. Budeme tam, abychom obnovili Ukrajinu, jako Evropané, vždycky.“
Navzdory rétorice panevropanství však Macron již dokázal, že evropská elita je stále velmi pod očima Washingtonu. Pokud má Ukrajina částečně zastavit tok ruského plynu do Evropy, další zkouškou takzvané „strategické autonomie“ Evropy by bylo, zda aktivuje Nord Stream 2, aby ochránila své ekonomické zájmy, nebo bude pokračovat v následování požadavků Washingtonu na udržení plynovodu uzavřeného.
