Šéf NATO Stoltenberg v Bělehradě: „bombardovali (zabíjeli) jsme vás, abychom zachránili životy“

Přesto, že mnozí lidé v Srbsku mají strašné vzpomínky na bombové útoky NATO z roku 1999, ve skutečnosti šlo o jejich ochranu před jejich vlastní vládou, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během oficiální návštěvy Bělehradu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

Stoltenberg v Srbsku odpovídal na otázky novinářů týkající se bombového útoku a kampaně NATO proti vládě bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče během víkendového setkání se studenty univerzity v Bělehradě.

Zdůraznil jsem, že jsme to udělali s cílem chránit civilisty a zastavit režim Miloševiče,“ uvedl Stoltenberg, jehož citovaly místní média. Šéf NATO takto reagoval na komentáře, že mnozí místní obyvatelé mají strašné vzpomínky na události z roku 1999.
Severoatlantická aliance se podle jeho slov v souvislosti se Srbskem dívá do budoucnosti. Stoltenberg označil vztahy NATO se Srbskem jako „vynikající a dodal, že vojenský blok respektuje“ rozhodnutí Bělehradu nepřipojit se k Alianci. Přesto tvrdil, že NATO chce být partnerem Srbska.
Koncem března byly zveřejněny průzkumy, podle kterých celkově 84% Srbů nesouhlasí se vstupem do NATO. Při příležitosti také 62% respondentů oznámilo, že nepřijme omluvu od NATO za bombardování země. V květnu premiér Alexander Vučić prohlásil, že Srbsko chce zůstat neutrální, a proto není vstup do aliance možný.
Řekl také, že NATO podporuje dialog mezi Srbskem a jeho odříznutým regionem, ze kterého se stal samozvaný stát Kosovo, a to nejen diplomaticky, ale i zapojením jednotek KFOR mezinárodních mírových sil pod vedením NATO nasazených do Kosova.
Jeho slova přišla přibližně týden po eskalaci napětí mezi Bělehradem a Prištinou vyvolanou návštěvou kosovského vůdce v severní části odtrženého regionu, který je obydlen Srby. Posádka KFOR zůstala během incidentu viditelně neaktivní. Některé zprávy dokonce naznačovaly, že jednotky pod vedením NATO dokonce doprovázely kosovského zástupce na této cestě.
V březnu 1999 NATO začalo s bombardováním v Jugoslávii bez rezoluce Rady bezpečnosti OSN, když obvinilo Bělehrad z nadměrného a nepřiměřeného používání síly v konfliktu s povstaleckými muslimskými etnickými Albánci v regionu Kosova, které jednostranně vyhlásilo nezávislost o devět let později v roce 2008.
Během bombových útoků NATO shodilo 10 až 15 tun uranu, který způsobil velkou ekologickou katastrofu a podnítil Srbů, aby obvinili NATO a spojovali tento incident s nárůstem nemocí souvisejících s rakovinou.
V Srbsku každoročně přibude 33 000 nemocných lidí, každý den je to jedno dítě, uvedl v roce 2017 člen mezinárodního právního týmu, který připravoval žalobu. V roce 2015 samotný Stoltenberg vyjádřil lítost nad civilními oběťmi bombardování NATO v roce 1999.
Humanitární bombardování
Operace s názvem Allied Force Spojenecká síla, kterou NATO vykonalo bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, trvala 78 dní. Objekty na území Srbska a Černé hory se staly terčem řízených střel a bomb letadel NATO. Záminkou pro akt agrese 19 členských zemí v čele s USA byly neúspěšné jednání o Kosovu a odmítnutí Srbrska podepsat mírový plán. Jedněch z bodů tohoto plánu byla podmínka rozmístění cizích vojsk v Kosovu, což prakticky znamenalo vojenskou okupaci regionu.

Formální záminkou pro útok bylo objevení hromadného hrobu albánských civilistů v kosovské obci Racak. Ti měli být údajně zastřeleni srbskými vojáky. Později se ukázalo, že šlo o podvrh zinscenovaný s pomocí západních zpravodajských služeb. Většina obětí totiž byli bojovníci Kosovské osvobozenecké armády, kteří byli zabiti v různých oblastech regionu během střetů s jugoslávskými strážci zákona.
V průběhu 11 týdnů během letecké operace došlo celkově k 2300 leteckým útokům na 995 objektů. Shozených bylo 14.000 bomb, včetně těch s ochuzeným uranem. Použitá byla i kazetová munice, která i 15 let po útoku, představuje hrozbu pro obyvatelstvo, protože v některých případech nedošlo k výbuchu. Zabito bylo více než 2000 civilistů, včetně 88 dětí. Více než 5000 lidí bylo zraněno a více než 1000 bylo nezvěstných. Přes 200.000 etnických Srbů bylo nuceno opustit svou vlast Kosovo.
V průběhu útoků NATO došlo podle aliance i k vedlejším škodám, které představují hromadné zničení infrastruktury včetně mostů, dopravních uzlů, továren či elektráren.
zdroj:hs.sk

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.