Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v neděli řekl, že aliance vedená USA má za cíl posílit pozici Ukrajiny u vyjednávacího stolu, ale dodal, že jakákoli mírová dohoda bude zahrnovat kompromisy, včetně územních.
Stoltenberg vystoupil na Kultaranta Talks ve Finsku po setkání s finským prezidentem Sauli Niinistem. Zatímco šéf NATO řekl, že Západ je ochoten „zaplatit cenu“ za posílení ukrajinské armády, Kyjev bude muset udělat určité územní ústupky Moskvě, aby ukončil současný konflikt.
„Mír je možný,“ řekl. „Jediná otázka je, jakou cenu jste ochotni zaplatit za mír? Kolik území, kolik nezávislosti, kolik suverenity…jste ochoten obětovat pro mír?
Stoltenberg nenavrhl, jaké podmínky by Ukrajina měla přijmout, řekl, že „toto rozhodnutí je na těch, kdo platí nejvyšší cenu“, zatímco NATO a Západ nadále dodávají Ukrajincům zbraně.
Generální tajemník odstoupení ukrajinského území přímo nepodporoval, ale uvedl příklad Finska, které během druhé světové války v rámci mírové dohody dalo Karélii Sovětskému svazu. Stoltenberg popsal finsko-sovětské vyrovnání jako „jeden z důvodů, proč Finsko dokázalo vyjít z druhé světové války jako nezávislý suverénní národ“.
Stoltenbergovo prohlášení přichází uprostřed rostoucího sentimentu, že Ukrajina může být svými západními podporovateli brzy dotlačena k mírové dohodě. Zatímco američtí a britští představitelé veřejně trvají na tom, že Ukrajina „může vyhrát“ svou válku s Ruskem, nedávná zpráva CNN naznačuje, že úředníci ve Washingtonu, Londýně a Bruselu se scházejí bez svých ukrajinských protějšků ve snaze naplánovat příměří a mírové urovnání.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také tvrdil , že nejmenované zahraniční strany se nás snaží „trochu dotlačit“ k dohodě, protože veřejnost v zemích podporujících Ukrajinu je „válkou unavená“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně popřel naléhání na Zelenského, aby se vzdal některých území výměnou za ukončení nepřátelských akcí, jak minulý měsíc navrhl bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger , že by to měl udělat.
Kissinger v květnu navrhl, aby Ukrajina přijala návrat k „status quo ante“, což znamená, že se vzdá svých územních nároků na Krym a udělí autonomii Doněcké a Luganské lidové republice. Krym je součástí Ruska od roku 2014, zatímco Moskva uznala nezávislost Doněcké a Luganské lidové republiky několik dní před zahájením její vojenské operace v únoru.
Zelenskyj několikrát změnil názor ohledně potenciální mírové dohody, přičemž prezident pravidelně vyjadřoval zájem o vyjednávání o urovnání s Ruskem, jen aby jeho představitelé, ministerstvo zahraničí USA nebo samotný Zelenskyj, krátce poté vyjádřili opačný názor. Poté, co koncem minulého měsíce Zelenskij oznámil svou ochotu vstoupit do jednání, vystoupil o několik dní později a řekl svým občanům, že „nebude existovat žádná alternativa k našim ukrajinským vlajkám“ , které vlají nad republikami Donbasu.
„Chápeme, že pro Ukrajinu je po všech těch bojích velmi těžké vzdát se své země,“ řekl Niinisto během nedělní diskuse se Stoltenbergem. „
Zdroj RT
