Rok v bylinách – březen – sběr kořenů, do batohu si hoďte skládací rýč a hurá do přírody!

Rok v bylinách – březen – sběr kořenů, do batohu si hoďte skládací rýč a hurá do přírody!

Všichni jsme se nějak setkali s nemocí i s tou smrtelnou. Vždy to zasáhne vztahy, finance, kariéru. A pak, když nedojde k vyléčení, můžeme nechat napsat slova rozloučení- zemřel po dlouhém boji se zákeřnou nemocí. Kolik je v těch slovech skryto. Probdělé noci, hluboká láska i partnerské krize, odcizení dětí i dojemné soucítění, samota, deprese, zklamání…Je nemoc laskavý přítel nebo zákeřný nepřítel? Máme bojovat nebo nemoc přijmout? Co si o tom myslíte? Mají naše nemoci nějaký hlubší smysl? Podle mě ano a to mluvím za ty, co byli pár měsíců upoutáni na lůžko. Člověk, co zažil, chápe i druhé. Chápe, že ten, kdo cítí bolest, zoufalství a ztrátu, se chová jinak, nežli člověk zdravý. Pro mě bylo nejhorší věřit, že děti zůstanou se mnou a bude o nás postaráno. Uvěřit, že ta změna je nezbytná a dobrá. Přestat se bát. Ano, strach je ten, co nás ničí. Možná víc, než nemoc sama. Strach z toho, co nás ještě čeká, jak moc to bude bolet a jak dlouho. Jak moc nás to vyřadí ze společnosti a vzdálí od našich snů. O jaké nemoci mluvím? Je to borelioza, která by se stokrát dala označit za zákeřnou. Jedna moje kamarádka přišla o kolenní kloub, druhá o oko. Často se totiž neděje dlouho nic a vypadá to, jakoby nemoc jen tak prošla. Ale ona se začne ozývat třeba po letech, když jsme unavení životem. V prvém roce se opravdu nedělo vůbec nic. Jezdila jsem na kole a pracovala do úmoru. Měla jsem mnoho plánů a pořád říkala – já zvládnu všechno. Až v tom druhém a třetím roce se akutní stav ohlásil srdečními záchvaty, třesem z vyčerpání a totální únavou. Jako kdyby přišla ta zubatá s kosou a podťala mě. Nikdy mi nebylo tak zle. Konečně jsem v posteli měla čas na přemýšlení. Věci, před kterými jsem utíkala se nekompromisně ohlásily. Nešlo utéci sama před sebou. V tu dobu jsem dostala darem několik knížek a jedna z nich byla velmi inspirující. Léčba zelenou stravou bez úpravy. Týká se to hlavně rakoviny. Lidé používají zvláště hladovku o zeleninových šťavách. Je velmi účinná. Trochu dobrodružná je metoda, kdy člověk stráví nějaký čas sám v přírodě. Pokud tam dojde a nemusí o nikoho pečovat. Nastává pak očista těla i duše, neboť jsme nuceni dotknout se hloubky. A právě o tom byl onen příběh. O odvážné cestě jedné nemocné paní. Umínila si, že nebude umírat na nemocničním lůžku se všemi strastmi chemoterapie. Vydala se do lesa, kde jedla jenom dary přírody a pila vodu z pramenů. Nocovala v seníku a strávila dva měsíce sama se sebou. Hodně zhubla, ale měla ze svého konání dobrý pocit. Nádor zmizel. Kniha mě hodně inspirovala. Neměla jsem rakovinu, ale boreliozu. Smrti jsem se cítila být stejně blízko. Dřív jsem byla workoholik, ta co pomáhá a umí se vším poradit. Všechno se změnilo a zmizeli ti, od nichž by se dala pomoc očekávat. Nakonec i manžel. Na jaře jsem si nechala nosit vodu od pramene a jedla vše, co jevilo znaky rozpuku. Pupeny, lístečky, výhonky, kořínky. Byla snad náhoda, že v naší obci byl léčivý pramen? Myslím, že to bylo naplánováno, změna a cesta k ní. Zkouška a připravení pomocníci. U pramenů nalézáme nejvíce příběhy o léčbě očních chorob. Mám podezření, že se jednalo o symboliku prozření. Neboť jen při zastavení je člověk schopen vidět a slyšet více. Brzy jsem vstala a mohla se postarat o domácnost. V zelené stravě jsem pokračovala několik měsíců. Akutní příznaky nemoci zmizely. Byli jsme z nejhoršího venku. Potom jsem prožívala snad nejkrásnější životní období, s vizáží o deset let mladší. Přesto, nemoc se občas ozve. Mám za sebou už deset let, kdy se v krvi stále objevují protilátky. Jde o chronický stav. Zůstala jsem pomalejší a únavnější. Vždy je to reakce na stres a strach, kterého je v dnešní době pro samoživitelku víc než dost. Každé jaro si vyrábím silný lék, který považuji u boreliozy za nejúčinější:

Kořen štětky lesní

Štětka se stala nejvyhledávanějším lékem na boreliozu. V tomto čase se doporučuje terapie z tinktury všem, který mají nějak oslabený imunitní systém. V případě borelií nejde ani tak o ně samotné jako o jejich odpad. Ten je v našem těle silně toxický a ukládá se v játrech, ledvinách a kloubech. Druhotně pak ničí nervy, oči, srdce a mozek. Štětka je čisticím koštětem do velké hloubky. Pomáhá i při zasažení těla chlamidiemi. Roste na suchých chudých loukách. V březnu ji poznáme podle nadzemních částí. Její stvoly jsou vysoké dva metry a každý zná květy jako ozdobu dušičkových věnců. Semení se velmi rychle a je úporným plevelem jako pampeliška. Lze ji i vypěstovat, z jednoho kořene máte do roka dvacet a můžete podarovat okolí. Přízemní kolo jarních listů je výrazně zelené a pichlavé. Kořeny bývají silné jako kořen petržele. Zevně uzdravuje dlouhodobé trhliny na kůži jako jsou rozpraskané prsní bradavky nebo okolí řitního otvoru. Při vyrývání je třeba najít mladé pružné kořeny.

Tinktura ze štětky

Tinkturu vyrobíme z omytých kořenů nařezaných na kousky a rozkrojených podélně. Naložíme ji do lihu na jeden měsíc. Tinktura je pak světle hnědá bez zápachu. Při citlivosti na alkohol zředíme 1:1. Pro tuto silnou léčebnou kůru si vyřadíme alespoň víkendy, kdy odpočíváme. Hodí se pro postní dobu. Strava by měla být zeleninová. Užíváme pět kapek do lžíce vody 3x denně po dobu jednoho měsíce.

Rok v bylinách - březen - sběr kořenů, do batohu si hoďte skládací rýč a hurá do přírody! 1

Kostival lékařský

Kostival je známé černé koření, neboť tinktura z něj zčerná a páchne. Mě kostival pomohl přežít stěhování se zlomeným palcem na noze. Našla jsem ho celkem snadno na břehu řeky. Množí se kousky kořene, který stačí rozházet na záhon po dešti. Již jméno byliny napovídá, že se jedná o pojidlo zlomených kostí a pohmožděných svalů a vaziva. Užívá se tinktura a strouhaný čerstvý kořen, který se často vyměňuje. Doporučuje se užívat jej pouze zvnějšku, kdy také uzdravuje zanícenou kůži a přikládá se na pohmožděniny z oděrkami. Lidové léčitelství jej doporučuje také naložit do vína, kde vytvoří jakousi hustou hmotu. Ta se užívá k rozpuštění hlenů při bronchitidě. Stejně působí prášek z kořenů ve vodě nebo kostivalový čaj. Vnitřně je užívání omezeno na dobu 14 dní.

Kostivalová mast

Na namožené svaly si můžeme vyrobit kostivalovou mast ze sádla. Vezmeme půl kila sádla a rozpustíme ho. Stále dbáme o to, aby teplota nebyla příliš vysoká. Do sádla vložíme dvě hrsti nastrouhaného kostivalu. Deset minut necháme mírně bublat a odstavíme. Druhý den zahřejeme do rozpuštění tuku a teplé přefiltrujeme přes plátýlko do kelímku. Můžeme přidat pár kapek přírodního oleje z jehličnanu, z borovice, smrku, či jedle.

Rok v bylinách - březen - sběr kořenů, do batohu si hoďte skládací rýč a hurá do přírody! 2

Puškvorec obecný

Puškvorec moje maminka vytahovala z rybníka bez rytí. Jedná se o vodní rostlinu, která velmi mělce koření. K léčbě užíváme oddenku, tedy dolní části stonku, ze které vyrůstají kořeny. Je možné ho pěstovat ve svém rybníčku. Má rád čistou vodu s bahnitým podložím. Puškvorec velmi příjemně voní. Čaj a koupel z něho má proto i psychický význam. Starší lidé znají puškvorcový likér, který se užívá na větší chuť k jídlu a dobré zažívání. Pokud oddenek nastrouháme, velmi snadno se suší i na vzduchu. Vždy provoní celý byt. Je možno ho sypat do vody ve formě prášku. Pomáhá při žaludečních vředech, neuroze, která způsobuje plynatost, říhání a nechutenství. Je velmi hořký, a tak stimuluje tvorbu žluče. Podobně jako zázvor hřeje, a proto koupel z něho vás rychle prohřeje po prochladnutí. Léčí dokonce i omrzliny.

Puškvorcový likér

Očištěný oddenek nakrájíme na kousky či nastrouháme do sklenice a přidáme koření dle chuti, tedy hřebíček, badyán, skořici, anýz. Zalijeme litrem vodky a necháme týden louhovat. Z půl litru vody a kila hnědého cukru svaříme sirup. Ten vychladíme a přidáme poté k přecezenému lihovému výluhu. Všechno společně necháme uležet ještě 14 dní. Pijeme jednou denně šťopičku.

Rok v bylinách - březen - sběr kořenů, do batohu si hoďte skládací rýč a hurá do přírody! 3

Andělika lékařská

Andělika má podobné účinky jako puškvorec. Její síla spočívá v léčbě virových nemocí, které se projevují zvracením a průjmem. Hodí se k užívání na dovolené, kdy jsme onemocněli ze špatné vody či jídla. A nám se nechce jet domů nebo toho ani nejsme schopni. Celá rostlina velmi příjemně voní. Nejúčinější je kořen a plody anděliky. Ale pokud je kořene málo a plody ještě nedozrály, je možno použít i stolky rostliny. Chutné jsou kandované stonky, které se žvýkají při akutním stavu jako zázvor. Semeno používáme drcené ve směsi s anýzem na odhlenění a ve směsi s fenyklem či kmínem na odstranění plynatosti. Dříve byla andělika velmi ceněna jako lék proti moru a otravě. Užívalo se víno z anděliky.

Andělské víno

Nadrcený kořen naložíme do litru vína 1:5, tzn. asi tři vrchovaté lžíce a použijeme víno červené. Po 14 dnech protřepeme a kořen vyjmeme. Pijeme 1x denně 2 decilitry po jídle. Víno čistí játra, krev a celý trávicí trakt od toxinů a virových chorob.

Jalovcový likér s andělikou

Tento nápoj je značně posilující, močopudný a čistící. Připravujeme jako likér puškvorcový, kdy část vodky nahradíme vínem a nemusíme dávat tolik cukru. Nápoj je lahodný a není třeba přebít hořkost jako u puškvorce. Lžíci jalovčinek a lžíci semen anděliky naložíme do půl litru vodky. Lihový výluh po týdnu scedíme a do litru dolijeme červeným vínem. Půl litru vody svaříme s půl litrem hnědého cukru. Necháme vychladnout a smícháme s alkoholem. 14 dní nechme ještě spolu macerovat a pak můžeme pít jednu šťopičku, když “na nás něco leze”, tedy jsme nachladlí, máme potíže s močením nebo jsme snědli zkažené jídlo.

Rok v bylinách - březen - sběr kořenů, do batohu si hoďte skládací rýč a hurá do přírody! 4

Bedrník obecný

Bedrníkový kořen je mocný rozpouštěč. Užívá se při hustých hlenech, které nelze vykašlat a také při bolestivých ledvinových kamenech. Kořen nalezneme podle zvláštních listů. Tyto listy rostou na jaře i na bylinkových zahradách. Používají se jako koření s exotickou vůní do sýrů a salátů. Doporučuji si koupit již hotovou tinkturu nebo vypěstovaný keřík, neboť ho v přírodě nalezneme zřídka. Kořen užíváme ve formě čaje nebo prášku do vody. Má nepříjemný ” kozí” pach. Zelený bedrník se užívá pro lepší trávení. Chutná jako pálivé okurky. Přidává se do polévky, do pomazánky a omáček.

Bedrníková studená omáčka

Vezmeme bylinky se štiplavou chutí, tedy medvědí česnek, pažitku, řeřichu, bedrník a lžičník. Do velkého kelímku s kysanou smetanou dáme lžíci majonézy, půl lžičky soli a hrst nadrobno pokrájených bylinek. Omáčku podáváme k vařeným bramborám a smažené zelenině nebo je možné jíst ji s pečivem.

Rok v bylinách - březen - sběr kořenů, do batohu si hoďte skládací rýč a hurá do přírody! 5

Čekanka obecná

Čekankový kořen i salátovou podobu či rozpuky lze dnes velmi snadno koupit. Stejně jako kávu pampeliškovou si můžete koupit kávu čekankovou již v prášku. V přírodě kořen naleznete na místech, kde je suchá nať. Kořen i rozpuky stimulují tvorbu žluče. Čekanka na sebe váže těžké kovy a obsahuje mnoho minerálů. Člověk v dnešní době v potravě již nepřijímá hořčiny tak důležité pro trávení. Spolu se stresem a nadbytkem tuku pak vznikají choroby žlučníku a jater. Proto je třeba se na takové potraviny zaměřit. Kávu lze pít neomezeně a stejné je to se salátem. Naučila jsem se jíst její červenou slabě nahořklou formu, která se prodává v salátové směsi v každém marketu.

Čekanková káva neboli cikorka

Kořeny omyjeme , pokrájíme na centimetrové plátky a dáme sušit do trouby. Když se kořeny začínají drolit po rozdrcení, dáme je na pánev a pomalu pražíme. Hotová káva krásně voní. Nesmí zčernat. Můžeme ji rozmixovat na prášek a dobře uzavřít.

Čekankový salát

Salátovou čekanku nakrájíme jako zelí na nudličky. Přidáme 2 nastrouhané ředkvičky a malý bílý jogurt se lžičkou drobně pokrájené pažitky. Osolíme a podáváme s pečivem nebo k hlavnímu jídlu.

Zapečená čekanka s artyčokem

Čekankové puky rozkrojíme a vložíme do vymaštěného pekáče. Vezmene jeden artyčok a růžici rozloupeme na části a puky posypeme plátky. Zeleninu zalijeme šlehanými osolenými vejci se strouhaným eidamem a špetkou muškátového oříšku.

Rok v bylinách - březen - sběr kořenů, do batohu si hoďte skládací rýč a hurá do přírody! 6

Zdařilý jarní lov bylin a zdravé kuchtění přeje Karolína Bylinka

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít