Rok s bylinami – květen – léčivé listy stromů

Vrba a jíva

Vrba, stejně jako bezový a tužebníkový květ obsahuje kyselinu salicylovou. Znamená to, že vám nápadně připomíná kyselý acylpirin. Jako malé holce se mi po něm spouštěla krev z nosu. Tatínek tomu říkal pouštění žilou. Kdo nezná tento termín, ve středověku se běžně používala metoda naříznuní žíly, kdy člověku bylo upuštěno trochu „špatných šťáv“. Přírodní prostředky jsou v této problematice šetrnější, přesto lidé se sklony k ředění krve nechť jsou opatrní. Vrba je velmi šetrná. Jde o účinný způsob, jak snížit horečku a zmírnit chřipkové bolesti. Používá se i při léčbě zapálených bolaných kloubů, při akutním revmatismu, artroze nebo borelioze. Vrby se znovu vysazují jako přírodní čističky vodních toků a v jejich kořenech žije množství vodních živočichů. Zpevňují břehy a pomáhají udržet v krajině vodu. Největší využití má vrbová kůra, ale můžeme také sbírat listy. Léčivé účinky mají i samičí kočičky z jívy a to jsou ty, které se neobalují žlutým pylem.

Nejvíce se ovšem užívá žlutá kůra, možno i s mladými lístky u vrby bílé. Tento strom je nejrychleji rostoucí. Jde o typicky ženský strom „s dlouhými vlasy“, podobně jako má i bříza. Tyto stromy pomáhají obnovit přirozenou radost ze života a pohybu. Staví nás znovu na nohy. Jsou připomínkou věčného zrodu, kdy i ze starého pařezu podobného stařeně mohou vyrůstat krásné mladé větévky. Vrba převislá velmi inspiruje k poetickým myšlenkám, zvláště pokud stojíte v hávu její koruny. Větve šustí a něžně se dotýkají hladiny rybníka. A my máme pocit, že vše kolem nás se vlní, splýváme s vrbou a necháváme se kolébat v říši snů.

Bříza

Bříza je stromem krásy a svěžesti. Podobá se mladé dívce se vší něhou, stydlivostí i vzdorem. Bříza je raději v houfu, nežli by někde stála sama. Má ráda po boku své přítelkyně. Její štíhlost napovídá, že léčí potíže s průtokem vody v našem těle. Léčí rychle a to tak, že začíná proces očisty, kdy ho poté mohou dokončit jiné byliny. Doba sběru březové mízy již minula. Šlo o období přelomu března a dubna, kdy jsou břízy tak plné vody, že i z naříznutých větví prýští voda. I na větve je možno věšet láhve a sbírat mízu. Již do druhého dne můžeme získat několik litrů mízy. Když jsem řezala v dubnu březové nálety na opékání jablek, vylékaly z kmenů potůčky. Měkké větvičky s listy a listy samotné je možno použít jako matraci v potní chýši či saunu ve vytopené koupelně. Takto se léčili naši předkové, kdy na větvičky uléhali nebo si napařené listy nacpali do pytle a do něj si vlezli. Stejně jako popel z mladých větévek lípy je i březový léčivý. Lze se v něm koupat či ho sypat do vody po malých částech. Na špičku nože do sklenice. Léčí zánětlivé procesy kůže, zvláště pak vlasů. Popelem můžeme vlasy promazat a udělat si jakousi masku. Stejně tak můžeme vyrobit přírodní šampon, který skvěle odmašťuje. Já používám výluh z listů s trochou popela a lžičkou alkoholu. Tento prostředek také skvěle odmašťuje nádobí. Oheň zapalujeme kůrou a dbáme, aby v popelu nebyly žádné příměsi papíru. Mladé lepkavé lístečky jsou zázračným elixírem při úporných bolestech kloubů, ve kterých se ukládá kyselina močová. Tyto lístečky stejně jako třeba dubové nebo bukové lze též sežloumat a potírat s nimi škrábance, akné a svědivou vyrážku. Já si takto hraju již měsíc při každé vycházce. Vše, co úporně svědí, svědit přestane. Rány se uzdraví mnohem rychleji. Pravá květnová májka by měla být březová. Strom je nejlepším symbolem tohoto období, kdy lidé obnovují v srdci lásku a myslí na zdraví a zachování mladistvé svěžesti.

Lípa

Lípa je laskavá maminka. U božích muk, které jsou z obou stran obklopené lipovými větvemi bývá božský klid a bezpečí. Mám to vyzkoušeno, neboť jsem často do těchto míst utíkala pro tiché konejšení. K léčení se používá lípa velkolistá a srdčitá. Mladé výhonky a lepkavé lístečky chutnají jaro hlávkový salát. Naučila jsem děti jíst listy i květy. Obojí prostě chutná a dnes se již děti nestydí cpát se k prasknutí. Je to velmi zdravá svačinka. Srnčí a zajíci rádi vyhledávají mladé červené větve u paty kmene. Farmáři pak řezají nálety a patové větve, aby je přinesli dobytku. Lípa stojí třetí v řadě jako chutný strom. První je jilm a poté jasan. Čaj z lípových květů je znám pro svou schopnost uklidňovat podrážděné dýchací cesty díky hojnosti slizu. Stejně ovšem působí i listy. Méně je znám účinek lípy na lidskou psychiku, kdy uklidňuje nervové podráždění a podporuje spánek. Působí jako prevence mrtvice či infarktu. Zklidňuje i zvracení a průjem a podrážděnou požku. Používáme k tomu účelu vychladlý nálev z květů a listů. Knižní rádce z minulého století doporučuje popel z mladých lipových větévek jako uzdravující prostředek na veškeré záněty. Můžeme ho sypat do ran nebo léčit ženské záněty formou koupele. Při horečce je vhodné smíchat květ bezu a lípy pro vypocení.

Lipový likér

Pro jeho přípravu budeme potřebovat 1 litr vody, 500 g cukru krupice cukru, 1 litr vodky a 3 větší hrsti čerstvě natrhaného lipového květu. Květ je sladký, a tak potřebujeme méně cukru. Do alkoholu naložíme lipový květ a necháme stát minimálně 2 týdny. Pak slijeme a „tinkturu“ zředíme cukerným nálevem. Vytvoříme ho prostým svařením cukru s vodou. V tu dobu kvete i bez černý, a tak se náramně hodí obě bylinky smíchat půl na půl. Necháme ještě několik týdnů uzrát, než začneme s užíváním jedné stopečky denně.

Jilm

Jilm bývá krásně rostlý krasavec v zámeckých zahradách. Poznáme ho podle listů podobných lísce, ale jaksi okousaných. Upravuje premestruační syndrom a zmírňuje menstruační obtíže. Má vysoký obsah slizu, a proto se hodí na podrážděné sliznice a to jak vniřně- na trávicí orgány tak i na sliznici v ústech, nose či v ženské pochvě. Snižuje horečku, nálev z kůry se používá proti průjmu. Mast z kůry či koupel z listů léčí suché vyrážky. Prášek ze sušené kůry mladých větví se rovnou sype do ran či smíchá s vařenými kroupami, či sraženým slizem z nich a položí na postiženou kůži. Stejně se dá použít prášek ze sušených listů. Ječmen může být i v zelené podobě – prášek ze zelené natě. Obecně ječmen či oves jsou dávným středověkým elixírem na hezkou pleť. Nevylévejte vývary…Placky z prášku roslin a těchto obilovin jsou známy již z doby keltské. Necháme oschnout a po hodině pouze omyjeme. Jilmové listy obsahují proteiny, minerály, škroby a jsou u dobytka nejoblíbenější pící. Hned po něm stojí v řadě jasan.

Jeřáb

Jeřáb je rozervanou ozdobou horské krajiny. Je znám svou odolností. Stojí na místě jako rytíř, kterého nic nezlomí. Když jsem v Jizerkách navštívila známou, vysoko položenou osadu Jizerka a vrch Bukovec, hádejte, co jsem tam našla: že by buky? Ne jeřáby. Navíc obrovské kuličky plodů jeřábu a plodů borůvek. Z jeřábu je nejvíce známo jeho uplatnění korálkových plodů. Je celý velmi trpký, dokonce i jeho plody. Jedlý je jeřáb, který má lístky pilované jen do půlky. V přírodě najdeme většinou celopilové lístky jeřábu ptačího, který je nutno povařit. Jeřabiny jsou nádhernou ozdobou podzimních stolů. Léčí zvláště hormonální rozladěnost a tinktura z nich mnohým ženám pomohla otěhotnět. Jsem jednou z nich. Pro svou vysokou odolnost a blízkost nebe na vršcích symbolizuje strom životní sílu závislou na odvaze, čerpanou od boha. Máme květen a ke dvanácti měsíčkům pro jeřabiny nemůžeme. Lze sbírat i jeřábovou kůru, listy a květy. Jako dub nebo buk obsahuje mnoho tříslovin, které stahují čersvé i nehojící se rány, léčí průjem, plynatost a podporuje žaludeční činnost.

Bez černý

Bez je velice známý keř dorůstající výšky stromů. V květnovém období se sbírají listy. Tyto listy se zpracovávají na čaj, mast, obklady a dávají se do koupele. Bez je obecně velmi poto a močopudný, tedy krajně očistný strom. Jeho léčení jde až do morku kostí. Skutečně pomáhá čistit do hloubky krev a napravovat nemocná propojení nervů, šlach, svalů. Stejně jako u lípy lidé často znají jen využití květů, ale i listy mají silné účinky. Mohou je použít alergici či lidé, kterým se dělá z množství pylu v květech špatně. Bezová kůra a listí působí projímavě a pomáhá s migrénovými bolestmi hlavy. Nejvíce jsou známy účinky na zranění provázející velké modřinami. Tedy může jít i stav po operaci, např. po vyjmutí žil. Pomáhá vybělit podpoží opravdu rychle. Květy poté pomáhají k vypocení při chřipce a čistí dýchací cesty. Při virozách močopudný účinek vyhání z těla malé vetřelce a čistí tělo po boji s nimi, tedy odvádí hleny. Bez velmi ctím a nabádám majitele starých domů, aby ho u stavení ponechali. Skutečně je v něj cosi ochranného. Nejen moudrost našich předků, kteří se jakoby do bezu přestěhovali, ale i skřítků hospodáříčků přebývajících v naší blízkosti. Ještě dnes zpívají ruské ženy bezům tuto oslavnou píseň:

Staré bezy zpívají,

zpívají o životě a smrti,

o celém lidském pokolení.

Propůjčují lidem dlouhý život

i posílají na na dalekou cestu.

Staré bezy slibují věčný život na Zemi.

Nádherné květnové snění vám přeje Karolína Bylinka

Nově nabízím bylinné poradenství. Podmínky vám sdělím na mailu zpetkpramenum@gmail.com

Karolína Bylinka

Jsem bylinkářka. Nestandartní život mě naučil milovat přírodní terapii, kdy jsem častokrát byla v nemoci sama a navíc bez peněz na drahé léčení. Své zkušenosti předávám dál tak, jak mohu, v tuto chvíli přes stránky nejvíc-info.

1
Komentujte

avatar
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
Anna Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Anna
Host
Anna

Dobrý den,

Chtěla bych se zeptat z jakého zdroje jste čerpala, když uvádíte, že ryze přírodní produkty neředí krev. Nějaká klinická studie?
Děkuji