Rok s bylinami – duben – pozor na léčivé, ale jedovaté rostliny

Máme tu aprílový měsíc, což znamená chladná rána a sluníčková odpoledne. Také radost z narcisů a tulipánů, první listy na stromech, hodně vody a zelené trávy. Stromy soutěží, kdo rozkvete nejdříve…Já jsem z těch ovocných vypozorovala kvést nejprve mirabelku. Kočičky už oblékly zlatý háv a zlatice je v plném květu. Jásavý čas velikonoční. Pro někoho ještě meditační čas půstu. Ještě chvíli klidu a těšení se. Ještě pár chvilek s bohem. Střídání odříkání a hojnosti má něco do sebe. V prvním období máme čas na sebe, setkáváme se s hloubkou, což může být nepříjemné, ale osvobozuje nás od bolesti. Druhý čas je období radosti a společenských aktivit, kdy též zkoušíme sami sebe. V tom jak umíme být štědří, dát druhým i čas a zájem a umět říci ne, když je všeho přes míru. Pokud jsou příbuzenské návštěvy v duchu lásky a míru, můžeme mluvit o velkém štěstí. A zvláště tehdy, když se parta sebere a jde ven, děti si hrají jako dřív a vládne bezčasovost. Tuto pohodu tak ráda pozoruji na svých poutnických toulkách. Zvláště na jaře je dobré navštívit prameny a studánky plné vody. Lidé se tu scházejí v posvátné úctě, nestydí se pomodlit, usmát se, pozdravit. Nikam nespěchají. Všichni patří k sobě, všichni si rádi poradí cestu lesem. Vznikají nenucené hovory, rádi nabídneme část svačiny, rozdělíme se o nasbírané květiny. Zbývá čas na pozorování přírody. Povšimneme si, že lípa už má pupeny k prasknutí. Ochutnáme a zjistíme, že chutná jako salát. Pak třeba smrk. Nejdřív příjemná kyselá chuť, pak trpkost. A hele tamhle jsou fialové jaterníčky a hned vedle podléšky. Tak se dřív říkalo petrklíčům. Utrhneme pár žlutých kvítků. Voní báječně po medu a mají v sobě šťávu jako hluchavka. Však i ta velmi brzy kvete, zvláště ta fialová. Většinou dohromady s kopřivami. Ty jsou teď na každém kroku. Pod keři svítí modravé květy, které přecházejí v růžovou. Ano, je to plicník. Často s bíle kropenatými listy. Tak ještě fialky a máme čaj na kašel. Z kvetoucích trsů něžně vybíráme kvítka. Pokud je trsů mnoho a jsou spojeny dlouhými oddenky, vezmeme si i je. U studánky je krásně zeleno. Už roste řeřicha, zatím jen lístky. Nasbíráme si na pomazánku. Pálí opravdu skvostně. Pak jdeme obhlédnout své místo u potůčku. Loni jsme tu pohodili do vody cibulky medvědího česneku. Ujaly se. Rostou přímo ve vodě v tiché zátočině. A už vyráží první svěží lístečky. Na břehu mezi bršlicí roste vysoká pažitka pobřežní. Má zelenošedou barvu. Je tužší na kousání, ale chutná krásně štiplavě. Opatrně škubeme trsy, abychom je nevytrhaly s cibulkami. Zahradní komposty jsou teď plné zelených dobrot. Můžeme zde nalézt ptačinec, svízel přítulu, lžičník, lebedu, brutnák, kozlíček a jiné přírodní salátové rostliny. Před přehazováním kompostu a prvním rytím se vždy podíváme, co chceme vyhodit. Však i ta obyčejná tráva může být léčivý pýr s hodnotou zeleného ječmene.

Dnes vám chci ukázat pár jedovatých bylinek, které se užívaly, či stále užívají pod odborným dohledem. Trhat je pro svou potřebu, nebo brát je do ruky doporučuji s velkou opatrností.

Kýchavice bílá

Kýchavice je nádherná rostlina s vysokými stonky a zelenobílými květy. Její zvláštní jaksi plisované listy svádějí na jaře k utrhnutí do netradičních kytic.Podle názvu tato bylina slouží či sloužila ke kýchání. K léčení se používá kořenu. Roste jen ve velmi čistém prostředí. Já ji potkala v Jizerských horách. V minulosti se prášek rostliny přidával do šňupacího tabáku. V malém množství skutečně uvolňoval nosní dutiny a otvíral zastydlou rýmu. Velké dávky způsobují krvácení z nosu. Dnes se v homeopatii používá jako prostředek tišící nervové bolesti, bolesti na plicích, pomáhá zvýšit tlak a léčit deprese.

Starček přímětník

Starček neboli kycol je starou známou rostlinou, která staví krvácení. Dříve se hojně užívala i ke stavění vnitřního krvácení , po porodu a při silné mentruaci. V lidovém léčitelství se dnes již vnitřně neužívá. Leda, že byste hojně krváceli daleko od domova a okolo nerost žádný řebříček, který nemá vedlejší účinky. Starček roste na horských loukách ve vysokých polohách. Dobře působí i na zanícené rány, jako je například zarostlý nehet prstu na noze. V homeopatii ho potkáte jako lék na mužské a ženské nemoci pohlavních orgánů.

Pryšec mandloňovitý

Pryšec jsem potkala u potoka při sběru medvědího česneku. Jeho zvláštní světle zelená barva a vzhled mě uchválily. Bohužel jsem zanedlouho zjistila, že se jedná o jedovatou rostlinu. Ze stonku pryšce vytéká bílé mlého, které se dříve využívalo na hubení bradavic. Leptá s úspěchem kůži, ale vnitřně se užívat nesmí. Obávaný vlaštovičník je proti němu svatoušek. Dříve se ho používalo jako rychlého projímadla. Dnes se užívá pouze v homeopatii při průjmu, zvracení a podrážděných sliznicích vnitřních orgánů.

Bez chebdí

Bez chebdí vypadá jako keř, ale je to jen vysoká bylina, jejíž stonky v zimě odumřou. Narozdíl od bezu černého jeho květy i plody stále směřují vzhůru. I on velmi zvláštně páchne a budí dojem přechodové brány do jiného světa. V lidovém léčitelství se sbíral hlavně jeho kořen, aby se pak užíval jako silně odvodňující a projímavý prostředek. Je znám jeho razantní účinek na močové kameny. Dnes se bez chebdí již laicky nepoužívá, jeho vedlejší účinky jsou halucinogenní.V homeopatii se neužívá.

Koniklec obecný

Koniklec je na jaře krásnou něžnou květinkou, která tolik svádí k uthnutí. Celá rostlinka je chlupatá. Vzpomínám na ni jako na kytičku za paneláky, kterou jsem v dětství vyhlížela. Kvetla na suché kamenité stráni. Dříve se koniklec užíval proti depresi. Dnes jej najdeme v homeopatii jako lék pro nervově labilní osoby a ženy s gynekologickými potížemi.

Kokořík mnohokvětý

Kokořík se dříve užíval ve formě bylinného vína, které posilovalo organismus, zvyšovalo pohlavní sílu a pomáhalo při srdečních chorobách. Dnes se pro vnitřní použití připravovat již nedoporučuje. Zevně rychle hojímodřiny a vymknuté končetiny. Dnes ho najdete jako součást bylinné kosmetiky v krémech.

Čemeřice smrdutá

Čemeřice je snad první kvetoucí léčivou bylinou. Často ji najdeme kvést ještě ve sněhu. Používala se jako projímadlo ve víně a to ve formě otravy, kdy nepřítel byl pak zesláblý. Prášek z kořene byl tajným prostředkem mágů, lidově ho lidé používali jako uklidňující ochranný prostředek na cestách. Dnes se ojediněle izolují látky pro léčbu srdečních nemocí. Laicky se vůbec neužívá.

Karolína Bylinka

Jsem bylinkářka. Nestandartní život mě naučil milovat přírodní terapii, kdy jsem častokrát byla v nemoci sama a navíc bez peněz na drahé léčení. Své zkušenosti předávám dál tak, jak mohu, v tuto chvíli přes stránky nejvíc-info.

2
Komentujte

avatar
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors
ProtiputinkaOdorik Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Protiputinka
Host
Protiputinka

Škoda, již 14 dní se těším na nový článek o bylinkách a nic. 🙁

Odorik
Admin

Karolíno, za celé nejvic-info děkuji za vaše nádherné články i za Vaše vlastní fotografie, které do článků vkládáte. Jste
naprosto nenahraditelná v bylinkách. Zdravím