Zprávy bez cenzury 29.04.2019

Zprávy bez cenzury 29.04.2019

….. EKONOMIKA ….

Čínský prezident oznámil dohody za 64 mld. dolarů na fóru Jednoho pásu a stezky

 Noviny Asia Times informují o klíčové události, fóru k čínskému projektu Jednoho pásu a stezky.

 Během fóra Jeden pás, jedna stezka, byly podepsány dohody ve výši 64 mld. dolarů. Oznámil to čínský prezident v závěrečné řeči. Prezident Si Ťin-pching také přislíbil, že projekty se budou řídit tržními principy.

 V úvodním projektu se čínský prezident vypořádával s kritikou Jednoho pásu jedné stezky. Slíbil, že projekty budou mít udržitelnou povahu, komerčně i finančně, a zlepší život lidí ze zapojených zemí. Čína prý také představí pravidla a standardy projektů.

 Projekty se mají soustředit na odstranění chudoby, vytváření pracovních míst a zlepšování životního standardu. Na fóru bylo přítomno 37 světových lídrů a další zástupci ze 150 zemí. Prezident Si také uvedl, že podporuje kooperaci a společný přínos.

 

….. VÝCHODNÍ  EVROPA …..

Rusko začalo vydávat pasy Ukrajincům ze separatistického regionu. Kyjev to považuje za agresi

 V Rostovské oblasti se v pondělí otevřelo první centrum, které ve zjednodušeném řízení vydává ruské pasy obyvatelům ze sousedního ukrajinského separatistického regionu. Podle agentury Ria Novosti to oznámil zástupce ruského ministerstva vnitra pro otázky migrace Kirill Adzinov. Právo získat ruské občanství ve zjednodušeném režimu dává obyvatelům jihovýchodní Ukrajiny dekret, který ve čtvrtek podepsal ruský prezident Vladimir Putin.

 Nové středisko se otevřelo ve městě Novošachtinsk asi 30 kilometrů od ukrajinské hranice. Žádat o občanství tam mohou lidé ze sousední Luhanské oblasti.

 „Centrum dnes zahájilo práci v testovacím režimu. Přijímáme první dokumenty zástupců (samozvané Luhanské lidové – pozn. red.) republiky,“ uvedl Adzinov. V úterý by se měla otevřít stejná kancelář pro příjem žádostí obyvatel z Doněcké oblasti, dodal.

 Rozhodnutí vydávat Ukrajincům z jihovýchodní části země ruské pasy označil Kreml za humanitární akt, dekret se podle Moskvy opírá o všeobecně uznávané zásady a normy mezinárodního práva. Kyjev ale Putinův krok považuje za agresi a odsoudila ho i řada západních států.

 

Zelenskyj by rád předčasně rozpustit ukrajinský parlament, zatím ale jen marně čeká na inauguraci

 Zelenskyj by rád předčasně rozpustit ukrajinský parlament, zatím ale jen marně čeká na inauguraci.

 Nově zvolený ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě neuspěje se svým plánem rozpustit předčasně parlament. Obvinil své oponenty, že úmyslně brzdí jeho inauguraci, tudíž to nebude moci stihnout.

Brzy ho budou čekat další a důležitější výzvy.

  • Odpovědět na udílení ruského občanství obyvatelům odtrženého Donbasu
  • nebo ukázat, že není loutkou ukrajinského oligarchy Ihora Kolomojského.

 “Někdo přede mnou schovává bulavu,” říká Zelenskyj na videu, umístěném na jeho facebookovém profilu. Naráží tak na kozácký palcát, na který tradičně ukrajinští prezidenti přísahají.

 

Zelenskyj vyhrál nad Porošenkem – co se bude dít dál?

 Jak všichni předpovídali, Porošenko ve volbách totálně prohrál. Už v předchozím článku jsem psal, že to bylo zároveň ohromující (s ohledem na poroušovy obrovské, rozsáhlé zdroje a na fakt, že protikandidát je ve skutečnosti klaun (dobrá, komik, jestli vám to zní líp) a zároveň tak předvídatelné, až to hraničilo s nevyhnutelností: toho muže po celé Ukrajině nejen upřímně nenáviděli (jedinou výjimku tvořili nacističtí magoři ve lvovské oblasti), ale navíc udělal pár fatálních bot, kvůli kterým si zasloužil ještě větší opovržení, než je obvyklé.

Zaprvé se mu povedl tenhle majstrštyk:

  1. duben. Klíčové rozhodování!

 Člověk by Porošenka skoro politoval: „strašák Putin“ sice báječně zabíral na hlavní sponzory ukronacistického puče a na všudypřítomná siomédia, ale nikdo si Porošenkovi netroufl říct, že většina Ukrajinců tomu nesmyslu nevěří ani za mák. O nic méně směšný není ani názor, že všichni ostatní kandidáti jsou Putinovi agenti.

 

….. STŘEDNÍ  VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA …..

Útoky na Tripolis sa zintenzívnili

 Samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) generála Chalífa Haftara za poslední dva dny zesílila nálety na konkurenční milice v hlavním městě Tripolis a jeho okolí. Uvedli to v pondělí libyjští představitelé. Nálety a ostřelování také zasáhly města Chala al-Forján, Ajn zara a al-Twaíša, které leží jižně od Tripolisu. Představitelé hovořily pod podmínkou anonymity, protože nebyly oprávněni poskytovat informace médiím.

 Boje o Tripolis vypukly začátkem dubna. LNA bojuje s konkurenčními milicemi, které podporují mezinárodně uznanou vládu ovládající Tripolis a západ země. Konflikt vyhnal podle OSN z domovů již více než 41 tisíc lidí a připravil o život přes 270 osob včetně civilistů. Nejnovější násilnosti provázejí obavy z vypuknutí další občanské války podobné té, která po povstání v roce 2011 vedla ke svržení a smrti dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího.

 

Erdogan v Líbyii kritizoval Trumpa, Haftar pokračuje v ofenzíve

 Portál Vzgljad píše o aktivitách tureckého prezidenta Erdogana v Sýrii. Podle ruského odborníka Michaila Roščina Erdogan ukazuje, že je schopen sehrát roli zprostředkovatele mezi znepřátelenými hlavními stranami v Líbyii. Na jedné straně konfliktu stojí maršál Haftar, na druhé šéf Vlády národního porozumění Faiz Sarradzž.

 Erdogan má vlastní představy, jak je třeba situaci v Líbyii řešit. Ovlivňuje ho novoosmanská tradice, rád by posiloval osmanský vliv v oblastech, které měla v minulosti Osmanská říše pod kontrolou. Turecko se dosud nesmířilo s rozpadnutím Osmanské říše a ze ztrátou území na Středním východě či v severní Africe.

 Své zájmy mají v Líbyii i Rusové, Američané a Číňané, Turecko nechce zůstat mimo hru. Erdoganova aktivity však pozorně sledují Američané, kteří by sami rádi vystupovali v roli prostředníka regulace konfliktu v Sýrii. Erdogan částečně zastiňuje svými aktivitami Trumpa.

 

Itálie požádala Rusko o spolupráci v řešení libyjské krize

 La Stampa informuje, že v rámci fóra Jednoho pásu, jedné stezky, se italský premiér Conte sešel s ruským prezidentem Putinem.

 Italský prezident Guiseppe Conte se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Využil přitom, že se oba dva sešli v Peking na fóru Jednoho pásu, jedné stezky. Hovořilo se o situaci v Libyi. Italský premiér sdělil italský postoj na situaci, a požádal ruského prezidenta, aby se zapojil do hledání řešení krize v Libyi.

 Oba dva politici spolu hovořili dlouho, uvádí La Stampa, před obědem i po něm. Probírali nejen Libyi, ale i další scénáře vývoje v celém regionu. Mělo také dojít ke slibu návštěvy ruského prezidenta v Itálii.

 

Putin doufá, že Írán bude nadále vyvážet ropu USA navzdory

 Reuters přináší výrok ruského prezidenta. Ten uvedl, že doufá, že Írán bude nadále vyvážet ropu, navzdory americkým snahám dostat export íránské ropy na nulu.

 USA odstranily výjimky s platností od 1. května. Pokud budou jiné země nadále odebírat íránskou ropu, pak jim USA hrozí sankcemi. Tento krok má zničit íránské příjmy z ropy.

 USA očekávají, že Saúdská Arábie a další země Perského zálivu navýší výstup tak, aby dorovnaly výpadek íránského exportu z trhu.

 Putin ovšem v Pekingu uvedl, že nemá žádné informace o tom, že by se Saúdská Arábie chystala na navýšení produkce. Také řekl, že doufá, že Saúdové nebudou výpadek Íránu kompenzovat, a že v rámci formátu OPEC+ existují dohody.

 Jak OPEC, tak Rusko mají dohodu o snížení těžby, která platí minimálně od června. Putin zdůraznil, že ani Saúdové, ani další partneři z OPEC Rusko neinformovali, že by se chystali navýšit těžbu. Dodal také, že netuší, jak bude reagovat energetický trh na zpřísnění sankcí vůči Íránu.

 USA nadále tvrdí, že jsou v kontaktu se Saúdy a také se Spojenými arabskými emiráty, aby výpadek Íránu nevedl k prudkému nárůstu cen ropy. Analytici se ovšem obávají, že spolu se sankcemi vůči Venezuele, nebude světový trh dostatečně zásoben.

 

Kuvajtské ministerstvo zahraničí znepokojují plány Íránu ohledně uzavření Hormuzského průlivu

 Náměstek kuvajtského ministra zahraničí Khaled Jarallah prohlásil, že jeho úřad je znepokojen hrozbami Íránu ohledně uzavření Hormuzského průlivu, informuje agentura KUNA.

 Velitel vojenského námořnictva Armády strážců islámské revoluce (část ozbrojených sil Íránu) Alireza Tangsiri podle agentury Fars zopakoval loňské prohlášení íránských vojáků ohledně uzavření Hormuzského průlivu, přes který se převáží ropa, nebude-li ho Teherán moci využívat.

 „Jsme znepokojeni těmito hrozbami, vždy se snažíme vyhnout napětí v našem regionu a také usilujeme o to, aby v tomto životně důležitém světovém regionu vládla moudrost a mír,“ cituje agentura KUNA Jarallaha.

 

….. ASIE …..

Dva americké torpédoborce propluly Tchajwanským průlivem

 Americká armáda uvedla, že dva torpédoborce přes Tchajwanský průliv vyslala v neděli, jelikož Pentagon zvyšuje frekvenci pohybu přes strategickou vodní cestu navzdory odporu Číny, uvádí agentura Reuters.

 „Pohyb lodí přes Tchajwanský průliv ukazuje závazek USA vůči svobodnému a otevřenému indopacifickému regionu,“ citovala agentura prohlášení Tichomořského loďstva Spojených států.

 USA posílily hlídkovací mise v Tchajwanském průlivu již v létě roku 2018. Na konci ledna roku 2019 tam Washington vyslal raketový torpédoborec USS McCampbell a tanker USNS Walter S. Diehl.

 K plavbě amerických válečných lodí došlo na pozadí pokračujícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem, jelikož jsou obě strany stále zapojeny do procesu jednání o obchodní dohodě.

 

….. KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY …..

Srbský prezident: Budu bojovat proti nezávislosti Kosova

 Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil svůj záměr bojovat za svou zemi na summitu zemí západního Balkánu v Berlíně.

 Jak srbský prezident v rozhovoru pro PinkTV poznamenal, bude bojovat, i když Srbsko bude jediným státem, který bude proti nezávislosti Kosova.

 V tomto ohledu rovněž poukázal na skutečnost, že seznam účastníků summitu byl sestaven tak, aby Bělehrad byl na něm bez podpory sousedů.

 „Byl pozván slovinský premiér Marjan Šarec, ale proč npozvali rumunského premiéra Viorica Denchile? Pozván je chorvatský premiér Andrej Plenković, ale není tam bulharský premiér Bojko Borisov … Vzhledem k tomu je jasné, že naše delegace bude jediná, kdo bude proti nezávislosti Kosova, ale naším úkolem je bojovat za naši zemi,“ řekl Aleksandar Vučić.

 

Srbsko začína nakupovať čínske bezpilotné lietadlá a má záujem aj o vojenské know-how a technológie

 Srbský prezident Alexandar Vučić na tiskové konferenci v Pekingu během mezinárodního fóra “Jeden pás, jedna cesta” prozradil, že hlava Čínské lidové republiky Si Ťin-pching plně podporuje prodej čínských zbraní Srbsku.

 “To znamená, že budeme nakupovat různé technologie za výhodných podmínek. A budeme nakupovat to, co nejvíce potřebuje naše země,” zdůraznil srbský prezident.

 “Momentálně kupujeme dvě bezpilotní letadla Wing Loong. Požádali jsme našich čínských partnerů, aby nám poskytli technologie a know-how pro naše letadla Pegas, které mají problémy během letu. Chceme, aby čínští kolegové nám poradili, jak tyto letadla vyzbrojit nejnovějšími zařízeními a zbraněmi,” vysvětlil Alexandar Vučić.

 

USA, Rusko a Čína se dohodly na odsunu sil NATO z Afghánistánu

 Oficiální přijetí Ruska a Číny jako důležitých hráčů k mírovému procesu naznačuje, že americká mírová jednání jsou míněna vážně, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

 V souvislosti s tím je zajímavý novoroční komentář, který spáchal Robert D. Kaplan a byl vydán 1.1. 2019.  V článku mj. píše, že jak později naznačil i prezident Trump, strategické plánování USA v oblasti Afghánistánu se zvrtlo: 

  „Zatímco Číňané, Pákistánci, Indové a Íránci vyvíjejí konkurenční energetické a těžební projekty v Afghánistánu, zdá se, že Spojené státy mají v zemi jen malou obchodní budoucnost, přestože každoročně vynakládají zhruba 45 miliard dolarů.“

V článku se k tomuto tématu vrací ještě jednou:

 „…Číňané, Pákistánci, Rusové, Indové a Iránci mohou všichni mít prospěch více z amerických vojenských operací v Afghánistánu než Spojené státy. Naše přítomnost jim může poskytnout dostatek bezpečnosti, aby se realizovaly jejich energetické a dopravní koridory, a zároveň pomohly Rusům chránit se proti islámskému terorismu na jejich jižních hranicích. Tak naši soupeři staví vlastní říše na hřbetě naší upadající říše.

 

ZDF: Iniciativu Trumpa o jaderném odzbrojení nebere Moskva vážně!

 Vzhledem k různým postojům k důležité otázce jaderného odzbrojení, ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem stále vládnou diplomatické spory, uvedla televize ZDF.

 Není proto divu, že se Kreml postavil skepticky vůči poslední iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, a „nebral to vážně“, sdělil německý televizní kanál.

 Jedná se o to, že americký prezident požádal svůj tým, aby vypracoval novou rozsáhlou dohodu o kontrole zbraní s Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou, která bude zahrnovat i jaderné zbraně, připomněl a ZDF.

V Moskvě podle všeho, jednoduše nevěřili, že Donald Trump mohl vážně dát takovou žádost, poznamenal autor materiálu.

 „Co se týče určitého vyjádření záměrů, lze to uvítat, ale pokud jde o seriózní iniciativu, nelze to vůbec hodnotit,“ řekl ruský prezidentský tiskový tajemník Dmitrij Peskov na fóru „Jeden pás – jedna cesta“ v Pekingu.

 

….. EVROPSKÁ UNIE …..

Užší Schengen? Macron popudil Poláky

 Vize schengenského prostoru s menším počtem zemí vyvolala ostrou polskou reakci. Nápad, který francouzský prezident Emmanuel Macron zmiňoval už loni na podzim, oprášil šéf Elysejského paláce naposledy ve čtvrtek, když oznamoval vnitropolitické reformy. Většina zemí to přešla mlčením, z Polska však o víkendu přišla ostrá reakce.

 „Od mezinárodních agentur máme bilanci nepokojů ve Francii. V té Francii, která nás teď ústy svého prezidenta kritizuje,“ reagoval polský premiér Mateusz Morawiecki podle zpravodajského webu WP.pl s tím, že za několik měsíců ve Francii zahynulo 12 osob a čtyři tisíce utrpěly zranění.

 „Jak by reagovala Gazeta Wyborcza, kdyby se desetina toho stala v Polsku?“ dodal v narážce na liberální list, který vůči konzervativní polské vládě zaujímá kritický postoj. „Evropská unie musí být klubem států, které jsou si rovny,“ uzavřel.

 

Ak sa chce Európa zachrániť, musí sa z nej stať pevnosť. Dnešné rozloženie síl to však neumožňuje

 Ještě předtím, než Merkelová vpustila do Evropy přes milion uprchlíků ze Sýrie, dosáhla globální migrace nejvyšší úroveň od druhé světové války. Dvestomiliónov lidí se narodilo v jiné zemi, než je ta, v níž dnes žijí. Podle průzkumu globální migrace, který provedla agentura Gallup, až 16% populace – 700 milionů lidí – by odešlo do bohatší země, pokud by mohlo. Týká se to hlavně Afriky a Středního východu. Jednoduše, migrantů méně nebude. V době, kdy je americkým prezidentem Trump, to platí dvojnásob. Jen, co překoná právní překážky, s určitostí rozšíří dočasný zákaz udělování víz lidem ze šesti muslimských zemí. Do Evropy tak zamíří ještě více uprchlíků a ekonomických migrantů. Pokud přijde ještě jedno desetiletí podobné tomu poslednímu, tak Evropa klekne na kolena.

Jak jsme připraveni

 250 milionů ročně na Frontex – evropskou agenturu pohraniční a pobřežní stráže – představuje jen zlomek prostředků potřebných k ochraně hranic. Z toho pevnost nebude. Naopak, nedávno založen Evropský fond pro azyl a migraci, který mě posilovat a rozvíjet politiky v oblasti legální migrace dostane přes 10 miliard eur.

 Zcela nepochopitelně, nad rámec návrhu Komise se má zvýšit i úloha nevládních promigračných organizaci. Je to úplně naopak. Místo toho, abychom vynaložili maximální úsilí k zastavení jakékoliv migrace, bude Evropa podporovat legální migraci. A to vše samozřejmě ve smyslu solidárního přerozdělení (kvóty).

 

USA jednostranne odstupujú od Dohody o obchodovaní so zbraňami, európski politici nemilo prekvapení, Európania len môžu závidieť¨

 Portál Topware informuje o rozčarovaní a kritice Německa nad jednostranným odstoupením Američanů od Dohody o obchodu se zbraněmi. Donald Trump oznámil, že USA stáhnou svůj podpis ze Smlouvy o obchodu se zbraněmi (ATT)

 Půjde o další mezinárodní smlouvu, kterou USA jednostranně vypověděli, nebo se v nejbližší době chystají vypovídat. Ke smlouvám, od kterých Američané jednostranně odstoupili patří například

• Pařížská dohoda o boji proti klimatickým změnám,
• Smlouva o raketách středního a krátkého doletu,
• Smlouva o íránském jaderném programu a pod.

 Trump smlouvu odmítá i proto, že ji podepsal ještě jeho předchůdce Barack Obama. USA je množství Trumpová voličů nadšených tímto rozhodnutím. Trump sympatizuje s americkou Národní asociací držitelů zbraní (NRA), která zastřešuje právo Američanů na sebeobranu a z toho vyplývající držení zbraní a je jednou z nejvlivnějších zájmových skupin v USA.

 

….. ČESKÁ REPUBLIKA …..

Hledání jistoty v chaosu, popisuje současnost politolog Oskar Krejčí

 ROZHOVOR: S politologem Oskarem Krejčím jsme hovořili o situaci ve světě i doma, o protikladných tendencích v mezinárodní politice i o dalším možném vývoji po změnách v české vládě.

 Argument!: V uplynulém týdnu jsme byli svědky jednak významných, ale i zajímavých událostí. K těm významným bychom mohli zařadit americké vypovězení další smlouvy o kontrole zbrojení a druhé fórum o inciativě pásu a stezky v Pekingu. Souvisí spolu nějak tato dvě témata?  

 Oskar Krejčí: Bezprostředně nesouvisí, ale tvoří pozoruhodnou kontrapozici – někdo mezinárodní vztahy komplikuje důslednou orientací na sobecké skupinové zájmy, a někdo hledá společné zájmy.

 Prezident USA Donald Trump na zasedání americké Národní asociace držitelů zbraní podepsal oznámení o tom, že Spojené státy stahují svůj podpis na Smlouvě o obchodu se zbraněmi a vyzval Senát Kongresu USA, aby zastavil ratifikační proces týkající se této dohody. Postavil tak zájmy amerických výrobců a prodejců zbraní nad názor nejen předcházející vlády USA, ale i nad stanovisko 130 zemí, které podle informací OSN uvedenou dohodu podepsaly, přičemž 101 z nich už smlouvu ratifikovalo, a to včetně Česka a Slovenka.

 Smlouva o obchodu se zbraněmi, která vstoupila v platnost v prosinci 2014, zavazuje státy kontrolovat podle stanovených pravidel obchod s osmi kategoriemi konvenčních zbraní, včetně ručních a lehkých, ale také obchod s municí a zbraňovými součástmi.

 I když se v diskusích povětšině věnujeme strategickým zbraním, v současném světě zabíjejí především takzvané malé konvenční zbraně. Připomeňme si jen některá čísla, jež v polovině loňského roku zveřejnila ve Švýcarsku umístěná organizace Small Arms Survey, která se těmto otázkám dlouhodobě věnuje:

  • v roce 2017 byla ve světě přibližně jedna miliarda střelných zbraní, přičemž 857 milionů z nich, tedy 85 %, je v rukou civilistů (v roce 2006 to bylo „jen“ 650 milionů kusů).
  • Pouze 100 milionů kusů těchto zbraní mezi civilisty je oficiálně registrováno.
  •  Největší nasycenost zbraněmi je
    • v USA, kde na 100 obyvatel připadá 121 zbraní,
    • zatímco v Japonsku či Indonésii je to na 100 obyvatel méně než jedna zbraň.
    • Ve vojenských arzenálech bylo v uvedeném roce 133 milionů kusů těchto zbraní a
    • 23 milionů jich bylo v rukou policie a dalších oficiálních orgánů.

ŘEKNĚTE OSTATNÍM, CO SI MYSLÍTE

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít