Zprávy bez cenzury 28.11.2019 1

Zprávy bez cenzury 28.11.2019

58 / 100 SEO Score

….. EKONOMIKA …..

Zlato je stále atraktivnější

 Pro Financial Times píše Rana Forooharová o tom, že ukládání zlatých cihel centrálními bankami je významný jev.

 Nizozemská centrální banka nedávno vydala prohlášení, že pokud by došlo ke změnám v mezinárodním měnovém systému, zlato bude hrát důležitou úlohu. Zlato vzbuzuje důvěru, tvrdí Forooharová, a vytváří pocit bezpečí.

 Investor Ray Dalio nedávno vyděsil obecenstvo jedné z konferencí Institutu pro mezinárodní finance, když hovořil o „úprku zlata“, prý kvůli americké fiskální pozici.

 Jamie Dimon z JP Morgan varuje, že USA mají obrovské skryté závazky – v oblasti penzí a zdravotnictví. Takže se vracejí úvahy, že FED bude muset nechat navýšit svou bilanci, aby USA mohly svoje dluhy ufinancovat.

 

Americké sankce za Nord Stream-2 mohou „vyhnat“ Německo z NATO

 Je to tak horší než za studené války, protože v té době nikdo nezpochybnil dovoz obrovského množství surovin z SSSR. Každý pochopil, že tím posiluje Evropu a v důsledku toho posiluje NATO – tehdy společenství  hostující v Evropě a které mělo z obchodu se SSSR tak velký prospěch, než se v té době vůbec odhadovalo.

 Stavba plynovodu je již tak pokročilá, že jeho stavba bude dokončena, bez ohledu na nějaké sankční přkážky, doslova chybí malý kousek.  Společnosti provádějící tuto investici by na tom samozřejmě chtěly později vydělávat.

 Měli byste si však být vědomi, že se nejedná o společnosti, jejichž ekonomický stav lze zanedbat. Jsou to největší evropské energetické společnosti. Dodávka energie pro většinu evropských spotřebitelů závisí na jejich stabilitě. Včetně průmyslových.

 

….. VÝCHODNÍ  EVROPA …..

Bloomberg: Důvěra v Zelenského kurz na Ukrajině upadá!

 39% Ukrajinců věří, že se země ubírá špatným směrem. Publikace připomíná, že Zelenského hodnocení bylo hned po vítězství ve volbách velmi vysoké, ale situace se začala měnit.

 Poprvé od příchodu Vladimira Zelenského k moci většina Ukrajinců začala věřit, že země se ubírá špatným směrem, píše Bloomberg s odkazem na výsledky posledního průzkumu veřejného mínění.

 Publikace připomíná, že Zelenskij získal velmi přesvědčivé vítězství ve volbách loni na jaře a také podporu voličů, kteří požadovali změnu. V určitém okamžiku jeho hodnocení dokonce překročilo hodnocení ruského prezidenta Vladimíra Putina.

 

NI: Spojené státy by měly přehodnotit svůj postoj ke Krymu!

 Upozorňuje na historické spojení na Krymu a Ruska a mluví o ztrátách, které země utrpěla při obraně poloostrova během krymské války a zejména druhé světové války.

 Autor článku připomíná, že v celém postsovětském období mělo Rusko na Krymu velkou námořní základnu. Z tohoto důvodu Moskva vždy považovala území za klíčovou oblast národního zájmu.

 Goldstein zdůrazňuje, že mnoho velkých evropských zemí je „dávno unaveno“ ekonomickými sankcemi uvalených na Rusko kvůli Krymu.

 „V tomto případě mohou mezinárodní právníci dlouho pobývat ve fantazijní zemi, že se Krym v budoucnu vrátí do Kyjeva a že tento „zločin“ je nad všemi přijatelnými normami, ale zbytek lidstva by se rád vrátil k normálnímu každodennímu životu,“ uvedl.

 

Summit v Paříži je velká příležitost pro Putina k posílení jeho pozice

 Prezidenti Ruska a Ukrajiny se chtějí dohodnout na plánu pro budoucnost východní Ukrajiny. Spor se týká rusko-ukrajinských hranic a místních voleb na územích “okupovaných” proruskými separatisty.

 Ještě před summitem Putin stanovil podmínky pro schůzku. Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij měl potvrdit Steinmeierovu formuli, která stanoví plán řešení konfliktu a je interpretována jinak v Moskvě a jinak v Kyjevě. V Paříži chce Putin prosadit své podmínky výkladu Steinmeierovy formule.

 Protože zatím není jasné, jak by se mohlo bezpečně hlasovat ve sporných oblastech, v lidových republikách Doněck a Luhansk, které jsou vojensky a ekonomicky závislé na Rusku, by měla probíhat spravedlivá a svobodná volební kampaň. Proto je pro Kyjev důležitá otázka mít východní hranice pod svou kontrolou.

 

….. STŘEDNÍ  VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA …..

V Libyi se rozhořely boje o ropná pole

 Síly LNA útočily na jednotky spojené s tripoliskou vládou u zemědělského zařízení nedaleko pole Al-Fíl, kde se těží 70 000 barelů ropy denně. Ozbrojenci napojení na Tripolis se podle LNA ve středu na několik hodin ropného pole zmocnili, Haftarovy síly je však následně zahnaly a těžba se obnovila. I tam podnikla LNA letecké útoky, do kterých nasadila proudové letouny, které zaútočily na okraj pole a zničily vozidla protivníka.

 Haftarova Libyjská národní armáda (LNA) spojená s vládou v Benghází a Tobrúku oznámila, že bitevními vrtulníky MI-35 napadla čadské opoziční síly, které se chystaly zaútočit na největší libyjské ropné pole Aš-Šarára. Čadské síly byly přitom údajně napojeny na vládu premiéra Faíze Sarrádže, jež sídlí v Tripolisu obléhaném od dubna Haftarovými silami. Informace o útocích LNA však nelze podle agentury Reuters nezávisle ověřit.

 Obě vlády bojují o ovládnutí země od roku 2014. I přes zbrojní embargo OSN jim přitom pomáhají okolní státy. Za Haftarem stojí především Egypt či Spojené arabské emiráty. Podle USA jej podporuje i Rusko, které to však odmítá. USA však přiznaly, že nedávno jednaly i s Haftarem.

 

Turecko podepsalo vojenskou dohodu s mezinárodně uznanou libyjskou vládou

 Dokument podepsali v Istanbulu turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a premiér mezinárodně uznávané libyjské vlády národní jednoty Fájiz Sarrádž. Dohoda se týká vojenské spolupráce a spolupráce v oblasti bezpečnosti a námořního práva.

  “Jsme přesvědčeni, že spolu zlepšíme bezpečnostní situaci občanů Libye,” uvedl Erdogan mluvčí Fahrettin Altun na Twitteru. Zároveň vyzval další země, aby podpořily libyjskou vládu národní jednoty.

 Stabilní situace v Libyi je podle Altuna klíčová v souvislosti s bezpečností libyjských občanů, regionální stabilitou a prevencí mezinárodního terorismu.

 Libye je členskou zemí Ligy arabských států (LAS), která vyzývá k ukončení spolupráce s Tureckem v reakci na tureckou vojenskou ofenzívu proti Kurdům v Sýrii.

 

….. ASIE …..

Trump podepsal zákon o ochraně lidských práv a demokracie v Hongkongu

 „Podepsal jsem tyto zákony z respektu vůči prezidentu Si (Ťin-pchingovi), Číně a lidu Hongkongu. Děláme to v naději, že lídři a zástupci Číny a Hongkongu dokážou v klidu urovnat své rozpory, což bude mít za následek trvalý mír a prosperitu pro všechny,“ prohlásil Trump.

 Novela upravuje předchozí zákon o politice USA vůči Hongkongu z roku 1992 a stanoví každoroční úpravu obchodních vztahů s Hongkongem v závislosti na příslušné míře jeho samosprávy a také sankce proti osobám, které nesou vinu za porušení lidských práv v Hongkongu.

 

Hongkongská policie vstoupila na polytechniku, zatýkat nechce. Trump podepsal zákon na podporu demonstrantů

 Hongkongská policie po jedenáctidenním obléhání ve čtvrtek vstoupila do areálu polytechnické univerzity, kterou v uplynulých dvou týdnech okupovaly na protest proti vládě stovky prodemokratických demonstrantů. Několik hodin před policejní operací vyšel z úkrytu v univerzitním komplexu maskovaný aktivista a řekl novinářům, že na univerzitě se stále skrývá téměř 20 protestujících. Policie nicméně uvedla, že cílem operace není zatčení demonstrantů, ale odstranění nebezpečného materiálu z objektu, informovala agentura AP.

 V ostrovním regionu, který byl až do roku 1997 britskou kolonií, mají po dnech relativního klidu pokračovat demonstrace. Ve čtvrtek chtějí aktivisté demonstrovat u příležitosti Dne díkůvzdání a poděkovat tak americkému Kongresu za schválení návrhu zákona na podporu dodržování lidských práv v Hongkongu.

 Z univerzity minulý týden postupně vyšla asi tisícovka lidí, které policie s výjimkou nezletilých zatkla. V úterý a ve středu univerzitní komplex prohledal civilní tým a našel v něm jedinou vysílenou ženu. Představitelé univerzity vyjádřili přesvědčení, že v kampusu již nikdo další není. Krátce před policejní akcí se ale ukázalo, že to nebyla pravda.

 

….. KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY …..

Vy nám Kurdy, my vám Balt. Handly v NATO s Tureckem. Kdo na ně doplatí?

 Z Ankary, tureckého hlavního města, zaznívá hlas, který by se dal nazvat vydíráním. Turecký prezident Erdogan žádá své partnery v Alianci, aby respektovali jeho počínání v Sýrii. Politici země půlměsíce dokonce žádají, aby byly kurdské ozbrojené síly YPG veřejně označeny za teroristickou organizaci, což by turecký zásah posvětilo.

 Pokud budou tureckou akci kritizovat, může se prý stát, že Turecko nepodpoří obranné plány Aliance v Polsku a v Pobaltí. A vzhledem k tomu, že Aliance činí jen ty kroky, na kterých se NATO shodne jednomyslně, turecký odpor by přinesl zásadní problémy.

 Diplomaté ostatních zemí však doufají, že se v dohledné době podaří dospět k nějakému kompromisu, protože Turecko potřebuje schválit obranné plány také pro svůj region.

 

Méně peněz do NATO. Američané omezí příspěvek

 Krok Washingtonu má být podle CNN spíš symbolický, protože rozpočet NATO je relativně malý, pohybuje se kolem 2,5 miliardy dolarů (58 miliard korun). Peníze jdou například na udržování bruselského sídla. Podstatnější jsou pro fungování aliance výdaje jednotlivých členských států na obranu, které mají podle doporučení NATO tvořit alespoň dvě procenta hrubého národního produktu (HDP).

 Příspěvek USA se má napříště přiblížit k platbám Německa, které tvoří 14,8 procenta aliančního rozpočtu. Schodek mají pokrýt ostatní členské státy kromě Francie. Podle DPA se německý příspěvek zvýší na 16,35 procenta. Spojené státy podle DPA ušetří 120 milionů eur (tři miliardy korun), Německo vynaloží o 33 milionů eur víc.

 Trump dlouhodobě kritizuje země, jejichž vojenský rozpočet nedosahuje dvouprocentní hranice HDP. Zatím regule NATO splňuje jen osm z 29 členských států, ostatní ale výdaje na obranu postupně zvyšují, uvedla CNN.

 

….. DESTABILIZACE,. IMIGRACE , TERORISMUS …..

Švédský politik: Švédsko je plné, mnoho migrantů se musí vrátit domů!

 „Jednoduše řečeno: Musí odcházet více přistěhovalců zpět domů, než přichází počet nových  přistěhovalců.  Musíme vyslat signál, že Švédsko je plné a bude tomu tak i v dohledné budoucnosti. Je to základní předpoklad.

Pokud tak neučiníme, problémy se budou dále zvyšovat a důsledky budou ještě horší. A zároveň musíme trvat na nezbytných požadavcích: 

  • Požadavky na soběstačnost, pokud žijete ve Švédsku, musíte se přizpůsobit.
  •  Musíte se přizpůsobit hodnotám naší země, respektovat naše standardy, učit se jazyk, učit se, jak funguje naše společnost.
  • Musíte pochopit, že jste přišli do nové země … … a proto nemůžete očekávat, že budete žít stejným způsobem jako doma, ve své zemi,“  pokračoval  v projevu na konferenci strany  Jimmie Åkesson.

 

„Hromadné přistěhovalectví vážně poškodilo Švédsko,“ tvrdí  Jimmie Åkesson.

Švédští demokraté získali popularitu rychlostí, která v této zemi není obvyklá. Z 5,7 procent ve volbách v roce 2010 na více než 20 procent v posledních volbách. Nyní jsou největší stranou ve Švédsku a v několika průzkumech veřejného mínění jednoznačně vedou  Sociální demokraté jsou na rekordně nejnižší  úrovni.

 

….. ČESKÁ REPUBLIKA …..

Prvotní mediální hřích

 Třicet let svobody a svobody projevu zní působivě, ale při oslavách se jen málo hovořilo o prvotním hříchu médií. Na počátku byla privatizace médií, anebo spíš „přivlastnizace“. Oskar Krejčí, poradce bývalých předsedů vlády Ladislava Adamce a Mariána Čalfy, řekl pro Literární noviny, že předání moci od romantiků hlásajících „Pravda a láska zvítězí…“, kteří moc nejdřív získali, směrem k oligarchům, kteří ji mají nyní, proběhl ve všech bývalých socialistických zemích podobně.

 Podle něj startem do této etapy bylo v Československu zprivatizování deníku Mladá fronta. To byl akt, který běžel zcela mimo zákon, a byl tolerován. Pak následovaly další noviny. Informační zdroje, které sloužily spíše levicovým čtenářům, se od nich oddělily a staly se mainstreamem hlásajícím „podivný netolerantní liberalismus“, podle Krejčího.

 Dá se na to dívat i tak, že ti samí novináři, kteří měli být hlídacími psy demokracie, spáchali svůj vlastní privatizační „zločin“, kvůli němuž byli vydíratelní a morálně poskvrnění. Další přivlastnizace pak už probíhala o to hladčeji.

PŘIDAT NOVÝ NÁZOR

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít