Zprávy bez cenzury 24.07.2019 1

Zprávy bez cenzury 24.07.2019

….. EKONOMIKA …..

Evropa připravila odvetný útok v obchodní válce s USA

 Evropská Unie odhalila svou odpověď na potenciální zvýšení tarifů na auta Spojenými Státy z Evropské Unie, tedy uvalení nových celních poplatku ve výši 35 miliard eur (39.1 miliard dolarů) na americké zboží.

 Evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmstrom v úterý řekla ve výboru Evropského parlamentu, že „EU nepřijme řízený obchod, kvóty, omezení vývozu a pokud budou nová cla a přijde také odvetný krok.“

 Evropská komisařka zdůraznila, že tyto kroky jsou už rozpracované, a bude to uvalení nových celních poplatků, které budou činit 35 miliard eur. Cecilia Malmstrom však doufá, že to nebude potřeba.

 Tyto činy jsou odpovědí na Trumpovo prohlášení, že Washington uvalí další cla na určité auta a autodíly, dovoz, kterých je podle Trampa hrozbou národní bezpečnosti.

 

Navzdory restrikcím. Pololetní tržby Huawei vzrostly o zhruba 30 procent

 Tempo růstu tržeb tak sice zpomalilo z 39 procent v letošním prvním čtvrtletí, bylo však výrazně rychlejší než v loňském roce. Firmě se zatím daří podporovat tržby agresivním získáváním kontraktů na komunikační sítě páté generace, uvedly zdroje.

 Představitelé podniku se k údajům o vývoji tržeb v prvním pololetí odmítli vyjádřit. Uvedli pouze, že firma zveřejní oficiální pololetní výsledky 30. července.

 Spojené státy v polovině května zařadily Huawei na černou listinu, což znamená, že americké podniky potřebují zvláštní povolení, pokud chtějí této čínské firmě dodávat své produkty.

 Zakladatel společnosti Huawei Žen Čeng-fej v červnu varoval, že obchodní restrikce ze strany USA budou mít negativní dopad na tržby podniku. Upozornil, že restrikce způsobí újmu také americkým firmám.

 

Německým automobilkám hrozí největší krize za dekády

 Německému automobilovému průmyslu hrozí největší krize za poslední dekády, míní článek Markuse Fasseho pro německý Handelsblatt.

  • Zpomalení čínské ekonomiky,
  • tvrdý Brexit,
  •  možná americká cla a
  • masivní technologické výzvy

by se mohly stát pro toto odvětví „perfektní bouří“. A protože výroba aut je pro Německo klíčová, je to špatná zpráva i pro celou zemi.

 Německému automobilovému průmyslu uškodila aféra Dieselgate v roce 2015. Ukázalo se, že firma Volkswagen se podílela na falsifikaci údajů o emisích. Výsledkem byly miliardové pokuty a kompenzace, soudní procesy s bývalými manažery a obrovský úder na reputaci firmy. Ovšem příběh byl jen marginální, protože čínská robustní poptávka přinesla rekordní prodeje, rekordní marže a rekordní zisky.

 Volkswagen, BMW a Daimler tak ignorovaly otázky spojené s technologickými změnami v automobilovém průmyslu, nemluvě o loučení se s dieselovými automobily.

 

….. VÝCHODNÍ  EVROPA …..

Evropští obchodníci s plynem varovali Ukrajinu!

 V červnu společnost „Ukrtransgaz“ oznámila zrušení aukcí na nákup plynu, protože do výběrového řízení nebyl zařazen žádný dodavatel. Podle společnosti, důvodem byl nedostatek finančních prostředků na vypořádání již uzavřených smluv, kdy dluh dosáhl 4,1 miliardy hřiven. Provozovatel ukrajinské rozvodné sítě (GTS) hovořil o hrozbě nouze.

 Evropští obchodníci ve svém dopise uvedli, že poté, co tento technický plyn poskytl „Naftogaz, to ale neobnovilo důvěru účastníků trhu.

 „Ukrtransgaz” uvádí, že tyto finanční problémy jsou hlavně důsledkem neefektivnosti vyrovnávacího mechanismu implementovaného v souladu s kodexem GTS a neoprávněného vývodu plynu ze systému,” říká dopis zveřejněný portálem „Ukrainskije Novosti“.

 Důsledkem bude snížená důvěra v ukrajinský trh, včetně schopnosti skladovat plyn pro následné dodávky, a výrazně se sníží chuť mezinárodních partnerů investovat do energetického sektoru země.

 

….. STŘEDNÍ  VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA …..

Rúhání naznačil ochotu vymeniť zadržané tankery

 Íránský prezident Hassan rouhání ve středu naznačil, že Írán by mohl propustit zadržen tanker plující pod britskou vlajkou, pokud Británie přistoupí ke stejnému kroku a propustí íránský ropný tanker, který zadržely britské síly při Gibraltaru.

 Jeho slova by mohly vést ke snížení současného napětí v oblasti Perského zálivu. Zatím však není jasné, jak na Rúháního nabídku bude reagovat nová vláda pod vedením Borise Johnsona, který se stane ještě ve středu britským premiérem.

 “Nesnažíme se o pokračování napětí s některými evropskými státy. Pokud se vzdají nevhodného řízení, včetně toho, co udělali v Gibraltaru, dostanou od Íránu adekvátní odpověď,” uvedl rouhání na své webové stránce.

 

USA a Turecko jednají o bezpečnostní zóně na severu Sýrie

 Podle tureckého ministerstva obrany budou rozhovory pokračovat v příštích dnech a jejich výsledkem má být koordinovaný postup při ustavení bezpečnostní zóny.

 V lednu její vytvoření navrhl americký prezident Donald Trump svému tureckému protějšku Recepu Tayyipovi Erdoganovi. Právě tehdy Turecko hrozilo, že zahájí proti syrským Kurdům ofenzivu.

 Trump podle Turecka doporučuje, aby zóna u hranice byla široká několik kilometrů a oddělila území kontrolované kurdskými milicemi YPG od Turecka. Turecká armáda na pozice těchto oddílů útočila dvakrát, v roce 2016 a loni.

 

Americkou konvenční válku proti Iránu nelze uskutečnit

 Jsou zde dva hlavní faktory omezující americkou agendu ve vztahu k islámské republice Iránu. Jsou to:

  • IRÁNSKÁ VÁLEČNÁ MOC

 Irán je považován za „silnou vojenskou mocnost“ s počtem 534 000 aktivního perzonálu v armádě, námořnictvu a letectvu. Dokázal vytvořit raketové vojsko, které by v případě amerického útoku na Irán zasáhlo americké vojenské cíle nalézající se v Perském zálivu.

  • NOVĚ VZNIKAJÍCÍ STRUKTURA VOJENSKÝCH ALIANCÍ

 Ta se vyvíjí už od roku 2003 dodneška – a v neprospěch USA. Několik z nejznámějších amerických spojenců tzv. pytlačí s nepřítelem. Země, které mají společné hranice s Iránem, např. Turecko a Pakistán, uzavřely s Iránem dohody o vojenské spolupráci, což vylučuje možnost pozemní války proti Iránu z jejich území a současně ve zdejší oblasti negativně ovlivňuje plánování amerických námořních a leteckých operací.

 Až donedávna patřily Turecko i Pakistán coby hostitelské země amerických vojenských základen k důležitým americkým spojencům. Avšak dnes spolupracuje Turecko aktivně nejen s Iránem, ale i s Ruskem. A 12. července t.r. získala Ankara (ještě před dříve domluveným termínem), od Ruska letecký obranný systém S 400, čímž de facto vystoupila z integrovaného obranného leteckého systému zemí USA – NATO – Izraele.

 

Londýn, Paříž a Berlín chystají námořní misi v Perském zálivu. Moskva chce likvidaci zahraničních základen

 Agentura Reuters s odvoláním na diplomaty uvedla, že misi by měla velet Francie s Británií a podporují ji také další evropské země. Vlastní koncepci zajištění bezpečné námořní plavby v Perském zálivu v úterý představilo Rusko.

 „Momentálně zahajujeme evropskou iniciativu s Brity a Němci s cílem vytvořit pozorovací misi v Perském zálivu,“ řekl francouzský ministr ve francouzském parlamentu. Nezmínil se však, že by plán byl součástí „obranné námořní mise“ v Perském zálivu, kterou v pondělí navrhl jeho britský protějšek Jeremy Hunt.

Návrat k dohodě

 Spojené státy 9. července vyzvaly ke zvýšení úsilí o zajištění strategických vod v blízkosti Íránu a Jemenu, které obvinily z útoků na tankery. Írán obvinění popírá.

 „Toto je opak americké iniciativy, v níž jde o vytvoření maximálního tlaku na Írán,“ řekl Le Drian s tím, že záměrem mise má být skutečné uvolnění napětí.

 

….. ASIE …..

V Číně promluvili o právu na silové řešení otázky Tchaj-wanu

 „Čína má pevné odhodlání a schopnosti chránit státní suverenitu a územní celistvost. Čína musí a bude sjednocena. Neslibujeme, že odmítneme použít sílu a vyhrazujeme si právo učinit veškerá nezbytná opatření,“ uvádí se v dokumentu.

 Poznamenává se, že to v žádném případě není namířeno proti tchajwanským krajanům, ale proti zásahu vnějších sil a velmi malé skupině separatistů, kteří zastávají „tchajwanskou nezávislost“, a jejich činnosti.

  „ČLOA (pozn. Čínská lidová osvobozenecká armáda) rozhodně položí odpor všem pokusům oddělit Tchaj-wan od Číny a bude bránit národní bezpečnost,” zdůrazňuje Bílá kniha.

 Rovněž se uvádí, že Čína dodržuje zásady „mírového sjednocení“ a „jedné země, dvou systémů“, podporuje mírový rozvoj obou břehu tchajwanského průlivu, zároveň se však důrazně staví proti jakémukoli pokusu o rozdělení země a zahraničnímu zásahu v této otázce.

 

….. DESTABILIZACE,. IMIGRACE , TERORISMUS …..

“Z rešpektu voči rýchlo meniacemu sa svetu”. Dve škôlky v Lipsku zakázali konzumáciu bravčového mäsa

 Dvě Lipské školky vyškrtli ze svého jídelníčku z vlastní iniciativy vepřové maso. Důvod, který uvedlo jejich vedení, je nepochopitelný a zarážející.

 I když se v každé z těchto školek nachází jen jedno muslimské dítě, tak vedení se rozhodlo “respektovat” z vlastní vůle předpisy islámu, které zakazují pojídání vepřového masa.

 Přestože rodiče ostatních křesťanských dětí proti tomu protestovali, tak vedení jejich protest ignorovalo a prohlásilo k tomu:
“Z respektu vůči velmi rychle se měnícímu světu se bude od nynějška v našich školkách podávat jen jídlo, které neobsahuje žádnou vepřové.”

 AFD akci označila za zcela podřízení se islámu.
Absurdnost tohoto aktu ještě zvýrazňuje skutečnost, že v obou školkách, které jsou blízko sebe je kromě dvou muslimských děvčátek ve věku dva a tři roky ještě 300 křesťanských dětí, které se nedobrovolně musí podřídit pravidlům islámu.

 Absurdnost ale ještě více umocňuje to, že hlavní šéf obou školek Wolfgang Schäfer z obav před možnými útoky pravicových extremistů dosáhl to, že před školkami na jejich ochranu stojí nepřetržitě policejní auto.
Více poníženého koření se islámu je sotva možné.

 

Invaze amerických internetových gigantů

 Americké ministerstvo spravedlnosti včera oznámilo, že jeho antimonopolní divize začala prověřovat „obecně rozšířené obavy spotřebitelů, firem a podnikatelů, které vyjádřili v souvislosti s vyhledávacími službami, sociálními médii a některými maloobchodními online službami.“

Před dvěma týdny vyslal Úřad obchodního představitele USA jiný vzkaz, když zahájil šetření dle článku 301 ohledně francouzské digitální daně ve výši 3 %. USA připouštějí, že internetoví giganti mohou „dusit konkurenci“ (jak to nazývají Financial Times), ale Donald Trump chce být tím, kdo bude kontrolovat a trestat Facebook, Google a Amazon.

Češi (kromě Daniela Křetínského) zatím nevěnují této mezinárodní rozepři mnoho pozornosti, ale důvodová zpráva českého ministerstva financí k návrhu zákona o 7% digitální dani vykresluje pro česká média a online služby jako celek docela černý obrázek.

Ministerstvo odhaduje, že jeho digitální daň přinese 2,4–6,6 mld. Kč ročně, což by znamenalo, že technologičtí giganti (Microsoft a Priceline jsou též zmiňovány) už v ČR ročně inkasují něco mezi 34 mld. Kč a 94 mld. Kč. Domácí technologický gigant Seznam.cz měl loni tržby ve výši 4,5 mld. Kč.

Erik Best

PŘIDAT NOVÝ NÁZOR

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít