Zprávy bez cenzury 11.05.2019

Zprávy bez cenzury 11.05.2019

….. EKONOMIKA …..

Trump eskaluje napětí. Nařídil zvýšit cla na veškerý zbývající čínský dovoz

 Prezident USA Donald Trump nařídil Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR), aby zahájil proces vedoucí k uvalení cel na téměř veškerý zbývající dovoz z Číny. Informoval o tom podle agentury Reuters v prohlášení obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. Opatření se má dotknout zboží, jehož roční hodnota dovozu činí zhruba 300 miliard dolarů (6,9 bilionu korun). Další podrobnosti úřad zveřejní na svém webu v pondělí. Oznámení přišlo jen krátce poté, co skončilo jedenácté kolo obchodních jednání mezi zástupci Číny a USA bez dohody.

 Oznámení je podle agentury AP další eskalací obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem. V pátek po půlnoci místního času přitom Spojené státy zvýšily clo na dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard USD (4,6 bilionu korun) na 25 procent z dosavadních deseti. Čína vyslovila nad tímto zvýšením cel politování a pohrozila odvetnými kroky.

 Návrh zavedení nových cel na další čínské zboží musí být před oficiálním zavedením předložen veřejnosti ke konzultacím. Podle informací od zdrojů by nová cla měla činit 25 procent. Podle agentury Bloomberg zástupci USA řekli na obchodním jednání svým protějškům, že mají tři až čtyři týdny na dokončení dohody, jinak budou nová cla zavedena.

 

Trumpova administrativa se znovu pokouší „pohřbít“ projekt Nord Stream 2

 Velvyslanec USA v Německu, Richard Grenell, znovu pohrozil německým společnostem kvůli účasti na projektu Nord Stream 2.

 Jak Grenell uvedl v rozhovoru pro Focus, mohl by plynovod zvýšit závislost evropských zemí na dodávkách plynu z Ruska. Americký velvyslanec kvůli účasti na projektu přímo pohrozil nejen německým společnostem Wintershall Dea a Uniper, ale i rakouské společnosti OMV, francouzské Engie a dokonce britskému Shellu.

 Letos v lednu rozeslal Grenell předním německým firmám dopisy, v nichž vyslovil hrozbu uvalení sankcí ze strany Washingtonu. Grenell rovněž neustále připomíná Němcům, že navzdory svým slibům dosud nevydávají 2 % HDP na obranu. Co se týče výdajů na vojenské účely, náleží SRN i tak mezi deset zemí s nejvelkorysejším obranným rozpočtem světa. V roce 2018 byla v tomto ohledu osmá v pořadí, mezi Velkou Británií a Japonskem.

 Je evidentní, že Grenell nemá nejmenší obavu zapsat se do dějin a možná i do Guinnessovy knihy rekordů jako historicky první velvyslanec USA, kterého v SRN prohlásí za nežádoucí osobu, persona non grata. Přesně to totiž navrhl místopředseda Bundestagu Wolfgang Kubicki.

 

Sedm omylů hospodářských sankcí

 Sankce, jež americký prezident Donald Trump uvalil na Írán, začaly tvrdě zasahovat ekonomiku země. Inflace, kterou prezident Hasan Rúhání zdánlivě pokořil, se vrátila s plnou silou a v roce 2018 dosáhla 31 %. Podle Mezinárodního měnového fondu se ekonomika letos propadne o 6 % a inflace by mohla dosáhnout 37 %. Mnoho odvětví se potýká s velkými obtížemi a nezaměstnanost roste. Trump se snaží srazit vývoz íránské ropy na nulu a hrozí sankcemi zemím jako Čína, Indie nebo Japonsko, které íránskou ropu dál nakupují.

 Jsou však Trumpovy jednostranné akce – přestože Íránu způsobují obrovské těžkosti – skutečně „zaručenou“ politikou, jak jeho administrativa doufá?

 Od první světové války využívají vlády hospodářské sankce k dosažení svých mezinárodních politických cílů stále častěji. Navzdory stoletým zkušenostem však jejich opodstatněnost zdaleka není jednoznačná.

 

….. VÝCHODNÍ  EVROPA …..

Rusko získalo kontrolu nad ukrajinskou ekonomikou, prohlásil odborník

 Rusko získalo kontrolu nad ukrajinskou ekonomikou, prohlásil spolupředseda Fondu energetických strategií Dmitrij Marunič ve vysílání televizní stanice News One.

 Od prvního června bude Rusko dodávat Ukrajině uhlí, ropu a ropné produkty jen na zvláštní povolení. Tato omezení se stala jedním z protiopatření vůči rozhodnutí Kyjeva, který rozšířil seznam ruského zboží zakázaného dovážet. Podle slov odborníka toto opatření poskytlo Rusku „silnou páku vlivu“.

 „Je zřejmá skutečnost, že ruské úřady získaly mohutný nástroj vlivu na situaci s dodávkami a tedy i na trh s ropnými produkty na Ukrajině, s projekcí na celkový stav ukrajinské ekonomiky,“ řekl.

 „Pokud vím, žádná jednání (o snížení ceny plynu pro Ukrajinu o 25 procent – red. pozn.) zatím neprobíhají. A nevidím ani přání ukrajinské vlády podepsat novou tranzitní smlouvu s Ruskou federací. Navíc Naftogaz chystá další soudy s Gazpromem. Podobný přístup zřejmě nijak nepřispívá k podepsání nové tranzitní smlouvy. A od 1. ledna ji sotva uvidíme,“ řekl v závěru Marunič.

 

Ruský vyjednavač: Žádná „kapitulace“ LLR a DLR být nemůže

 Žádná „kapitulace“ jednostranně vyhlášených lidových republik Doněcké a Luhanské být nemůže, řekl v sobotu zástupce RF na jednáních kontaktní skupiny Boris Gryzlov.

 Den republiky se slaví v DLR 11. května. V tento den se v roce 2014 konalo v Doněcké oblasti referendum o sebeurčení regionu, které zorganizovali zastánci federalizace. V sousední samovyhlášené Luhanské lidové republice se konalo referendum o sebeurčení též 11. května.

  „Referenda v Doněcku a Luhansku byla reakcí na ozbrojený převrat, na vzestup neonacismu, na bití a vraždy těch, kteří nesouhlasili s novou kyjevskou mocí, na vyhlášení a zahájení represívní operace. Byla to reakce lidí na hrubé porušování jejich práv, na ohrožení jejich životů. Byla to reakce Donbasu na agresi ze Západu,“ řekl Gryzlov novinářům.

 Podle jeho slov „následující události na Ukrajině potvrzují, že obyvatelé Donbasu měli všechny důvody k podobnému rozhodnutí“.

 „Kyjevská ,strana války’ neponechala obyvatelům Doněcka a Luhanska jinou volbu kromě samostatnosti a sebeobrany. Všechno, co dostal Donbas od oficiálního Kyjeva, byly jenom hrozby a požadavky, aby se vzdal. Žádná kapitulace Doněcka a Luhanska přirozeně nebude a ani být nemůže. Ne marně hájili obyvatelé DLR a LLR své právo na život, na důstojnou budoucnost, na rodnou řeč a nesmazanou historickou paměť,“ dodal.

 

….. STŘEDNÍ  VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA …..

USA přesouvají k Íránu antirakety patriot a výsadkovou loď

 Spojené státy kvůli neupřesněné íránské hrozbě přesunou na Blízký východ raketový systém Patriot, oznámilo v pátek americké ministerstvo obrany. Pentagon žádné podrobnosti neuvedl. Vysílají tam také výsadkovou loď USS Arlington, která se připojí k letadlové USS Abraham Lincoln, jež už proplula Suezským průplavem.

 Podle bezpečnostního činitele, kterého citovala agentura AP, je krok reakcí na zjištění zpravodajských služeb, že Íránci naložili vojenský materiál a rakety do malých lodí.

 Ohlášený přesun antiraket patriot je další eskalací napětí v oblasti. Washington už v neděli sdělil, že do regionu vyslal operační svaz v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln a strategické bombardéry B-52, které podle BBC už přistály v Kataru.

 

Spiegel: Írán se ptá – co dělá EU, kromě vyjádření lítosti?

 Zatímco se Evropané snaží zachránit jadernou dohodu s Íránem, Washington opět zesílil kurz proti Teheránu, napsal německý časopis Der Spiegel.

 USA proti němu již zavedly nové sankce a EU vyzývá Írán, aby nadále dodržoval podmínky smlouvy. Mezitím americké sankce vedly k prudkému snížení německého vývozu do Íránu.

 Obrat mezi Německem a Íránem od začátku roku prudce poklesl, uvedl článek. V lednu a únoru 2019 klesl německý vývoz do Íránu na téměř 233 milionů EUR, což ve srovnání se stejným obdobím loňského roku představuje pokles o 52,6%. Dovoz z Íránu se snížil o 42,2%, tj. na přibližně 41 milionů eur.

 Vedoucí německo-íránské obchodní a průmyslové komory Dagmar von Bonsteinová tuto otázku mimo jiné spojuje s tvrdou politikou USA vůči Íránu. „Trh v Íránu se stal extrémně obtížným kvůli sankcím USA a ekonomickému rámci v zemi,“ poznamenala.

 

Rusko zablokovalo vyhlásenie Bezpečnostnej rady OSN o Sýrii

 Portál RusVesna informuje, že Rusko zablokovalo prohlášení RB OSN o Sýrii kvůli situaci v Idlibu, kde údajně začíná kvůli útokům syrských vládních jednotek humanitární katastrofa. Materiál o humanitární katastrofě vypracovali členové německé, belgické a kuvajtské komise, kteří monitorovali situaci v Idlib, Hame, Aleppu a Latakií. Pokud k útoku vládních sil nepřišlo a teroristé likvidovali civilistů, o žádné humanitární katastrofě se nemluvilo, když však začali Syřané likvidovat teroristů v Idlibu, začíná se mluvit o humanitární katastrofě. V pozadí zprávy o humanitární katastrofě stojí podle ruských expertů USA

 Ruský velvyslanec Vladimir Safronkov již uvedl, že “američtí partneři oblibě virtuální realitu”, Rusko však trvá na tom, aby Sýrie obnovila svou suverenitu, celistvost a nezávislost plně, takže situaci v Idlibu je třeba vnímat v tomto kontextu.

 Severní zóna deeskalácie v Idlib byla oficiálně vytvořena v roce 2017, v roce 2018 se Moskva a Ankara domluvili na společných vojenských patroly v Idlib. Proti této skutečnosti neprotestuje ani většina příslušníků protiasadovských uskupení, kteří se v Idlib nacházejí.

 

Izrael a Palestina uzavřely dohodu o příměří

 Izrael a Palestina se dohodly na příměří na hranicích palestinského Pásma Gazy a Izraele. Palestinští představitelé sdělili tiskové agentuře, že příměří zprostředkoval Egypt. Platit mělo začít ve 3.30 SELČ. Dohodu potvrdila i televizní stanice patřící palestinské radikální organizaci Hamás. Představitelé Izraele se k věci nevyjádřili.

 Palestinští radikálové zahájili masivní raketovou palbu na Izrael v sobotu a pokračovali v ní i v neděli. Izraelská armáda oznámila, že zasáhla v Pásmu Gazy více než 260 cílů.

 Z palestinského Pásma Gazy bylo podle izraelské armády na Izrael za víkend vypáleno více než 650 raket. Nová vlna izraelsko-palestinského násilí si od soboty podle médií vyžádala na palestinské straně 22 mrtvých včetně tří žen a dvou dětí a nejméně osmi radikálů z hnutí Islámský džihád, a také asi 150 zraněných. Na izraelské straně jsou čtyři mrtví a více než stovka zraněných.

 Plnou podporu Izraeli vyjádřil prezident USA Donald Trump a vyzval k ukončení raketových útoků.

 

Vstřícný krok k příměří. Izrael povolil Palestincům rybolov

 Izraelská vláda v pátek zrušila zákaz Palestincům rybařit u pobřeží palestinského Pásma Gazy, který vydala v reakci na násilnosti ze začátku měsíce. Informoval o tom zpravodajský web Al-Džazíra s tím, že ze strany Izraele jde o první krok s cílem zachovat křehké příměří a zabránit novému konfliktu mezi Izraelem a palestinskými ozbrojenými skupinami.

 Nově Izrael stanovil, že námořní pásmo na jihu Pásma Gazy bude 12 námořních mil a na severu šest, uvedl rybářský svaz v Gaze. Několik rybářů se podle něj v pátek už vydalo na moře, poprvé během muslimského postního měsíce ramadánu.

 Čtyři Izraelci a na tři desítky Palestinců, včetně dvou těhotných žen a tří dětí přišlo o život minulý víkend při bojích mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás, které v Gaze vládne. Šlo o nejtěžší střety od padesátidenní války v roce 2014. Radikálové na Izrael vypálili na 700 raket a střel a izraelská armáda bombardovala přes 300 cílů v Pásmu Gazy.

 

….. EVROPSKÁ UNIE …..

Bild: Slibovaná jednota EU se opět vypařila!

 Společné prohlášení vedoucích představitelů EU na neformálním summitu v Rumunsku hovořilo o potřebě jednoty a solidarity, ale ve skutečnosti se ukázalo, že jsou to prázdná slova, napsal Bild.

 Evropští politici nalezli hned několik důvodů pro spor:

  • nejprve Emmanuel Macron kritizoval německého kandidáta za předsedy Evropské komise Manfreda Webera a
  • za druhé, Macron sám požadoval, aby EU utratila více za opatření v oblasti klimatu (což podpořila méně než třetina zemí EU).
  • Rakouský kancléř Sebastian Kurz navíc řekl, že je třeba EU reorganizovat EU.

 Vedoucím představitelům EU trvalo jen jednu minutu, než se na neformálním summitu v rumunském Sibiu shodli na desetibodovém společném prohlášení. Společné prohlášení odkazuje na „jednotu, bez ohledu na cokoliv” a potřebu „prokázat vzájemnou solidaritu v době krize”.

 Kontroverze tím neskončila, pokračoval Bild: další kontroverzní otázkou bylo celkové směřování vývoje EU.

  • Rakouský kancléř Sebastian Kurtz požadoval, aby se minimálně EU „reorganizovala“ uzavřením nové smlouvy.
  • Kromě toho Kurtz oponoval Macronově klimatické iniciativě. Podle německých novin není jasné, proč Macron takový návrh vůbec učinil, vzhledem k tomu, že s ním souhlasila méně než třetina zemí EU.

 

….. AMERIKA …..

USA odmítly pouštět Rusy na konferenci o jaderné bezpečnosti

 USA odmítly vydat víza ruským delegátům do výboru pro přípravu konference o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Oznámil to Vladimír Jermakov, ředitel odboru pro nešíření a kontrolu zbraní na Ministerstvu zahraničních věcí RF.

 Nazval pozici Washingtonu „naprostou absurditou a naprosto nepřijatelnou situací“, přičemž uvedl, že akce USA jsou z hlediska mnohostranné diplomacie nezákonné.

 Jermakov vysvětlil, že OSN jasně a jednoznačně požaduje, aby Spojené státy poskytly účastníkům těchto akcí víza a zajistily jejich nerušenou dopravu do oblasti ústředních institucí Světové organizace v New Yorku.

  • 26. dubna navrhl prezident USA Donald Trump Rusku a Číně úplné odmítnutí jaderných zbraní. Kreml tuto myšlenku hodnotil kladně a uvedl, že nezná podrobnosti návrhu amerického prezidenta.
  • 3. května ruští diplomaté označili vypracování Smlouvy o zákazu jaderných zbraní za chybu.

 „Tato iniciativa nepřispívá k jadernému odzbrojení, podkopává Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a vyvolává růst rozporů mezi jejími účastníky,“ uvádí se v prohlášení.

 Podle názoru Moskvy by jaderné odzbrojení mělo být prováděno postupně a nemůže být prováděno „v odtržení od reality“.

 

….. DESTABILIZACE,. IMIGRACE , TERORISMUS …..

Len 13- ročné dievča znásilnené v parku

 Muž, který údajně nese vinu, přichází ve středu o 50 minut později na soud. Lapidárna výmluva: “Byl jsem na nesprávném soudu ….” Omedasu N. (23) měl 21. dubna 2018 kolem 21.30 hod. v parku opít 13-letá dívka s půl lahví vodky a pak ji opakovaně zneužít.

 Obvinění: vážné sexuální zneužívání dětí a znásilnění
S cílem ušetřit dívce výpověď, které trpí posttraumatickou stresovou poruchou, soud učinil obviněnému nabídku: Přiznání, zato maximálně tři roky a tři měsíce ve vězení.

 Minimální trest je dva roky

 Ale: Obhájce hovoří o “méně závažném případě”, a už jednou trestán Afghánec odmítá přiznání a místo toho prohlašuje: “Chci se obhajovat.”

 Důsledek: Dívka musí vypovídat!
N. chce mluvit jen s vyloučením veřejnosti. Soud s tímto požadavkem souhlasí.
Přesto prokurátor protestuje: “Trestný čin byl přece také spáchán na veřejnosti.” Proces pokračuje.

 

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít