Zprávy bez cenzury 08.05.2019

Zprávy bez cenzury 08.05.2019

Výročí dne: 
8. květen

1429 – Obléhání Orléansu: francouzské vojsko, vedené Johankou z Arku, porazilo anglické obléhatele, čímž zahájilo rozhodující obrat ve stoleté válce. 
1884 – Narodil se Harry S. Truman, 33. americký prezident († 26. prosince 1972) 
1919 – Narodil se Lex Barker, americký herec († 11. května 1973) 
1945 – Bezpodmínečná kapitulace Německa, konec druhé světové války v Evropě. 
1979 – Zemřel Talcott Parsons, americký sociolog (* 13. prosince 1902)

8. 5. Mezinárodní den Červeného kříže 
8. 5. Osvobození ČR (státní svátek)

 

….. EKONOMIKA …..

Naše cesty se rozcházejí. Rusko snižuje rekordním tempem transakce v USD

 Hrozby odpojit Rusko od mezibankovního systému SWIFT přivedly k tomu, že Moskva se zbavuje amerického dolaru v zahraničním obchodu. Během pěti let se snížil podíl americké měny v transakcích podle zahraničněobchodních smluv na 56 procent (388 miliard USD), i když před pouhými pěti lety přesahoval 80 procent, konstatují odborníci FinExpertiza.

 Dolar vytlačují eura a ruble – jejich podíl na celkovém objemu zahraničních plateb se zvýšil o 22 a 20 procent.

 „Tendence k odmítnutí dolaru a přechodu na transakce v rublech v zahraničním obchodu je zřejmá. To je cesta k větší stabilitě ruské ekonomiky a k ochraně před sankcemi. Týká se to především vývozu, vždyť prodej zboží za měnu prodávající strany je přirozený stav věcí,“ dělá závěr předsedkyně řídící rady FinExpertiza Jelena Trubnikovová.

 

Další “Putinův trojský kůň” se nakonec pro Prahu osvědčil

 Zpráva o Mezinárodní investiční bance (MIB), součástí které je i Česká republika, naposledy zaznělapřed třemi dny na portálu Respekt. Autoři upozornili, že navzdory prosbě americké administrativy Česko zatím tuto banku, ani její spřízněnou instituci – Mezinárodní banku hospodářské spolupráce (MBHS), neopustilo. Proč tato instituce vadí americké administrativě?

 

Co je MIB?

 Mezinárodní investiční banka byla založená v roce 1970. Základním posláním banky je podpora malého a středního podnikání v zemích střední a výhodní Evropy a Asie a podpora sociálně významných infrastrukturních projektů.

 Zakládajícími členy je devět zemí, mezi nimiž je Česká republika, Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, dále také Mongolsko, Vietnam, Kuba a Rusko. Česko je čtvrtým zakladatelem s největším podílem v hodnotě 9,66 procent. Před Českem je Maďarsko, Bulharsko a Rusko, které má v bance 47,63% podíl.

 Přínos bankovní instituce pro Českou republiku okomentoval vedoucí Tiskového oddělení a zahraničního protokolu českého ministerstva financí, pan inženýr Michal Žurovec: „Ze strany MIB je podporován zejména český export, ať už formou operací dokumentárních plateb (trade finance) či financováním nákupu českého zboží. Například za rok 2018 se podařilo českým subjektům získat ze spolupráce z MIB více než 70 mil. EUR (ať už prostřednictvím účasti MIB v rámci syndikovaných úvěrů, či prostřednictvím trade finance).“

 

….. VÝCHODNÍ  EVROPA …..

V Kyjevě uznali těžké ztráty kvůli přerušení obchodu s Moskvou!

 “Vzhledem k výraznému snížení obchodu s Moskvou, Kyjev ztratil 13krát více, než činily ztráty Moskvy,”  řekl Sergej Salivon, ředitel odboru hospodářské politiky Federace zaměstnavatelů Ukrajiny.

  • Podle něj kvůli zhoršení vztahů s Ruskou federací přišla Ukrajina o 10% hrubého domácího produktu.
  • Ukrajinský zahraniční obchod s Ruskem se podle něj od roku 2013 do roku 2018 snížil více než trojnásobně.
  • „Zároveň klesly více než čtyřnásobně vývozy, a dovoz z Ruska se snížil o něco méně než trojnásobně,“ řekl Salivon v online studiu CapitalTV.
  • Poznamenal, že tyto výpočty neberou v úvahu ruský plyn zakoupený Ukrajinou na Slovensku a v dalších zemích.
  • „Pokud budeme předpokládat, že stále kupujeme plyn v Rusku, pak náš vývoz do Ruska a náš dovoz z Ruska poklesl o přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tato částka je pro Rusko méně než 0,8% HDP, a pro Ukrajinu je to 10% HDP. To znamená, že rozdíl ve ztrátách je 13násobný,“ uvedl Salivon.

 

….. STŘEDNÍ  VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA …..

Írán vydal směrem na Západ ultimátum: Máte 60 dní

 Teherán zaslal členským státům pět dopisů o dohodě o íránském jaderném programu, v němž informoval o pozastavení plnění části svých závazků.

 „V těchto dopisech jsme jim oznámili, že jsme čekali jeden rok a splnili všechny naše závazky. Dnes nechceme opustit společný komplexní akční plán, dnes budou v rámci dohody přijaty nové kroky,“ uvedl prezident Hasan Rúhání v průběhu proslovu v televizním kanálu Press TV.

 Agentura Reuters s odkazem na místní agenturu IRIB dříve uvedla, že adresáty se staly Spojené království, Francie, Německo, Čína a Rusko.

 Íránský vůdce zdůraznil, že jaderná dohoda „ještě neskončila“. Teherán se ovšem již necítí vázán všemi omezeními a mění svoji politiku ohledně dvou věcí: skladování těžké vody a zásob obohaceného uranu.

Teherán dal pětici partnerů 60 dní, aby splnili všechny své povinnosti vůči Teheránu.

 

Netanjahu: Irán nesmie získať jadrovú zbraň

 Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu prohlásil, že nedovolí Íránu, aby nabyl jaderné zbraně. Učinil tak poté, co Teherán oznámil, že částečně odstoupí od jaderné dohody, kterou v roce 2015 uzavřel se šesti světovými mocnostmi. Informovala o tom agentura AFP.

 “Cestou sem jsem slyšel, že Írán má v úmyslu pokračovat ve svém jaderném programu,” řekl Netanjahu na pietním shromáždění u příležitosti Dne památky padlých a obětí terorismu, které se každoročně koná na izraelském národním hřbitově na Herzlově hoře v Jeruzalémě .

 “Nesmíme dovolit Íránu, aby získal jadernou zbraň. Budeme pokračovat v boji proti těm, kteří usilují připravit nás o život, a zapustíme kořeny ještě hlouběji do půdy naší domoviny,” dodal izraelský premiér.

 

Pompeo: Irak sľúbil, že bude chrániť záujmy USA

 Iráčtí prezident a premiér slíbili, že se v období rostoucího napětí mezi USA a Íránem postarají o ochranu zájmů Spojených států. Uvedl to v úterý během předem neohlášená návštěvy Iráku americký ministr zahraničí Mike Pompeo, jehož vyjádření zprostředkovala agentura AFP.

 Pompeo se v Bagdádu setkal s iráckým prezidentem Barhamom Salih a premiérem Adil Abdal Mahdia. Irák má blízké vztahy s Íránem, připomíná AFP.

 “Mluvili jsme s nimi o důležitosti zabezpečení ze strany Iráku, že je schopen adekvátně ochránit Američanů na svém území,” řekl Pompeo po setkání. Oba lídři podle Pompeová slov chápou, že ochrana Američanů je jejich závazek.

 Pompeo řekl, že cestu do Iráku podnikl, protože Írán “stupňuje své aktivity”. Podrobnosti však odmítl poskytnout.

Handelsblatt: „Diplomacie dělových člunů“ nebude s Íránem fungovat!

 Rozhodnutí Donalda Trumpa vyslat letadlovou loď a několik bombardérů do Perského zálivu naznačuje, že si Washington nevzal ponaučení z íránské historie, napsal Handelsblatt.

 Ani jediná íránská vláda nebyla svržena v důsledku vnějšího tlaku. Naopak, v této době se obyvatelstvo stále více soustředilo kolem vlády. Publikace uvedla, že akce Trumpa by mohla situaci v regionu, který se ještě nevzpamatoval z dobrodružných politik Bushe mladšího, ještě zhoršit.

 „Diplomacie dělových člunů“ je konceptem imperialistických časů, napsal Handelsblatt, ale je stále relevantní. Nyní tuto politiku sleduje americký prezident Donald Trump, který poslal letadlovou loď a několik bombardérů do Perského zálivu.

 Washington proto chce zmařit plány Íránu na blokádu Hormuzského průlivu, který je klíčový pro světový obchod s ropou. Jak uvádí noviny, Trump je navíc odhodlán „prosadit” změnu režimu v islámské republice.

 

Merkelová a líbyjský premiér Sarrádž diskutovali o riešení krízy

 Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý přivítala v Berlíně libyjského premiéra Fájiza Sarrádža, informovala agentura DPA. Rozhovory se zaměřovaly řešení krize v Libyi.

 Na setkání se zúčastnil i německý ministr zahraničí Heiko Maas, uvádí na své webové stránce německý týdeník Der Spiegel.

 Maas podle Der Spiegel vyzval k okamžitému příměří v Libyi a Merkelová požadovala o návrat k politickému řešení situace pod záštitou OSN.

 Německá kancléřka minulý týden během návštěvy africké země Burkina Faco řekla, že řešení libyjské krize vyžaduje jednotné stanovisko celé Evropské unie (EU), připomíná DPA.

 

….. KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY …..

Třetina globálních výdajů na zbrojení připadá na USA. Čína své skutečné výdaje tají

 USA, na které připadá více než třetina globálních výdajů na zbrojení, je loni zvýšily poprvé za sedm let. Druhý největší rozpočet má Čína, která ale své skutečné výdaje tají.

1822 mld. dolarů

 Celková suma, kterou svět loni vydal na zbrojení, reálně, tedy po odečtení inflace, meziročně stoupla o 2,6 procenta. Zahrnuje nejen nákupy nové techniky a munice, ale také různého vojenského materiálu, výdaje na výzkum a vývoj i mzdy v ozbrojených silách. První USA a druhá Čína zbrojí jako celý zbývající svět dohromady.

 

Státy, které utrácejí nejvíce

loňské údaje v běžných cenách

Stát        Suma (mld. USD)

  1. USA 649,0
  2. Čína* 250,0
  3. SA* 67,6
  4. Indie 66,5
  5. Francie 63,8
  6. Rusko 61,4
  7. Británie 50,0
  8. Německo 49,5
  9. Japonsko 46,6
  10. J. Korea 43,1

  1. Turecko 19,0
  2. Izrael 15,9
  3. Polsko 11,6
  4. Pákistán 11,4
  5. Řecko 5,2
  6. Ukrajina 4,8

*Odhad SIPRI

 Pozn.: Věrohodná data nejsou od roku 2014 k dispozici za blízkovýchodní země. Týká se to především Kataru, Sýrie, Spojených arabských emirátů a Jemenu.

 

….. EVROPSKÁ UNIE …..

Německý novinář řekl, že přátelství Německa se Spojenými státy je rozbité napadrť

 Nečekané zrušení návštěvy amerického ministra zahraničí Mikea Pompea v Německu bylo důkazem, že přátelství mezi oběma zeměmi bylo zničeno. K takovému závěru ve svém článku v německých novinách Suddeutsche Zeitung došel novinář Daniel Brössler.

  „Ve světě diplomacie je to nezdvořilost,“ píše Brössler. Současně je zde však také „bezostyšnost“, domnívá se novinář a uvádí jako příklad rozhodnutí Pompea.

  „Tak či onak, po více než dvou letech od nástupu Donalda Trumpa do funkce hodně z toho, co bylo nedávno představeno jako německo-americké přátelství, bylo rozbito  napadrť,“ konstatuje novinář a poznamenává, že není dosud jasné, co by to mohlo být pro ministra zahraničí USA důležitější než krátká návštěva Berlína.

 

….. AMERIKA …..

USA pojaly úmysl roztrhnout vazby Kuby a Venezuely

 Washington má v plánu bránit vztahům Kuby a Venezuely. O tom Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro otázky národní bezpečnosti John Bolton napsal na svém Twitteru.

 Podle jeho slov americká strana „bude nadále trhat vazby mezi oběma zeměmi“. Domnívá se, že moc Kuby nad Caracasem skončí, až národ Venezuely vystoupí za svoji svobodu.

​ Bolton tak reagoval na zprávu viceprezidenta USA Mika Pence. Ten předtím uvedl, že „trpící lid Venezuely se stal obětí ne jednoho diktátorského režimu, ale dvou“. Také poznamenal, že téměř každý Venezuelan ztratil během vlády prezidenta Nicolase Madura více než devět kilogramů.

 Venezuelský prezident dříve vyzval armádu, aby byla připravena na obranu v případě americké invaze. Prohlásil, že americká strana vede „nekonvenční válku“ za účelem oslabení Venezuely. Americké zpravodajské služby podplatí armádu země, aby rozdělily a zničily ozbrojené síly zevnitř.

 

Brazílie již není ochotna podporovat Spojené státy při zasahování ve Venezuely

 Stále více evropských, amerických a latinskoamerických politiků začíná přesvědčovat Donalda Trumpa, aby se zřekl myšlenky na vojenskou invazi do Venezuely. Evropa reaguje na prohlášení vlády USA snahou o vyzvání k mírovému řešení konfliktu. Latinská Amerika nechce porušovat vnitřní stabilitu, ale přesně to se stane, pokud podpoří USA.

 Dokonce i Brazílie, která vehementně podporuje Trumpa, začala projevovat určité pochybnosti.  Brazilský viceprezident Hamilton Mourão okomentoval pokus samozvance Juana Guaida odstranit Madura “ne nejlepším, a možná předčasným řešením”.

 Mourão dříve zastával post vojenského atašé Brazílie v Caracasu. Prohlásil, že mezi armádními činiteli jsou ti, kteří jsou připraveni vystoupit na straně Guaido, ale týká se to pouze nižších hodností. Vyšší velení zůstává věrné zákonnému vedení země.

 

….. ČESKÁ REPUBLIKA …..

Zeman na Vítkově uctil památku padlých minutou ticha

 Česká republika si dnes připomíná 74. výročí konce druhé světové války, ve které naši předci stáli na straně vítězů. Čeští letci v britských službách i čeští vojáci v řadách sovětské armády a ozbrojených sil dalších zemí položili své životy za svobodu své vlasti a z ukončení nacistické tyranie v naší zemi. 

 Prezident Miloš Zeman se u Národního památníku na Vítkově zúčastnil oslav 74. výročí konce druhé světové války. Spolu s dalšími představiteli státu, mezi nimiž nechyběli předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) či předseda vlády, se Zeman poklonil památce všech občanů České republiky, kteří padli v boji proti nacistické tyranii.

  „Vojáci, nazdar,“ zahřměl Zeman do mikrofonu. Poté spolu s dalšími hosty vyslechl českou hymnu a položil k památníku věnce. Poté ještě uctil všechny oběti minutou ticha a pak už ze slavnostního nádvoří památníku odkráčel.

 Od padesátých let se podle sovětského vzoru v Československu slavilo osvobození 9. května. Od roku 1990 slavíme konec války 8. května.

 

 

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít