Rok v bylinách – březen – sběr kůry může být zábava, pupeny chutnají dětem

Rok v bylinách – březen – sběr kůry může být zábava, pupeny chutnají dětem

V březnu je příroda ještě jaksi holá a skrze obnažené větve stromů dohlédneme daleko. Můžeme tak snadno pozorovat ptáky v korunách stromů. Semínka a kořínky ožívají ve výživném lůnu přírody. Spadané listí tvoří měkký koberec, skrze nějž se derou na světlo odvážné klíčky.Sluneční paprsky jsou stále na dosah. Však kdo by hledal zjara stín…Dychtivě nastavujeme tváře světlu a hledáme jeho hravé odlesky. Teplo a světlo je jak kouzelné vábení. Rostlinky i lidé jsou často zmámeni jarním svitem do stavu extáze. Zapomenou, že k ránu ještě bývá zima a nachladnou. Je třeba zůstat bdělí, abychom mohli i zítra znovu na procházku. Je přeci úžasné, že můžeme být u toho. Mám ráda onen soulad, kdy sleduji přírodní děje a nic mi neunikne. Už zase jako loni všechno při starém. Jaké požehnání… Slunce stále svítí a voda teče. Nic není samozřejmé. Je třeba se připravit a nezůstávat s knihou za kamny. Už to začalo. Stihnu vyrýt kořeny a sloupnout kůru, než vyraší listy? Je třeba píle a úcty k darům země. Pro domácí účely se nejvíc hodí kůra vrbová, bezová a dubová. O léčivosti mladých větévek i kmenů nás přesvědčují domácí a lesní zvířata, která tak ráda žvýkají jejich kůru, často i s jehličím a trny. V době krutých zim jim slouží jako jediná potrava. A jsou známy případy, kdy i člověk přežil v divoké přírodě díky kůře stromů. Dnes se pod pojmem bylinky myslí spíše něco zeleného a voňavého. Ale i kůra může hezky vonět a být velmi prospěšná. Hodí se třeba pro alergiky, kteří nesnesou množství pylu v bezových květech. Sloupáváme kůru z mladých větví starých nejlépe jeden rok. Poznáme je podle toho, že se od ostatních barevně liší. Kůra je lesklá a tmavší, či zelenější. Zásadně nepoškozujeme stromy okrasné v parcích, ledaže by byly čerstvě pokácené. Být bylinářem mnohdy znamená mít dobré kontakty. S farmáři, jimž patří luka s remízky i s lesníky, kteří pečují o lesní školky a  přírodní rezervace. Jistotu máme v náletových neprůchozích lesících, kde žádnou škodu neuděláme. Mnohdy si stromy musíme vyhlédnout již rok dopředu podle květů nebo plodů. Kůru lze sbírat na jaře a na podzim. Větvičku o průměru maximálně 3 centimetry uřízneme u kmene. Poté větev nařízneme podélně. Kůru sloupáváme od řezu dlouhými tahy. Při sběru více druhů kůry je potřeba vzít si sebou papírové pytlíky. Dbáme na to, aby se kůra nezapařila a neplesnivěla. Ke stromům jsme ohleduplní. Nenecháváme nikde zbídačelé pahýly. Oškubaný nálet raději uřízneme celý a u okrasných stromů řez ošetříme štěpařským voskem. Doma kůru ihned nařezeme na centimetrové části a sušíme v troubě mírným teplem. Drobné úzké lupínky kůry tvoří jakési vrtulky, které je možno usušit i na topení vcelku. Čaj z kůry se připravuje jako zápar, tedy je nutno jej asi pět minut povařit poté, co jsme jej nechali předtím stát 20 minut ve vařící vodě. Nebo také ve formě odvaru, kdy kůru vložíme do studené vody, pomalu zahříváme a pět minut vaříme. Lze exterimentovat a zkusit, který způsob je právě pro vás účinější. Podle mě se zápar hodí pro kůru a odvar pro kořeny. Z kůry lze také připravit kapky a to tak, že ji naložíme do 40% lihu. Sklenici s kůrou zalijeme tak, aby obsah byl ponořený a louhujeme 14 dní. Poté třikrát denně užíváme 20 kapek tinktury. Při citlivosti na alkohol lze zředit s vodou 1:1. Kapátko získáme v lékárně nebo si schováme lahvičku od jiné tinktury. Obecně platí, že u akutních potíží užíváme tinkturu i jako SOS pomoc nárazově a u těch chronických jeden měsíc a pak měsíc vynecháme a znovu užíváme. Tak podpoříme samoléčebný proces.

Krušinová kůra

Kůra z krušiny olšové je dlouho známé projímadlo, které bývá šetrnější, nežli projímadla chemického rázu. Bylinky totiž nejen čistí a harmonizují činnost organismu, ale napomáhají i druhotným jevům, jako je například narušená sliznice střev. Jak krušinu poznáme? Jde o vyšší keř či nízký strom. Kůra větví je lesklá a tečkovaná. Na podzim se barví listy do žluta a plody jsou nejprve červené, pak modročerné o velikosti do 1 centimetru. Nacházíme ji často u opuštěných obydlí a za humny spolu s trnkami a hlohem. Nedoporučuje se podávat těhotným a kojícím ženám a také dětem. S vděčností ji využívají staří lidé s úpornou zácpou. Neužívat déle než sedm dní jeden šálek po ránu a to jednu čajovou lžičku na hrnek.

Rok v bylinách - březen - sběr kůry může být zábava, pupeny chutnají dětem 1

Dubová kůra

Dubová kůra je prostředek užívaný hojně zvláště zvnějšku. Stahuje totiž mokvající zarudlou kůži, akné, atopické ekzémy, bércové vředy a vytváří strupy tam, kde nic nepomáhá. Vnitřně stahuje záněty trávicího traktu a krvácející cysty. Stahuje také sliznice, a proto se užívá k výplachům pochvy při výtocích, k výplachům konečníku při hemeroidech a také k výplachům úst a nosu. Velmi efektivně zastavuje vodnatou rýmu, kdy vatu s dubovými kapkami – tinkturou, vkládáme do nosu. Citlivá sliznice vyžaduje ředění. Prášek z kůry také zastavuje krácení z nosu, z ran a pomáhá i při silné menstruaci, kdy výplach provádíme speciálním nástrojem z lékárny. Omezuje pocení nohou a je protiplísňový. Kdo rád chodí na procházky ví, že zvláště borovicové lesy si s dubem rozumí. Při zemi naleznete mnoho náletů, které je možno oloupat celé. Lze podávat dětem a to zvláště ve formě koupelí. 2 polévkové lžíce svaříme na šálek a vlijeme poté do vody ve vaně. Podobné stahující účinky má kůra buku.

Vrbová kůra

Vrbová kůra je přírodní acylpirin. Užívá se proto při snižování horečky a ulevuje od potíží, které jí provázejí. Je výbornou první pomocí v čase, kdy jste na dovolené a lékárna daleko. Dá se použít při bolestech hlavy, chřipce, angíně, prudkých bolestech kloubů i vnitřních orgánů. Její chuť je velmi hořká. Loupeme tkz. vrbu převislou neboli bílou, kdy se její dlouhé větve dotýkají vodní hladiny. Užíváme v čase akutních potíží virového či bakteriálního původu bez vedlejších účinků. Lze podávat i dětem 1 čajovou lžičku na šálek. Vrbovou kůru lze použít jako dubovou např. k sypání prášku do mokvavých ran nebo na zanícenou vlasovou pokožku se strupy. Podobně působí kůra z osiky a topolu. Při ichiasu pomáhá koupel z vrbové kůry.

Topol osika

Rok v bylinách - březen - sběr kůry může být zábava, pupeny chutnají dětem 2

Kalinová kůra

Kalina je pěkný okrasný keř, který v květnu bíle kvete a na podzim má lesklé rubínové plody. Často roste v zahradách, a proto její kůru snadno získáme při jarním tvarování koruny. Odvar z kůry užíváme jako sedativum při bolestech hlavy a nervových poruchách. Působí na vysoký tlak a jiné srdeční potíže, kdy zklidňuje odchylky způsobené stresem. Zábaly z odvaru zklidňují záněty kloubů. Tinkturu užíváme při akutním nervovém vyčerpání.

Rok v bylinách - březen - sběr kůry může být zábava, pupeny chutnají dětem 3

Kůra z černého rybíru

Stejně jako plody a listy, tak i kůra rybízu je vzácným lékem na těžké nemoci způsobené neschopností organismu bránit se proti zasažení jedy. Jedná se o velice účinný antioxidační prostředek. Zabraňuje stárnutí buněk, a proto ji užívají lidé nemocní rakovinou, lidé vyčerpaní těžkými chorobami a stresem. Keře černého rybízu zná každý. Z loňských větví seškrabujeme tenkou kůru a pečlivě oddělujeme od bílé výplně.

Kůra moruše bílé

Moruše je stále ještě spíše divoce rostoucí strom se šťavnatými a poněkud mdlými plody. Kůra z moruše působí na kardiovaskulární choroby, astma, bronchitidu a alergický kašel. Velmi účinná je také při léčbě žaludečních vředů. Pomáhá tělu zbavit se nečistot z trávicího traktu, které vznikly špatnou stravou nebo únavou při stresu. Větvička moruše také čistí vodu. Pokud ji oloupanou vložíme do vody z potoka, můžeme vodu do půl hodiny pít. Jedná se samozřejmě o vodu z nekontaminovaného prostředí.

Rok v bylinách - březen - sběr kůry může být zábava, pupeny chutnají dětem 4

Bezová kůra

Netřeba zmiňovat, že bez černý je již dávno ctěn jako mocná bylina. U venkovských statků nesměl chybět, aby byl stále k dostání. Již zjara se loupaly bezové větve a dělala se mast z bezových výhonků. Bez poznáte podle suchých loňských plodů a také podle zvláštního pachu, jakoby z jiného světa. Naši předkové prosili právě u tohoto keře o potomky a na větve věšeli dárky. Věřili tomu, že děti přinášejí skřítci z podzemí. Proto keř opatrovali a nedali mu ublížit. Z pokáceného keře lze užít i kořen. Kořen i kůra jsou velmi silně močopudné a potopudné. Obklady z odvaru pokládáme na záněty kloubů a nervů. Mast z výhonků vyrobená jako měsíčková , tj. ze sádla, se užívá na podporu vstřebání krevních sraženin po úrazu.

Rok v bylinách - březen - sběr kůry může být zábava, pupeny chutnají dětem 5

Ještě zde uvedu kůru, kterou teď máte všichni doma již ve formě prášku. S březnem ji spojuji proto, že máme čas křesťanského půstu. Ať to cítíte jakkoli, organismus si zrovna říká o ráznou očistu. Právě teď se hodí začít s prudkou změnou, ne po Novém roce, kdy nás čekají ještě dva náročné měsíce. V březnu a dubnu našemu tělu vůbec nevadí, pokud si dáme občas hladovku, začneme se procházet a budeme hodně pít, nejlépe vodu z pramene.

Mocná síla skořice

Skořice snižuje hladinu cukru v krvi, urychluje látkovou výměnu a zbavuje organismus nečistot. Tedy usazenin v cévách, v lymfatickém systému, ve střevech, v plicích, v tukové tkáni a v játrech. Výsledkem je potom zeštíhlení, zmizení zahlenění, únavy a celulitidy. Půl lžičky práškové skořice zalijeme teplou vodou. Můžeme přidat citron a med. Pijeme ráno před snídaní.

Pomůcky pro jarní sběr kůry- ostrý, nejlépe skládací nůž, papírové sáčky, popisovač, proutěný koš

Co se týče pupenů, je možno připravovat tinkturu i z nich, pro osvěžení v přírodě se hodí sladké pupeny lípy.

Šikovné ruce při loupání větví vám přeje Karolína Bylinka

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít