Rok v bylinách – březen – co všechno můžeme na jaře sbírat a nezapomeňte na prameny!

Rok v bylinách – březen – co všechno můžeme na jaře sbírat a nezapomeňte na prameny!

Předjaří…Rána jsou v tu dobu ještě chladná, může mrznout, sněžit a vát prudký vítr. Z kopců stékají potůčky vzniklé táním sněhu a námrazy. Krajina se tak může zhluboka napít. Prvními zvuky probouzející se přírody jsou zurčení vody a ptačí zpěv. Později se přidají ještě trochu ospalé včely. Ptáčci jakoby už od počátku února cítili, co se děje pod zemí. Snad jim to šeptají větve stromů a vítr nesoucí sebou kapičky se vzpomínkami o svém původu. Nekonečný pohyb vody je dán cyklickým tancem Země a Slunce. Podzemní prameny vlévají prvky země do studánek a potoků. Právě voda nám na jaře dává první dary z říše bylin. Jsou jimi šťavnaté kořeny, oddenky, výhonky, pupeny, míza a měkká kůra stromů. Vše vybízí k tomu, abychom zobali čerstvé lístečky, a tak rozkvetli spolu s přírodou. Ne všechno se dá v tomto měsíci usušit. Poklady nalezneme zvláště na promáčených březích potoků. Jsou jimi pažitka pobřežní a česneky – medvědí a hadí. Svěže zelenými listy přiláká nejprve pažitka. Potom česnek a spolu s ním různé druhy pálivých řeřich. Nejznámější je potočnice lékařská. Říční nivy jsou často prorostlé kořeny kostivalu, anděliky a přímo ve vodě rybníků roste puškvorec. Při prvním rytí na zahrádce pak nalézáme léčivý plevel. Mohou jím být kopečky smetanky, ještě nepálivé výhonky kopřiv, načervenalý popenec, krvavec, lebeda, lžičník, merlík, šťovík, truskavec, jitrocel, miniaturní mrazuodolná řeřicha, uzlíky bršlice a sedmikráska. Pod zemí najdeme léčivé kořeny pýru, křenu, lopuchu, proskurníku, čekanky, pivoňky a rdesna. Koncem března nás už potěší první kvítka. Smějí se na nás malá sluníčka podbělu, bílé nebo růžové devětsily, často už i jaterníčky, orsejky, fialky, plicníky a prvosenky. Některé jarní kvítky rády rostou na kolejích a u silnic, takže je můžeme pouze obdivovat. Když zahlédnu v příkopu první žluté posly jara, vždy zastavím. Naleznu při nich i první včelky a broučky. Při procházce krajinou ještě chrastí pod nohama suchá tráva a podzimní dřevnaté stonky rostlin. Při jarním sběru bylin je často nutné loňské nadzemní části odstranit. Poklady nalézáme při zemi nebo přímo v ní. Na zahrádce je třeba ve správný čas odkrýt přirozenou ochranu z loňského listí. Rostlinky mají rády sluníčko, ale ne moc a taky může přijít v noci mráz. Stejně tak je třeba chránit spící hmyz. Zdravá zahrada je harmonická, ne sterilní. Správně měkkou zeminu nám na jaře ukáže krtek. Podle její kvality pak můžeme založit nové záhony. Již v březnu je možné nalézt výhonky dobromysli, máty a meduňky. Mají silné kořeny, které neudusí okolní vegetace. Při mých častých návštěvách zrušených zahradních kolonií jsem nalézala právě tyto bylinky. Pro rytí kořenů na lukách je nutné být znalcem zdejší krajiny. Bylináři jsou tuláci. Dříve jimi často byli pasáčci dobytka, myslivci, pašeráci, rebelové na útěku a nepoddajné ženy s divokou povahou. Byliny nás v létě upoutají svými květy a na jaře si přijdeme pro kořeny. Nadzemní suché stonky jsou často zachovalé, např. u vysokých kopřiv, což může být ukazatelem výskytu. U rostlin rostoucích jen na jaře musíme místo znát nejméně rok zpátky. Stromy pro sběr pupenů a kůry poznáme i podle listí ležícího na zemi.Pupeny bývají výsadou homeopatů, ale dají se použít i při tvorbě domácích tinktur. Kůru sloupáváme z mladých náletů tak, že větvičku uřízneme celou a loupeme od řezu. Během února je také mnoho stromů pokáceno, a tak nám druzí usnadní práci. U větších stromů řezy zatřeme štěpařským voskem.

Káva ze smetankových kořenů

U kořenů smetanky neboli pampelišky jsme jistí správným sběrem. Drobounké listy této léčivky totiž zůstávají nad zemí i v zimě. Teprve na jaře do nich ovšem začíná proudit voda a rostlina roste od kořene. Vyryté kořeny omyjeme a nakrájíme na centimetrové kousky. Ty pak usušíme v troubě tak, že schnou při mírném teple několik hodin. Tyto kousky jsou tak již mírně opražené ze sušení. Pro silnější chuť je možno ještě pražit na pánvi a to též mírně, aby nečernaly. Hotová káva krásně voní. Suché kousky jde paličkou snadno rozdrtit. Pokud je pomeleme na prášek, je třeba jej brzy zpracovat. Nemletá káva si uchová aroma mnohem déle. Pro přípravu kvalitního nápoje je ovšem nutné ji pár minut povařit. Mletou kávu pouze zalijeme vroucí vodou.

Káva našich babiček je už dnes k dostání v obchodech zdravé výživy. Účinky tohoto elixíru brzy poznáme na zvýšení pocitu svěžesti. Působí stimulačně na důležité orgány jako jsou játra, ledviny, slinivka a žlučník. Podporuje jejich činnost a detoxikuje organismus. Obézním lidem pomůže zrychlit trávení a cirkulaci vody v těle. Chutná podobně jako čekanková, pražený ječmen či slad je možno přidat pro chuť naší české Melty.

Smoothie z jarních lístečků

Již zpod tajícího sněhu na nás vykukují nízké rostlinky. Všechny bylinky, které zde uvedu, je vhodnější jíst syrové. Jarní lístečky mají v sobě hodně vitamínu C, mnohem více, než vodnaté ovoce a zelenina. Dalo by se říci, že jde o takový zelený koncentrát.

Na zahradě i v lese najdeme ptačinec s chutí kukuřice. Bývá sbírán pro ptáky chované v bytě. Je však prospěšný i lidem. Zevně působí chladivě na ošklivé vyrážky a popáleniny. Vnitřně jako močopudný prostředek.

Na záhonech je úporným plevelem bršlice kozí noha. Snad získala název kvůli tvaru svých kořenů, které tvoří jakési uzlíky, či kolínka. Je chuťově výrazná jako petržel a vždy je jí dost. Můžeme jíst už dužnaté kořeny s výhonky. Bršlice je též diuretická a pomáhá při léčení dny, kdy vyplavuje kyselinu močovou z těla ven.

Další odolnou květinkou, kterou najdete třeba na kompostu je lžičník. Má palčivou ostrou chuť.Tento dryák se hodí na výplachy dutiny ústní, jmenovitě při paradentoze a angíně. Zevně desinfikuje kůži napadenou hmyzem a urychluje hojení hnisavých ran či vřídků.

Samovýsevnou a plevelnatou rostlinou je lebeda zahradní. Dnes se na zahrádce i za oknem pěstuje v ozdobné červené formě. Později ji zpracováváme jako špenát. V předjaří škubeme výhonky nebo odšťavujeme. Čerstvou šťávu z této bylinky lze s úspěchem použít při chřipce i angíně jako kloktadlo, které poté polkneme. Má vysoký obsah vápníku.

Řeřichu známe jako zelené výhonky na vatě. V přírodě jí roste několik druhů. Od drobného plevele, přes luční kytičku s fialovými květy až po velkou potočnici lékařskou. Všechny druhy povzbuzují chuť k jídlu, a podobně jako ředkvičky uzdravují žlučník. Štáva z nich desinfikuje, vyhání hleny a zlepšuje krevní obraz.

Lístky orseje jarního jsou typickou jarní bylinkou obsahující vitamín C, kterou již po rozkvětu konzumovat nelze.

Základem jarního smoothie bývají mladé kopřivy známé čistícími močopudnými účinky. To znamená jeden díl kopřiv a druhý díl tvoří stejný díl ostatních rostlin. Lístečky zalijeme v mixéru vlažnou vodou a přidáme med. Dobrý mixér rozmixuje bylinný koktejl dohladka. Ale lze použít i mixér starší nebo tyčový a smoothie potom přecedit.

Lžičník lékařský

Rok v bylinách - březen - co všechno můžeme na jaře sbírat a nezapomeňte na prameny! 1

Potočnice lékařská

Rok v bylinách - březen - co všechno můžeme na jaře sbírat a nezapomeňte na prameny! 2

Orsej jarní

Rok v bylinách - březen - co všechno můžeme na jaře sbírat a nezapomeňte na prameny! 3
Bršlice kozí noha

Rok v bylinách - březen - co všechno můžeme na jaře sbírat a nezapomeňte na prameny! 4

Čaj devíti sil

Pro léčebné účely se používá červená forma. Neúčinější je oddenek této rostliny. Ten se vyrývá když má devětsil poupata. Jde o bylinu, která vyhledává promáčené louky a břehy potoků. Po odvětu vyraší listy a vyrostou do obřích rozměrů. Oddenky devětsilu vyrýváme již v únoru a sušíme v troubě, stejně jako ostatní jarní kořeny. Dle názvu má devětsil silné účinky. Pro jarní očistnou kůru jej pijeme právě v období, kdy se vyrývá, bez sušení. Devětsil hubí střevní cizopasníky, je mírně projímavý a vytáhne ze střev staré nečistoty. Ředí hleny, rozpouští ledvinové kameny a zmírňuje astma.

Devětsilový oddenek je možno naložit do vína v poměru 1:10 a vylouhovat, čerstvý týden, sušený měsíc. Po jednom decilitru popíjíme po jídle. Čaj připravíme tak, že kořen pět minut povaříme. Na jeden hrnek se dává jedna čajová žička drceného oddenku. Práškovou formu pouze přelijeme vroucí vodou.

Devětsil lékařský

Rok v bylinách - březen - co všechno můžeme na jaře sbírat a nezapomeňte na prameny! 5

Plicní březnový čaj

Na tento čaj potřebujeme mladé kopřivy, fialkový oddenek, květy podbělu, prvosenky, sedmikrásky a plicníku. Všechny tyto květinky působí pozitivně na průdušky a plíce. Pomáhají při všech typech kašle, odhleňují a mírní astma. Maličký oddenek violky vonné je možno rychle sušit v troubě. Květy fialky jíme čerstvé stejně jako sedmikrásku. Při výrobě sirupu má ten fialkový pěknou fialovou barvu. Velmi chutný čaj je z prvosenky neboli petrklíče, stejně tak z podbělu. Je žlutý a voní po medu. Všechny bylinky je lépe užívat ve směsi s kopřivami, které umocňují účinek plicních bylin.

Celek směsi se dělí na půl dílu kopřiv a druhý díl tvoří stejný poměr ostatních bylin. Oba díly sušených rostlin smícháme a získáme velmi účinný čaj pro zimní nachlazení. Na jeden šálek použijeme jednu polévkovou lžíci směsi. Užívá se ve formě nálevu, kdy směs přelijeme vroucí vodou.

Plicník lékařský

Rok v bylinách - březen - co všechno můžeme na jaře sbírat a nezapomeňte na prameny! 6

Kopřivový čaj z kořenů a vlasová voda

Jak je známo, některé kořeny rostlin mívají na jaře větší sílu nežli listy. U kopřiv se jedná o velmi dlouhé tuhé šlahouny blízko povrchu země. Tyto kořeny vytáhneme snadno, pokud uvolníme suché nadzemní části. Výhonky ponecháme. Celou rostlinu omyjeme a nejlépe užijeme čerstvou. Můžeme z ní udělat čaj a ten použít vnitřně i z vnějšku na vlasy. Kořeny můžeme také naložit do lihu nejméně na týden a výluh potom zředit 1:2 dílům vody. Vydrží v lednici dlouho. Odvar z kořenů i alkoholový výluh necháme na vlasech aspoň 15 minut a poté omyjeme. Kořeny lze též sušit jako u ostatních rostlin.

Kořeny kopřiv působí velkou jarní silou země, kdy čistí staré nánosy podobně jako devětsil. Obzvláště silně působí na stimulaci ledvin ku čištění organismu a stejně tak na kosti a játra při obnově krve.Toto čištění se pak projevuje při zmírnění kožních obtíží, kdy zlepšuje akné a ekzémy. Zvláště účinné je při stimulaci růstu vlasů, kdy současně odstraňuje lupy a vyrážku.

Čerpání březové mízy

Pro navrtávání kmenů je vhodná zvláště druhá polovina března. Kmen otevřeme ve výšce do jednoho metru a do otvoru vsuneme hadičku. Láhev stojí na zemi opřena o kmen.Cirkulace vody ve stromu je v tu dobu tak vysoká, že do druhého dne můžeme získat i několik litrů mízy. Po načerpání je vhodné strom ošetřit stejně jako u loupání kůry. Z větvičky stromu vyrobíme jakousi zátku. Několikacentimetrový kolíček vložíme do otvoru a přesahující konec roztlučeme palicí. Přes zátku můžeme ještě natřít štěpařský vosk.

Míza pomáhá s léčbou mnoha nemocí, je vysoce čistící a omlazující. Mizí po ní nádory, vředy, vyrážky a ledvinové kameny. Pomáhá zvláště ženám, které se zbaví přebytečné vody a pokožka je příjemně napnutá, bez vrásek.

Pomůcky pro březnový sběr: pláštěnka, holiny, kbelík, proutěný košík, nůž, láhve, hadičky, vrtačka

Přeji všem zdařilý lov a pěkné chvíle v přírodě.

Karolína

 

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít