Březen, duben – sběr jarních kořenů pro kompletní očistu 2 + rady moudrého medika

Březen, duben – sběr jarních kořenů pro kompletní očistu 2 + rady moudrého medika

Mám dnes v ruce knihu Náš rádce z roku 1926. Sluší se napsat, že ji napsal doktor medik A. Kunc z Německa. Chci vám sdělit některá moudra našich předků, kteří i jejich dobu považovali za moderní a překotnou. Posuďte předmluvu doktora Kunce: „V naší době se změnil zcela směr života, nazírání na něj i jeho požadavky. Nové podmínky životní mají bezesporu vliv na celý náš vjem. Lékařem jest ten, kdo pomůže, ať jest to laik či odborník. Lidová věda lékařská stala se úkolem soukromého i veřejného blaha. Lékař z nouze vstoupil mezi lidovou léčbu a vědu. Náhoda a tíseň učily člověka prvním začátkům všech umění jemu nutných. Lidová věda lékařská a k tomu bylinná léčebná věda tvoří základní větve vědy ve vývinu společnosti. Tento spis vyplňuje jednu mezeru, jež byla dosud bolestně pociťována a má vyhověti naléhavé potřebě. Jsou zde přesně popsány léčivé rostliny a jejich účinky včetně dalších léčivých činitelů, kterými jsou slunce, vzduch, způsob dýchání, pohyb, klid, voda, domácí strava, životní magnetismus, elektřina, duševní působení, sugesce a hypnosa. Vždy a všude jest hlavní úlohou lékařů činiti člověka zdravým prostředky k tomu dostupnými, prostými, čerpanými z přírody. Neléčíme my, nýbrž člověk léčí sebe. Příroda léčí, lékař z nouze pouze ošetřuje.“ Již při prvním čtení těchto slov moje srdce zaplesalo, neboť jsem s panem doktorem ve všem souhlasila. Přemýšlela jsem pouze nad tím, kam se dostala dnešní lékařská věda po dvou světových válkách. Pan doktor by jistě radost neměl. Ubylo relaxačních lázní při čistých pramenech a přibylo zábavních podniků. Přírodní krásy jsou dnes na prodej. Člověk je zvyklý stále se bavit nebo být baven. Neumí si užívat ticha, nepočítá čas strávený na slunci a nevidí jako důležité zabývat se tím, co působí na jeho psychiku. Jsme naučeni nějak to vydržet v práci a uklidnit se na facebooku nebo u televize. Vzpomínám teď na film z budoucnosti, jméno si už nepamatuji. Lidé tam nesedí na gauči, ale už rovnou na záchodě, aby nikam nemuseli a před nimi běží rovnou několik programů na velké obrazovce. Jejich inteligence je téměř na nule, neboť nemusí vydávat žádnou aktivitu, nemusí tvořit, ani přemýšlet. Rozhodují za ně jiní. Ti jim dali hračky a lidé se nebrání. Jídlo je umělé, umělé vitamíny v pytlíku bez potřeby estetiky a chutě na talíři. Svět se změnil v jedno velké smetiště. Dost mě to tehdy vzalo. Neboť vidím, jak se lidé nebrání, diskutují, ale už nepovstanou jako dřív. Potraviny jsou šizené a z reklam se smějí stejně podvádění lidé. Dostali zaplaceno, tak proč by se nesmáli. Jak se můžeme vrátit k ideálům medika z minulého století? A chceme to vůbec? Nebo nám stačí to napůl umělé mléko, maso a pečivo, které se vydává za čerstvé? Nejsme příliš pohodlní na to, abychom říkali, co si myslíme a abychom začali žít, jak se nám líbí? Nebo budeme dát přijímat hračky na naše umlčení? Podle mě prvním krokem je zachránit přírodní léky a naučit se je užívat v běžném životě.

Přináším soubor dalších jarních kořenů, které můžete využít na očistu těla od jedů v našich tělech i od důsledků stresu a strachu.

Jehlice trnitá

Jehlice je jednou z bylin, kterou najdete v koupených močopudných směsích. Když jsem bydlela na litoměřicku, rostla tam na každém kroků. Jedná se o nízký trnitý keřík s pěknými růžovými květy. Velmi rychle odplavuje z těla nečistoty, dezinfikuje krev a celé močové cesty. Používá se při vodnatelnosti, kdy špatně fungují nejen ledviny, ale i krevní oběh a lymfa. Rozpuští močové kameny a brání jejich vzniku. U onemocnění dnou vyplavuje kyselinu močovou z těla. Tinkturu z kořene připravujeme tak, že kořen nkrájíme či podrtíme, louhujeme měsíc a pak bereme 3x denně dvacet kapek. Pak týden přestávka a znovu měsíční kůra. Lze ji pěstovat na zahradě jako dekorativní keř, který může dorůst i výše jednoho metru.

Březen, duben - sběr jarních kořenů pro kompletní očistu 2 + rady moudrého medika 1

Kozlík lékařský

Kozlík je velmi významnou léčivkou v dnešní době, kdy snad půlka obyvatelstva chodí k psychiatrovi a bere tajně antidepresiva. Kořen kozlíku najdeme v příkopech s potůčky a na březích potoků. Kořen voní velmi pronikavě a líbí se zvláště kočkám. Pro ty se používá šanta a počičí a drcený kořen se vkládá do textilních myšek. Tyto hračky kočku uklidňují zvláště v cizím prostředí, které může způsobit nadměrný strach. U lidí kozlík též zklidňuje, navozuje spánek, pomáhá při žaludeční neuroze, třesu rukou a cukání očních víček. Je známo, že dlouhodobá nespavost působí na zvýšení tělesné váhy a může vzniknout i duševní choroba. Proto právě kozlík velmi doporučuji lidem, kteří se bojí, že kvůli nespavosti už zešílí. Bylina pomáhá v odstranění nervových toxinů ve stavech vyčerpání. Kořen kozlíku koupíme ve směsi na spaní většinou s levandulí, chmelem a meduňkou. I pro náš ji lze zašít do textilní panenky pro děti nebo po polštářku. Někomu kozlík páchne někomu voní. V bylinkovém krámku jsme jej museli uchovávat v igelitu, protože bychom tam za chvíli byli úplně zfetovaní. Takže panenku na spaní doporučuji schovávat. Kozlík se prodává též jako tinktura. Sami si ji můžeme vyrobit z kořeně, který vyrýváme až do května. čas rytí kořenů končí, když jde rostlina do květu, ale v době akutní potřeby ji právě podle květu poznáme. Já jsem kozlík nouzově vyrývala i v tom příkopu. Kozlík je přes metr vysoký a má světle růžové květy.

Březen, duben - sběr jarních kořenů pro kompletní očistu 2 + rady moudrého medika 2

Kuklík městský

Kuklík je znovuobjevenou bylinou, která dle názvu roste všude. Jde o nenápadnou bylinku se žlutými kvítky. Sbírá se kořen, nať i semeno, používá se i při vaření. Dříve býval kuklín věhlasnou rostlinou, která se nosila na krku ve škapulíři a zaháněla všechno zlé, třeba nešťastnou lásku. Dnes víme, že kuklík obsahuje hodně tříslovin a ty se užívají na stahování ran a zánětů. Kořen léčí průjem, zvracení, žaludeční vřady, střevní zánět slznice a akutní křece břicha. Pomáhá i při silné bolestivé menstruaci. V ústech stahuje záněty zubů a při zranění se přikládá na ránu čerstvá nať. Při chřipce a angíně napomáhá snížení bakterií v ústech, kdy se pravidelně kloktá. Léčí ženský zánět a podrážděnou kůži kolem konečníku. Naši předkové používali stahující kořeny na jarní výplach střev. Obecně měli ke konečníku lepší vztah, nežli máme my dnes. Nejednalo se u nich o pohrdanou část těla, ale jen jeden z orgánů těla, které bylo božích chrámem. Samozřejmě bez církevního fanastismu, který by vylučovací orgány nejraději zrušil. Lze použít kořen ve formě tinktury nebo čaje a také semeno. To chutná podobně jako hřebíček. Používá se do likérů pro své aroma a také na exotickou úpravu masa. Nemá vedlejší účinky.

Březen, duben - sběr jarních kořenů pro kompletní očistu 2 + rady moudrého medika 3

Mochna husí a nátržník

Obě bylinky mají stejné užití jako kuklík bez aromatických semen. Kořen se sbírá hlavně u mochny nátržník. Mochna husí vyhání listy brzy zjara a sbírá se spíše nať. Husí se jmenuje proto, že její listy mají tvar ptačího pera. Nátržník je též známou bylinou už od středověku. Léčí úplavici a střevní chřipku. Je vhodné si jí vzít sebou na dovolenou, kde můžete chytnout neznámou virozu projevující se průjmem a křečemi v břiše. Mochny jsou příbuznými kuklíku a patří též mezi opomíjený plevel.

Mochna husí

Březen, duben - sběr jarních kořenů pro kompletní očistu 2 + rady moudrého medika 4

Mochna nátržník

Březen, duben - sběr jarních kořenů pro kompletní očistu 2 + rady moudrého medika 5

Libeček lékařský

Libeček je známá kulinářská bylina. Při vaření polévky se používá jako rostlinné Magi. Již nať je močopudná a kořen ještě mnohem více. Skrze kořen se rychle množí, pokud jej vysejeme, čekáme na kořenovou drogu dlouho. Když se chystáte vyrývat kořen libečku, pak poproste třeba souseda, který má na zahradě přerostllý „keř „, tedy hojné kořeny a nepoužívá ho. Libeček patří ke svaté trojici léčivých kořenů, které velmi rychle čistí organismus. Ty další dva jsou celer a petržel. U všech těchto rostlin také musíme počítat s prokrvením pohlavních orgánů, které zvyšují libido a u mužů též délku erekce. Libečkový kořen lze použít i při vyčerpanosti a depresi, kdy nám schází chuť do života. Kořen se užívá ve formě záparu, tedy jej přelijeme vařící vodou, necháme louhovat a poté dáme vařit až do bodu varu.

Reveň

Reveň či rebarboru známe jako zeleninu či ovoce, kdy se zpracovávají její kyselé řapíky, které obsahují vitamíny. Ale i kořen reveně je léčebně účinný. Stejně jako u libečku je možno reveňový kořen užívat jako lék, pokud nikomu v rodině k jídlu nechutná. Kořen léčí zácpu i řidší stolici, kdy jde spíše o střevní neurozu, obsahuje mnoho minerálů a upravuje stav při lenivém metabolismu, kdy nám střeva vypoví službu. Nízké dávky léčí průjem a vysoké zácpu. Má vysoký obsah kyseliny šťavelové stejně jako šťovík, lebeda či špenát, a proto ti, co mají těžce nemocné ledviny a trpí dnou by si tyto zelené potraviny měli odpustit.

Pýr plazivý

Pýr je spílaným plevelem pro své nezničitelné kořeny. Kolem této trávy často projdeme bez povšimnutí. I její květy jsou nenápadné. Povšimneme si jí ve chvíli, kdy chceme mít na zahradě záhony a hustou spleť kořenů nelze nijak zničit. Sama jsem to prožila a začala jsem proto kořeny likvidovat do čaje. Pýr je složkou močopudných směsí. Jedná se vlastně o dlouhé oddenky, ze kterých vyrůstají kořeny. Dejte si pozor, aby trávník nebo pole nebylo stříkané chemikáliemi. Obecně na poli nebo při něm sbírejte až v létě, kdy jsou postřiky smyty. Čistí játra a krev a tím zlepšuje krev. Posiluje tělo zanesené chemickými léky, antibiotiky a psychotiky. Pokud máte doma odšťavňovač, udělejte si zelený nápoj z listů. Působí podobně jako zelený ječmen. Z kořenů si uvařte odvar, tedy dejte je do studené vody a tu přiveďte k varu. Pokud si nejste jisti, že ta vaše tráva je pýr, vyryjte její kořeny. Husté dužnaté oddenky má jenom pýr.

Březen, duben - sběr jarních kořenů pro kompletní očistu 2 + rady moudrého medika 6

Zdařilý lov léčivých kořenů pro jarní očistu vám přeje Karolína Bylinka