Autogenocida národů za peníze evropských občanů 1

Autogenocida národů za peníze evropských občanů

65 / 100 SEO Score

Autogenocida národů za peníze evropských občanů

Minulý týden v pondělí 25. listopadu 2019 proběhla v Berlíně konference [1] s názvem Berlínský akční plán nové evropské azylové politiky, které se zúčastnilo více jak 30 evropských systémových neziskových organizací, které masivně participují na importu migrantů do Evropy a jejich následného rozmisťování v jednotlivých zemích EU. Pokud sledujete českou alternativu, už jste určitě s touto kauzou lehce seznámeni. Neziskovky se v Berlíně domlouvaly na konečném znění závěrečného protokolu, který bude v únoru 2020 předložen v Evropské komisi všem 27 členským zemím EU a jejich komisařům. Schůzka neziskovek v Berlíně proběhla bez zvláštního zájmu médií, a to zejména proto, že se jednalo o tzv. přípravný akt, který o ničem zatím nerozhoduje, ale pouze shromažďuje stanoviska a deklaratorní formulace pro Evropskou komisi.

Závěrečný akt a finální znění [2] Berlínského akčního plánu nové evropské azylové politiky obsahuje celkem 5 kapitol, resp. bodů, které lze označit za požadavky, které v únoru bude požadovat evropská komise po všech členských státech. Jak uvádí český zástupce, který se konference v Berlíně zúčastnil, tedy česká neziskovka Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) [3], tak dokument je de facto nástřelem reformy Dublinského protokolu, jehož novelu chce v únoru prosadit šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Neziskovka OPU k této věci na svém webu doslova uvádí:

Tento plán shrnuje základní požadavky směřované Evropské komisi a vládám členských států EU předtím, než Evropská komise cca v půlce února představí nový evropský pakt o migraci a azylu. V tomto paktu se očekává mimo jiné posun v debatách o reformě Dublinského nařízení a podobách evropské solidarity s uprchlíky a se státy, které nesou největší zátěž v souvislosti s přijímáním uprchlíků.

Berlínský akční plán požaduje zejména návrat k dodržování závazných norem práva EU, konec tolerance policejního násilí a nezákonných návratů uprchlíků na hranicích EU, konec nelidských životních podmínek pro uprchlíky na řeckých ostrovech. Berlínský plán navrhuje konkrétní body sdílení odpovědnosti v reakci na nefunkční Dublinské nařízení, volá po jednotném statusu uprchlíka platném na celém území EU, požaduje evropskou záchrannou operaci pro uprchlíky na moři a časově omezený dobrovolný evropský relokační program pro uprchlíky zachráněné na moři.

Toto krátké shrnutí de facto opakuje požadavky, které slyšíme od představitelů EU nepřetržitě několik posledních let, ovšem dosud se jednalo pouze o diskuse v rámci Evropské komise mezi jednotlivými zeměmi, jestli kvóty zavést dobrovolně, anebo je nějak vynucovat. Jenže nová šéfka Evropské komise se nezakecá a chce rovnou reformu Dublinského protokolu, což je evropské direktivní usnesení o redistribuci migrantů v EU, přičemž hlavním bodem Dublinského protokolu je ustanovení, že o migranty je povinna se postarat hraniční země EU, která má Schengenskou vnější hranici. Dublinský protokol podle Bruselu už nefunguje, protože migranti zaplavují nárazníkové země na hranici Schengenu, ale ostatní země, až na výjimky jako je Německo nebo Francie, si uprchlíky z těchto zemí nechtějí rozdělovat. Připravil jsem proto pro vás kompletní překlad celého dokumentu [4], abyste dopředu věděli, co nás v únoru čeká.

Berlínský akční plán nové evropské azylové politiky

Signatáři této deklarace jsou aktéři občanské společnosti a obce z Německa, Francie, Polska, Itálie a další členské státy EU. Denně se starají o přijímání, poradenství a péči o uprchlíky a migranty, a proto vědí, co je třeba zajistit, aby státní příslušníci třetích zemí mohli přijíždět do Evropské unie za důstojných a bezpečných podmínek a takovým způsobem, z něhož budou mít prospěch všichni.

My, signatářské organizace, vyzýváme evropské instituce a vlády, aby nakročily k post-populistické éře a k návratu k vyrovnanosti a zdrženlivosti, a k humánní politice v této oblasti azylu a migrace.

Vyzýváme Komisi, strážkyni Smluv EU, aby podporovala bezpodmínečné právo na individuální, spravedlivé a důkladné azylové řízení v EU a zajistila, že závazek bude respektován na úrovni všech států. Stejně tak čl. 78 odst. 1 Smlouvy EU o fungování EU (SFEU) je třeba znovu potvrdit: zavazuje všechny aktéry k Ženevské úmluvě o uprchlících z roku 1951 a další nástroje v oblasti lidských práv, stejně jako článek 80 SFEU, který zakotvuje zásadu solidarity a spravedlivého sdílení odpovědností mezi členskými státy, včetně azylové politiky.

Zdůrazňujeme také, že migrace je lidským jevem a nemělo by se s ní zacházet jako s hrozbou nebo narušením veřejného pořádku. Musí se řídit pouze správným směrem, počínaje myšlenkou, že za optimálních podmínek z toho může mít prospěch každý. Bezpočet příkladů lze nalézt v historii i dnes.

Lidé mohou prchat ze svého životního prostoru a pracovní migrace vytváří nové vzdělání a životní příležitosti. Kdo to ví lépe než my, Evropané? Obzvláště v několika posledních staletí hledalo mnoho Evropanů ochranu a vyhlídky na lepší standard života na jiných kontinentech.

Signatáři označili za prioritu nového evropského azylového zákona v EU celkem pět otázek migrační politiky, které by měla být zohledněny pro splnění současné migrační výzvy v Evropě při současném dodržování standardů lidských práv.

Priority pro změnu
1. Dodržování azylového práva EU

Dokud Acquis Communautaire není (nebo již není) plně podporován všemi členskými státy, měly by klást důraz na provádění všech stávajících předpisů a předpisových směrnic, jak obhajuje Evropská rada pro uprchlíky a emigranty (ECRE). Reforma společného evropského azylového systému (CEAS) by měla být zahájena až po EU konsensu o společném jádru hodnot v oblasti lidských práv, konkrétně o ochraně uprchlíků a menšin, a až bude právní stát plně obnoven. Rovněž žádáme Komisi EU, aby udělala vše, co je v jejích silách, aby ukončila porušování lidských práv v členských státech EU, jako jsou např. násilná a nezákonná vytlačování uprchlíků za vnější hranice v Evropě, zejména na balkánské cestě v Chorvatsku a jinde; nepřijatelné situace v hotspotech na řeckých ostrovech; odpírání poskytování potravin uprchlíkům a nelidské zacházení v maďarské pohraniční zóně.

2. Nový začátek sdílení odpovědnosti

EU musí myslet jinak, aby podpořila další solidaritu mezi členskými státy. Evropská komise by měla zrušit navrhované nařízení Dublin IV a navrhnout a novou reformu, jejímž cílem je dosáhnout účinného, ​​efektivního a právně distribučního systému pro uprchlíky, a to ihned, jakmile dorazí na území EU. V tomto ohledu návrh legislativního usnesení přijaté výborem LIBE Evropského parlamentu v listopadu 2017 ukládá mechanismus trvalého přemístění prostřednictvím zjednodušeného sloučení rodiny a posouzení významných vazeb s konkrétním členským státem – např. rozšířené rodinné, kulturní nebo sociální vazby a jazykové dovednosti – a nahrazuje kritérium země prvního vstupu, a to je zajímavý přístup. Kromě toho je zásadní zapojit žadatele o azyl do rozhodování při určení země odpovědné za jeho žádost a zvážit jeho přání: získání důvěry žadatelů o azyl v systém je efektivnější nástroj k omezení sekundárních pohybů, než jsou sankce. Informování žadatelů o jejich právech a povinnostech je v tomto ohledu klíčové.

Vzhledem k současné zoufalé situaci žadatelů o azyl na vnějších hranicích EU by se Evropská komise měla postavit proti jakémukoli povinnému hraničnímu řízení, které by se stavělo proti standardům azylového práva EU. Komise by také neměla zavádět povinný koncept bezpečné třetí země, který by vyslal zemím špatný signál s ohledem na hostování velkého počtu uprchlíků. Provádění takových opatření by také vážně ohrozilo právo na mezinárodní ochranu.

Kromě toho je nutný nový politický impuls, který pomůže členským státům EU čelit vysokému počtu nových uprchlíků a povede ke zlepšení podmínek příjmu uprchlíků.

3. Postavení uprchlíků v celé EU

Pro lidi musí být konečně zavedeno jednotné azylové postavení platné v celé Unii – poskytnutí ochrany podle článku 78 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Tento status by měl vycházet ze vzájemného uznávání kladných rozhodnutí o azylu a umožnit uprchlíkům a příjemcům doplňkové ochrany přesunout se do jiného členského státu EU v přiměřené lhůtě a za určitých podmínek. Ostatní lidé s humanitárním povolením k pobytu musí mít také možnost rychlejšího přístupu na trh práce jiné evropské země, v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy a jejich potřebami. Toto zabrání neregulérní sekundární migraci během a po azylovém řízení a vyhnou se tím donucovacím opatřením.

4. Záchrana na moři a dočasný program přemístění v EU

Dokud nedojde mezi všemi členskými státy k dohodě o spravedlivě sdílené odpovědnosti za přijímání žadatelů o azyl v rámci EU, existuje naléhavá potřeba programu dočasného přemístění žadatelů o azyl přicházejících do hraničních států EU. Takzvaný mechanismus Malty, podle kterého jsou vystěhovaní uprchlíci dočasně rozmístěni v jiných zemích EU podle konkrétního distribučního klíče, je dobrým krokem vpřed. Musí však být vyjasněno, aby bylo zajištěno, že postupy pro jeho provádění zajistí dodržování procesních záruk v oblasti azylu a vyhoštění, a důstojné podmínky přijetí v souladu s evropským právem. Města a občanské společnosti jsou ochotny tyto uprchlíky přivítat a doprovázet je v azylovém řízení a měli by k tomu mít povolení. Dokud nebude dohodnut žádný společný mechanismus, bude udržitelnější dohoda mezi dobrovolnými státy založená na právech, která by měla být formalizována s podporou Evropské komise a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. To by mělo být spojeno s de-kriminalizací záchranných organizací občanské společnosti a s obnovením evropského námořního záchranného programu, nebo alespoň v několika státech EU.

5. Lepší dostupné financování EU pro organizace občanské společnosti a jednotlivé obce

V různých zemích EU omezují vnitrostátní orgány přístup a financování nebo ztěžují provádění financovaných programů z důvodu byrokratických opatření a dlouhé doby zpracování. Tato opatření mají dopad zejména na menší organizace z občanské společnosti, zejména organizace řízené migranty nebo uprchlíky. Aby se tomu zabránilo, měly by být do předpisů EU již zahrnuty kontrolní mechanismy na vnitrostátní předpisy, které dosud brání tomu, aby se finanční prostředky EU vynakládaly na ochranu uprchlíků. Minimální procenta pro přidělování prostředků AMIF organizacím občanské společnosti by měly být zřízeny na evropské úrovni.

Podporovat lepší zapojení občanské společnosti a místních orgánů do národní správy AMIF pro programy, mohou být zapotřebí další pobídky, jako je nižší míra vlastních zdrojů aktérů občanské společnosti. Je také důležité zajistit doplňkovost mezi různými Fondy EU přispívající k integraci, jako je ESF + AMIF. Kromě toho obce, které přijímají žadatele o azyl po záchraně na moři, mohou získat přímou finanční podporu od AMIF, jak znovu potvrdil Evropský parlament.

Kromě toho, integrační a imigrační priority obsažené v Městské agendě EU, která byla zahájena EU v roce 2016 na podporu spolupráce mezi členskými státy, by měly být prosazovány státy, městy, Evropskou komisí a dalšími zúčastněnými stranami a měly by být rozšířeny, včetně pokračování možností financování pro města a regiony prostřednictvím současné iniciativy Urban Innovative Actions.

Signatáři výzvy

  • Arbeitsgemeinschaft Migrationsrechts im Deutschen Anwaltverein
  • AWO Bundersverband
  • Caritas Germany
  • CIR (Italian Refugee Council)
  • City of Flensburg
  • City of Paris
  • Der Paritätische Gesamtverband
  • Diakonie Germany
  • Equal Rights Beyond Borders
  • Emmaüs Solidarités
  • Fédération des acteurs de la solidarité
  • Female Fellows
  • Fondation Ocalenie
  • Forum réfugiés-Cosi
  • France terre d’asile
  • Fundacja “Nasz Wybór”
  • Heinrich Böll Foundation
  • Institute of Public Affairs
  • IslamistaBlog.pl
  • Neue Richtervereinigung
  • OPU (Organization for Aid to Refugees)
  • Polskie Forum Migracyjne
  • Pro Asyl
  • Perichoresis
  • Republikanischer Anwaltverein
  • Samu social de Paris
  • SIP (Association for legal intervention)
  • Uniopss (National Interfederal Union of Private Social and Sanitary Non Profits)
  • Unire

Autogenocida národů za peníze evropských občanů

Jak sami v dokumentu vidíte, vůbec nic se nezměnilo. Evropská unie ve spolupráci s neziskovým sektorem a nadnárodními fondy, nadacemi a nevládkami připravuje zákonný rámec na změny pravidel pro přerozdělování a distribuci migrantů po Evropě. Když se podíváme na výroční zprávu [5] české neziskovky OPU za rok 2018, tak mezi největšími dárci vidíme Evropskou unii a OSN, tedy orgány evropské a světové globalizace pod kontrolou Domu Sion a světového sionismu.

Autogenocida národů za peníze evropských občanů 2
Financování české uprchlické neziskovky za rok 2018.

Neziskovka každý rok čerpá většinu ze svých cca. 35 milionů CZK ročního rozpočtu z peněz Evropské unie a Evropské komise, na druhém místě je OSN a Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky. Ostatní prakticky jenom paběrkují, co se týče příspěvků pro tuto neziskovku. A všechny tyto peníze z EU jdou z vašich kapes a z vašich daní, které česká vláda odvádí do Bruselu v rámci svého členství v EU. Občané si tak platí svoji vlastní genocidu a své vlastní neziskovčíky, proti své vůli. Nejde totiž o záchranu migrantů, ale o jejich co největší rozmístění do co nejvíce zemí v Evropě, aby genocida západní bílé civilizace proběhla co nejrychleji.

Neziskovky tvrdí, že prý Evropané také v minulosti byli uprchlíky. Jenže má to jeden háček…

V dokumentu neziskovky vyzávají k takové reformě Dublinu, aby uprchlíci mohli nejen rychleji získávat azylové statusy, ale dokonce si budou moci sami vybírat, do které země chtějí, budou moci si do EU pozvat své rodinné příslušníky bez omezení počtu, a dokonce po udělení azylu budou moci cestovat po celé Evropě a dokonce pracovat ve všech zemích EU. Neziskovky v dokumentu apelují na lidskou solidaritu, že Evropané v historii také utíkali na jiné kontinenty, jenže to má jeden háček. V minulosti Evropané prchali pouze a jenom v rámci své kultury a civilizace.

Židé prchali před II. sv. válkou do USA, neprchali do arabských zemí, do Asie, nebo do Afriky. Lidé za komunismu také neprchali do jiných etnických kultur, ale zase jenom do jiných zemí své západní civilizace. Dnešní neziskovčíci se snaží zdegenerované mládeži ve školách nacpat do hlav pohádky o tom, že Evropa něco někomu dluží, že Evropané také kdysi prchali. Ano, prchali, ale jen v rámci své civilizace a své kultury, do jiných zemí západní civilizace. Nikdo neprchal k mohamedánům. Tihle dobytkové z neziskovek lžou, až se jim práší od huby. A to není všechno.

Autogenocida národů za peníze evropských občanů 3

Není pravda, že by tyto snahy o redistribuci uprchlíků byly řízeny přeplněností migrantů v Německu nebo ve Francii, to je kec a blábol, protože podle tajné studie [6], kterou si EU nechala zpracovat přesně před 10 lety v roce 2009 ukázala, že Německo by v pohodě zvládlo ubytovat a rozmístit až 275 milionů obyvatel, což je 3.5 násobek současného počtu obyvatel. Takže, snaha o redistribuci migrantů do dalších zemí EU, které o migranty nestojí, není dána přelidněností zemí jako je Německo, ale je to dáno tím, že cílem globalistů je islamizace celé Evropy, nikoliv jenom islamizace Německa.

Čerpáno z AE

 

PŘIDAT NOVÝ NÁZOR

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít