X

Američané ztrácejí svou hegemonii v západní části Tichého oceánu a už nedokáží soupeřit s Čínou ani v případě otevřeného konfliktu

Američané ztratili svou hegemonii v západní části Tichého oceánu a už nedokáží soupeřit s Čínou ani v případě otevřeného konfliktu. Americká obranná strategie v Indickém a Tichém oceánu se dostala do systémové krize, tato krize je založena na nesouladu mezi strategickými cíli Washingtonu a jeho stávajícími možnostmi

V posledních desetiletích je obranný rozpočet USA značně napjatý a nepostačuje k tomu, aby Američané úspěšně dokázali saturovat všechny americké potřeby.

Americká armáda si stěžuje na ztrátu technologické převahy vůči Číně a Rusku. Americké politické elity se při prosazování amerických zájmů setkávají s rostoucím odporem, přičemž již nedokáží v změněných geopolitických podmínkách prosadit adekvátně a pro USA nejvýhodnější řešení.

USA si v minulosti zvyklo spoléhat na své ozbrojené síly jako na argument, který mohou nakonec vždy vytáhnout a díky kterému nakonec oponenti budou souhlasit s americkou představou. Tento koncept americké zahraniční politiky však naráží na svůj strop a nefunguje už nejen proti Číně a Rusku, ale americká slabost vyšla najevo i při řešení krize s Íránem, Venezuelou, Sýrií či Severní Koreou.

Technologický náskok, který Američané měli, se už ztratil. Obranný rozpočet USA Pentagonu nestačí, americká armáda už nedokáže zavádět do výzbroje nové a revoluční zbraně, které by jim zajistily technologickou a následně i politickou převahu.

Americké vojenské síly ztratily vysoké tempo v modernizaci, technologická převaha USA se ve vztahu k Rusku a Číně výrazně snížila a v některých oblastech dokonce Američany Rusové a Číňané předbíhají.

Americká ekonomika prochází také velmi složitým obdobím, takže představa, že dokážou Američané vlít potřebné částky do amerických ozbrojených sil je málo reálná.

Za posledních téměř 30 let vedly USA množství bojových operaci nejen na Středním východě. Své vítězství nad SSSR se jim nepodařilo přetavit do přeformátování Blízkého východu, Evropy, Asie a Afriky. Ukázalo se, že tento proces přesahuje síly amerických politických elit a možnosti americké ekonomiky. Američtí nejvýznamnější spojenci v tichomořských regionu (Austrálie, Jižní Korea a Japonsko) evidují příznaky amerického oslabování a stále častěji o nich i mluví.

V posledních letech Čína rozmístila v tichomořských regionu téměř 1 500 balistických raket krátkého doletu, jimiž kontroluje strategické oblasti v blízkosti čínského území. Číňané rozmístily kromě toho i 450 nových raket středního doletu a 160 raket dlouhého doletu, kterými doplnili svůj stávající raketový potenciál.

Na tuto vlnu čínského vyzbrojování nemá jako Washington odpovědět, protože rozmístit by mohl jen své starší balistické rakety. Nových raket pro všechny fronty však nemá Washington dostatek.

Čína svými raketami velmi tvrdě odpověděla na americké odstoupení od Dohody o raketách krátkého a středního doletu. Pro Američany jde podle expertů o nepříjemnou událost, dosud Američané neodpověděli ani na rozmisťování ruských a ani k rozmísťování nových čínských raket.

Kromě toho už i takový raketový a jaderný trpaslík jakým je Severní Korea si dovoluje odstupovat od výsledků jednání s USA. Severokorejci po několika měsících od jednání s Američany opět pokračují ve svých raketových zkouškách, bez strachu z americké odpovědi.

Číňané už zdůraznili, že případné rozmístění nových amerických raket v tichomořských regionu by se negativně odrazilo nejen na bezpečnosti celého regionu, ale by mělo negativní dopad i v celosvětovém měřítku.

Robin Hrdina: