Nejdůležitější zprávy ze dne 16.05.2018

 

 

Výročí dne:
16. květen

1568 – Marie Stuartovna uprchla ze Skotska do Anglie.
1868 – Byl položen základní kámen Národního divadla v Praze. Při této příležitosti měla premiéru opera Dalibor od Bedřicha Smetany.
1943 – Druhá světová válka: Dobytím a zničením synagogy bylo oficiálně potlačeno povstání ve varšavském ghettu.
2013 – Zemřel švýcarský fyzik a nobelista Heinrich Rohrer, spoluvynálezce řádkovacího tunelového mikroskopu (* 6. června 1933).

 

EKONOMIKA

Evropská unie přestane platit za íránskou ropu dolary, tvrdí zdroj.

Evropská unie hodlá přejít z dolaru na eura při zaplacení dodávek ropy z Íránu, oznámil Sputniku diplomatický zdroj v Bruselu.

Dříve bylo oznámeno, že se evropská trojice Francie, Německo a Velká Británie domluvila s Íránem o vypracování programu podpory a upevnění hospodářských styků odvetou za vystoupení USA z dohody o jaderném programu. Oznámila to šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.

Po obnovení amerických sankcí proti Íránu se čínský jüan řítí do akce, tvrdí analytik.

Od května lze obchodovat s ropnými futures denominovanými v jüanech. Ve středu podíl kontraktů ropy obchodovaných v čínských jüanech dosáhl rekordních 12 %, zatímco v době zahájení obchodování na šanghajské burze se jednalo o 8% podíl.

„Kontrakty se řítí do akce,“ říká agentuře Reuters Stephen Innes, hlava asijsko-pacifického odvětví makléřské společnosti OANDA se sídlem v Singapuru. „Pro Írán je rozumné prodávat svou ropu za jüany než za americké dolary,“ dodává.

Dva póly měnové politiky: totální dolarizace a totální odchod od amerického dolaru.

Od r. 2017 je americký dolar měnou nepřítele

V druhé polovině 20. století, obzvláště poté, co bylo v r. 1976 na Jamajské mezinárodní konferenci zrušeno krytí dolaru zlatem, započal ve světě bouřlivý proces dolarizace měnových vztahů mezi státy a finančními systémy. Produkce amerických Federálních rezerv (FED) zaměnila ostatní měny v devizových rezervách států, mezinárodních platbách a vypořádáních, ve vnitřním oběhu, ve vnitřním rozpočtování, v aktivech a závazcích společností a bank, a dokonce i v peněženkách občanů.

 

VÝCHODNÍ  EVROPA

Volker: Medzi Ukrajincami v Donbase nie je etnický ani občiansky konflikt.

Medzi Ukrajincami v Donbase nie je etnický ani občiansky konflikt, vyhlásil osobitný predstaviteľ USA pre Ukrajinu Kurt Volker. Podľa neho by najlepším spôsobom ochrany tamojšieho ruskojazyčného obyvateľstva bolo to, ak by vláda v Kyjeve obnovila kontrolu nad celým regiónom.

“Medzi Ukrajincami neexistuje konflikt. Neexistuje etnický konflikt. Neexistuje občiansky konflikt. Ide o konflikt spôsobený intervenciou Ruska na východe Ukrajiny,”

Západným partnerom sa nepáči otvorenie Krymského mosta.

Portál Vzgljad reaguje na otvorenie Krymského mosta, ktorý pol roka pred termínom zabezpečil spojenie Krymu s územím Ruska. (Cez most vedie i vodovod a prísun elektriny na Krym). Krymský most slávnostne uviedol do prevádzky ruský prezident Vladimír Putin.

Západní partneri kladú Rusku za vinu, že Krymský most bol postavený bez súhlasu Ukrajiny, čo je podľa nich ďalším z prejavov porušenia teritoriálnej celistvosti Ukrajiny zo strany Ruska. Otvorenie Krymského mosta vnímajú ako porážku aj mnohí Ukrajinci.

Slovensko vyšle do Pobaltia kontingent s cieľom odstrašiť Rusko. Za hlasoval aj Smer a SNS.

116 poslancov slovenského parlamentu dnes potvrdilo rozhodnutie vlády vyslať do Pobaltia kontingent vojakov do tzv. predsunutej vojenskej prítomnosti NATO. Jeden z poslancov hlasujúcich proti, Ľuboš Blaha pre Sputnik hovorí, že vyslanie vojakov do Pobaltia nepodporil z morálnych dôvodov.

Naši vojaci budú súčasťou tzv. predsunutej vojenskej prítomnosti NATO (Enhanced Forward Presence) v Pobaltí. Tá je jedným z výsledkov summitu vo Walese v roku 2014, pričom na summite vo Varšave v roku 2016 bola prijatá posilnená zostava obrany a odstrašenia. Tá má podľa predkladacieho materiálu „poskytnúť NATO široké spektrum možností na obranu územia členských štátov NATO, ich obyvateľstva, vzdušného priestoru a námorných ciest a koridorov a to pred akýmkoľvek ohrozením z akéhokoľvek smeru.“

 

STŘEDNÍ  VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA

Ve Středozemním moři budou umístěny rakety Kalibr.

Lodě s raketami s plochou dráhou letu Kalibr budou trvale hlídkovat ve Středozemním moři, řekl Vladimir Putin na vojenské poradě. Toto opatření prezident zdůvodnil „trvajícím nebezpečím útoků mezinárodních teroristů v Sýrii“. Prezident Putin také uvedl, že praxe dlouhých námořních plaveb, cvičení a tréninků bude pokračovat. Podle jeho slov je na tento rok naplánováno 102 plaveb lodí a ponorek.

V Iraku víťaz volieb, duchovný as-Sadr, prisľúbil technokratickú vládu.

Vplyvný šiitský duchovný Muktadá as-Sadr, ktorého aliancia podľa takmer kompletných výsledkov zvíťazila v sobotňajších parlamentných voľbách v Iraku, prisľúbil, že nová vláda bude technokratická, aby tak mohla bojovať proti korupcii politických strán. Informovala o tom agentúra DPA.

“Smerujeme k vytvoreniu technokratickej vlády, ktorá bude vytvárať podmienky pre živobytie ľudu a nie pre stranícke zlodejiny,” napísal v stredu as-Sadr na sociálnej sieti Twitter.

 

ASIE

KĽDR nemá záujem o summit, ak budú USA klásť jednostranné podmienky.

Predstaviteľ Severnej Kórey v stredu vyhlásil, že jeho krajina nemá záujem o summit so Spojenými štátmi, ak bude stáť na “jednostranných” požiadavkách, aby sa Pchjongjang vzdal jadrových zbraní. Informovala o tom tlačová agentúra AP.

Severná Kórea (KĽDR) ešte možno znovu zváži, či sa zúčastní na summite s americkým prezidentom Donaldom Trumpom, ak budú USA trvať na tom, aby sa vzdala nukleárnych zbraní, dodal diplomat Kim Kje-kwan.

Mimořádný zvrat: KLDR odvolala schůzku s Jižní Koreou a hrozí zrušením summitu s USA.

Představitel Severní Koreje ve středu prohlásil, že jeho země nemá zájem o summit se Spojenými státy, pokud bude stát na „jednostranných“ požadavcích, aby se Pchjongjang vzdal jaderných zbraní. Informovala o tom tisková agentura AP.

Severní Korea (KLDR) ještě možná znovu zváží, zda se zúčastní summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, pokud budou USA trvat na tom, aby se vzdala nukleárních zbraní, dodal diplomat Kim Kje-kwan.

 

KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY

Evropa spěšně buduje armádu. Poraženými mají být Polsko a Ukrajina.

Během posledních dnů evropské úřední osoby na nejvyšší úrovni udělaly celou řadu prohlášení na téma obrany. Hlavní myšlenka všech byla stejná: Evropa musí být připravena bránit se sama a nespoléhat na Ameriku, a to co nejdříve.

Minulý pátek vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová na konferenci ve Florencii prohlásila, že „svět se nachází ve zmatku“ a Evropa „potřebuje profesionální armádu“.

Šokující rada USA Britům: Obětujte zdraví kvůli nákladům na obranu!

Pokud Londýn očekává, že zůstane spolehlivým spojencem Ameriky, musí zvýšit vojenské výdaje na úkor Národní zdravotní služby.

S takovou neuvěřitelnou výzvou vystoupil americký velvyslanec ve Spojeném království Woody Johnson. Podle diplomata nebude země schopna zajistit svoji prosperitu bezbranností, uvedly The Times. Výroky amerického velvyslance jsou naprosto šokující a zároveň odhalují podstatu: zisky vojensko-průmyslového komplexu jsou nade vše,  i nad lidskou humanitu, životy občanů a zdravý rozum. A mohou se tisíckrát zabalit do orwellovských frází o obraně „prosperity“, „demokracie“, či nějakých „hodnot“, o nichž nikdo nic neví.

Putin vyzval k dokončení vývoje raketového systému S-500.

Ruský prezident Vladimír Putin během setkání s vojenskými veliteli a vedením obranného průmyslu poukázal na potřebu zlepšit prostředky pro boj s vysoce přesnými zbraněmi.

„Je třeba aktivně rozvíjet, zvyšovat technický pokrok v oblasti obrany, pokračovat v modernizaci obranného “deštníku“ a dokončit vývoj raketového systému S-500, který může zasahovat cíle ve velmi vysokých výškách, včetně blízkého kosmu,“ řekl Putin.

Čínská plíživá ekonomická okupace USA omezuje americké protiakce.

Česká tisková kancelář vydala 13.5.2018 nenápadnou zprávičku, že Čína začala v ten den testovat na moři první letadlovou loď, kterou sama vyprojektovala a postavila. Zprávička má pro Američany dosti osudový nádech, uvedl v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

Letadlová loď byla spuštěna na vodu již před rokem a vyzbrojována a nacpávána elektronikou. Její stavba začala v roce 2014. Jedná se o druhou čínskou letadlovou loď a zároveň první, kterou Peking sám doma postavil.

Do gruzínskeho prístavu Poti vplávala menšia vojenská flotila NATO. Začala spoločné cvičenia s Vojenským námorníctvom Gruzínska.

Do gruzínskeho prístavu Poti vplávala menšia vojenská flotila NATO. Sú to štyri vojenské lode Druhej stálej skupiny vojenského námorníctva NATO (SNMG2), ktoré sa zúčastnia na spoločných cvičeniach s Vojenským námorníctvom Gruzínska.

Ako uvádzajú gruzínske médiá, túto malú vojenskú flotilu NATO tvoria lode štyroch krajín: veliteľská loď – eskadrový torpédoborec HMS Duncan (Veľká Británia), fregata TCG Gemlik (Turecko), fregata BGS Drazki (Bulharsko) a fregata RS Regele Ferdinant (Rumunsko).

 

EU+TURECKO

Když máte za přítele Trumpa, už nepotřebujete nepřítele, zaznělo ironicky z EU.

Evropská unie musí přes nynější atmosféru udělat vše pro udržení transatlantické vazby se Spojenými státy. Musí být ale také připravena na scénáře, kdy bude muset jednat samostatně. Novinářům to před dnešní večeří šéfů států a vlád zemí EU řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Chování administrativy prezidenta Donalda Trumpa před novináři označil za „náladové“. Zprávu přinesla ČTK.

Prezidenty a premiéry unijních zemí čeká v bulharské metropoli diskuse právě o tom, jak se postavit k posledním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se rozhodl vypovědět jadernou dohodu s Íránem, o jejíž udržení EU stojí, a stále není vyřešen jeho plán uvalit vysoká cla na dovoz evropské oceli a hliníku. Právě tato aktuální témata budou neformálnímu jednání osmadvacítky jasně dominovat.

V EU připustili použití blokujícího usnesení jako odpověď na sankce USA proti Íránu.

EU uvažuje o možnosti ochrany zájmů svých společností v případě, že USA obnoví sankce proti Íránu, prostřednictvím použití „blokujícího usnesení“. Prohlásil to evropský komisař pro vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos. Podle jeho slov má být tato otázka projednána v Sofii během setkání evropských prezidentů s předsedou EK Jean-Claudem Junckerem a vysokou představitelkou evropské diplomacie Federicou Mogheriniovou.

Evropská unie přijímala „blokující usnesení“ pouze jednou za celou historii své existence. Bylo to v listopadu 1996 jako odvetné opatření na exteritoriální ekonomické sankce USA proti Kubě.

I přes neshody jsou vztahy s USA nesmírně důležité, soudí Merkelová.

Přes všechny nynější těžkosti zůstávají vztahy se Spojenými státy nesmírně důležité a musejí přestát i názorové rozdíly, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová. Řekla to ve svém projevu v parlamentu. Zopakovala také, že Evropa musí převzít větší zodpovědnost za svou budoucnost.

Jako příklad názorových rozdílů Merkelová uvedla spory o cla v obchodní politice a zejména mezinárodní dohodu o íránském jaderném programu, kterou americký prezident Donald Trump tento měsíc vypověděl. Šéfka německé vlády je přesvědčena, že to nebylo správné rozhodnutí. Dohoda, která se připravovala řadu let, podle ní sice není ideální, ale Írán ji dodržuje.

Konec evropského bláznění, slibuje lídr nové italské vlády. V Bruselu propadají zděšení.

Po několika týdnech od parlamentních voleb se v Itálii konečně rýsuje vládní koalice. Podle všeho by ji mělo vytvořit euroskeptické Hnutí pěti hvězd a neméně euroskeptická Liga severu. Podle bruselského serveru Politico je Evropská unie velmi znepokojena.

Jak by také ne, když oba politické subjekty svého času volaly dokonce po referendu o EU. V průběhu volební kampaně sice své požadavky zmírnily a na opuštění EU to v případě Itálie zatím nevypadá, Brusel sleduje politický vývoj v zemi se značnou podezřívavostí. Bruselský server Politico naznačil šest oblastí, které nedávají představitelům Evropské unie klidně spát. Ostatně poprvé od vzniku EHS a EU se rýsuje ve členském státě EU ryze euroskeptická vláda.

 

DESTABILIZACE,. IMIGRACE , TERORISMUS

Bavorský parlament prijal kontroverzný policajný zákon.

Bavorský krajinský parlament prijal v utorok večer kontroverzný návrh zákona, ktorý posilňuje právomoci polície. Kritici v tejto súvislosti varujú pred rizikom obmedzenia občianskych slobôd, uviedla agentúra DPA. Návrh zákona prešiel vďaka poslancom bavorskej vládnucej Kresťanskosociálnej únie (CSU), ktorá má v krajinskom parlamente väčšinu. Proti hlasovali opoziční sociálni demokrati, zelení a nezávislí poslanci.

Schválená legislatíva priznáva policajtom právo podniknúť “preventívnu akciu” už v prípade “hroziaceho nebezpečenstva”, a nielen v prípade konkrétneho nebezpečenstva, ako to stanovovala doterajšia právna úprava.

 

ČESKÁ REPUBLIKA

Hledáme „diskutovatelné paradigma“.

Za jeden z prvních kroků považuji vytvořit to, co by bylo možné nazvat „diskutovatelné paradigma“, tj.základní koncept představy o změnách, které nás čekají. Takových konceptů může být více a mohou se v podstatných prvcích lišit. Měly by však být otevřeny kritickému pohledu a reagovat na připomínky buď konkretizací, která příslušný prvek konceptu lépe zdůvodní, nebo úpravou příslušného prvku.

Nyní se pokusím formulovat otázky (formou dilemat), se kterými se musí každý pokus o koncept („diskutovatelné paradigma“) vyrovnat:

  1. Bude další vývoj společnosti setrvačný v tom smyslu, že půjde jen o vylepšování stávajícího, nebo nás čekají turbulence, které, pokud máme mít budoucnost, najdou pozitivní řešení v podstatné změně, v tom, že se podstatně změní typ fungování ekonomiky i politiky?
  2. Mohou a musí být pozitivní změny prosazovány průběžně, vyrůstat ze stávající společnosti a vrůstat do ní a tím ji i měnit, nebo je nutné nejdříve získat politickou moc a teprve potom může začít prosazování pozitivních změn.
  3. Je podstatou změn změna vlastnických vztahů, nebo vznik životaschopných a konkurenčně úspěšných prvků nové ekonomiky.
  4. Předpokládají změny směřující k nové ekonomice postupné nahrazování tržních mechanismů působících v jednotlivých oblastech, nebo naopak zdokonalování tržních mechanismů a rozšiřování jejich působnosti i do oblastí, kde doposud nepůsobí, případně působí nedostatečně efektivně?
  5. Bude předpokládaný nárůst volného času v důsledku nahrazení živé práce technikou mít pro společnost devastující účinky, nebo naopak je to základní předpoklad přechodu k novému typu ekonomiky?
  6. Lze prosazovat zásadní změny i v lokálních podmínkách menší země či skupiny menších zemí, nebo ke změnám bude muset dojít v globálním měřítku?
  7. Je nutné počítat s odporem držitelů současné moci, nebo se nové prosadit svými přednostmi?
  8. Je předpokladem změn to, aby co nejvíce lidí pochopilo, o co jde, nebo stačí, kdy to, o co jde, pochopí několik osvícených a zasvěcených jedinců?
  9. Bude změna, která nás čeká, obdobou průmyslové revoluce, nebo bude z důvodů, které lze srozumitelně zformulovat, mít zásadně jiný charakter?
  10. Pomůže nám k pochopení změny, o kterou jde, Marxovo dílo, nebo je toto dílo pro pochopení podstaty změny nevýznamné či dokonce zavádějící?

Nejvyšší čas začít přemýšlet o naší budoucnosti.

Reaguji tímto na článek p. doc. Valenčíka pod názvem Hledáme „diskutovatelné paradigma“. Úvodem je třeba jasně říci, že pokud ve zdraví přežijeme pokusy o rozpoutání 3. sv. války útokem na Rusko, začne v krátké době docházet k větším technickým změnám, než si většina z nás dokáže představit. Tyto změ-ny souvisejí s příchodem průmyslové revoluce 4.0, která bude (tak jako všechny předchozí technické revoluce doprovázena zásadními změnami ve společnosti a v jejím řízení). Něco z toho bude obtížné ovlivnit, na něco naopak můžeme mít náš vliv. V každém případě nastal již svrchovaný čas přemýšlet o naší budoucnosti.

Povedou nové technologie k vyšším příjmům, či ztrátě pracovních míst? Záleží na nás.

Adrian Peralta a Agustin Roitman z Mezinárodního měnového fondu tvrdí, že řada lidí se obává dopadu nových technologií na pracovní místa. A nejde o jev nový, protože podobné obavy jsou patrné již od dob průmyslové revoluce, na síle získaly i během Velké deprese, v šedesátých a osmdesátých letech a poté s příchodem IT revoluce. Jak vážná ale tato hrozba je?

Soudci proti Zemanovi

Erik Best na Final Word

Pavel Rychetský byl do 5. srpna 2003 vicepremiérem české vlády a ministrem spravedlnosti. Den na to byl protřelý politik bez zkušeností se soudnictvím jmenován do nejvyšší justiční funkce v zemi – na post předsedy Ústavního soudu. On sám vysvětluje svůj náhlý skok z moci výkonné do moci soudní tím, že Ústavní soud potřeboval stabilizovat. Rychetský se nyní účastní ostré mediální kampaně proti prezidentu Miloši Zemanovi. Několik soudců spolu s Rychetským využívá svou oficiální pozici a přístup do médií k tvrzení, že pokud Zeman nejmenuje do čela Nejvyššího správního soudu člena jejich nepřiznaného spolku, ohrozí nezávislost justice i demokracii samotnou. Takovou argumentaci by zásadně posílilo, kdyby Rychetský rezignoval a řekl: „Způsob mého jmenování je nejlepším myslitelným příkladem toho, jak by justice neměla být formována mocí výkonnou.“

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.