Nejdůležitější zprávy ze dne 13.06.2018

 

Výročí dne: 
13. červen 

1878 – Započal Berlínský kongres, který řešil uspořádání na Balkáně po Rusko-turecké válce. 
1898 – Vydělením ze Severozápadních teritorií vzniklo teritorium Yukon s hlavním městem Dawson. 
1938 – Narodil se český moderátor a publicista Přemek Podlaha, autor a moderátor pořadu Receptář († 23. prosince 2014). 
1958 – Polsko a Československo podepsaly smlouvu o úpravě hranic, která měla s konečnou platností dořešit jejich pohraniční spory. 
1968 – Pražské jaro 1968: Vláda vydala nařízení č. 70/1968 Sb., kterým opětovně uznala existenci Řeckokatolické církve v Československu. 
1998 – Zemřel norský lyžař Birger Ruud, dvojnásobný olympijský šampión ve skoku na lyžích (* 23. srpna 1911).

 

EKONOMIKA

Prokopávání díry do Číny: Ruský super plynovod je téměř hotový

Jeden z největších plynovodů na světě, Síla Sibiře, který má dopravovat ruský přírodní plyn do Číny, je hotový z 85 %.

Podle ruského Gazpromu je již postaven úsek z Jakutsku k čínské hranici. Druhý tunel pod řekou Amur je již také hotový, prohlásila společnost.

Síla Sibiře je jeden z velkých projektů mezi Čínou a Ruskem. Analytici říkají, že díky němu se Rusko bude moci stát největším dodavatelem plynu a tím pokrýt rostoucí poptávku po plynu v Číně.

Turecko zahájilo prevádzku plynovodu TANAP, ktorý obchádza Rusko

V tureckej provincii Eskişehir sa uskutočnilo otvorenie trans-anatolského plynovodu (TANAP), ktorý bude prepravovať zemný plyn z Azerbájdžanu do Turecka a odtiaľ do Európy. Informuje o tom Anadolu.

„TANAP je výsledkom našich spoločných snáh a zároveň predzvestí nových projektov,” oznámil počas ceremónie turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a pripomenul, že tento plynovod sa tiež nazýva ako energetická hodvábna cesta. Podľa tureckého vodcu bude počiatočná priepustná kapacita plynovodu 16 miliard metrov kubických plynu ročne, väčšina plynu (10 miliard) teda bude prepravená do Európy.

Nový hráč na severnej námornej trase: Vydať po nej sa chce Kórea

Južná Kórea uprednostnila ruskú severnú námornú trasu (cez moria pri ruskom pobreží Severného ľadového oceánu) ako základnú cestu výmenou za Suezský kanál. Informovala o tom tlačová agentúra Regnum s odvolaním sa na tlačovú službu ruského Jamalo-neneckého autonómneho okruhu (JANAO).

Juhokórejská delegácia navštívila JANAO, kde veľmi pozorne študovala prepravné možnosti regiónu. Jej predstavitelia poznamenali, že táto trasa je mimoriadne perspektívnym projektom Ruska. V danom momente je už na tejto trase vytvorená funkčná logistika. A tak súbor výhod severnej námornej trasy jej dáva prednosť pri porovnaní aj s osvedčenou prepravou cez Suezský kanál.

 

VÝCHODNÍ  EVROPA

EU je připravena vyčlenit jednu miliardu eur Ukrajině. Přistoupí Kyjev na podmínky?

Viceprezident Evropské komise Valdis Dombrovskis nazval v průběhu jednání Evropského parlamentu podmínku poskytnutí Ukrajině další makrofinanční pomoci od EU ve výši až jedné miliardy eur.

„Boj proti korupci bude jedním z hlavních politických podmínek v memorandu o vzájemném porozumění, které má být zkoordinováno mezi EU a Ukrajinou pro tuto pomoc,“ prohlásil Dombrovskis a dodal, že finanční podpora bude „přísně spojena“ s uskutečněním reforem v zemi.  Podotkl přitom, že Kyjev dosud nesplnil podmínky boje proti korupci, které přijal v rámci předchozího programu makrofinanční podpory.

Veliteľ doneckých ozbrojených síl: Ukrajinci snívajú o blitzkriegu

Sergej Fomčenkov, veliteľ 4 útočného bataliónu doneckých ozbrojených síl na portáli Politexpert uviedol, že ukrajinské elity v Kyjeve, ktoré sú pod vplyvom USA snívajú o bleskovej vojne na východe Ukrajiny.

Už niekoľko mesiacov sa ukrajinské vojenské jednotky snažia nájsť slabé miesto v doneckej a luhanskej obrannej línii a snažia sa preraziť frontovú líniu. Podľa Fomčenkova sú Ukrajinci pripravení k širokokoncipovanej ofenzíve. Najviac útočia ukrajinské jednotky v oblasti Gorlovky a Mariupoľa, no pripravení sú aj k možnosti, že naraz zaútočia na viacerých miestach, aby sťažili opolčencom prísun posíl na problematické miesta bojovej línie.

Luhanská republika informovala o prítomnosti ukrajinských vojakov pri hraničnej línii

Oddiel ukrajinských vojakov vo vojenskej uniforme ruského vzoru bol zaregistrovaný pri hraničnej čiare na Donbase, oznámil novinárom hovorca Ľudových milícií neuznanej Luhanskej ľudovej republiky Andrej Maročko.

Oddiel sa objavil v osade Sčastje, ktorú kontroluje ukrajinská armáda, minulý víkend. Hovorca oznámil, že vojaci majú špeciálne zbrane. Maročko upresnil, že v LĽR očakávajú v súvislosti s tým provokácie.

„Ukrajinské provokácie sa môžu stať dôvodom pre diskreditačnú informačnú kampaň proti LĽR a Ruskej federácii,” poznamenal hovorca.  Oznámil tiež, že ukrajinskí vojaci presúvajú k hraničnej línii ďalšiu techniku.

 

STŘEDNÍ  VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA

Vypukl boj o klíčový přístav. Mezinárodní koalice napadla Hudajdá

Mezinárodní koalice pod velením Saúdské Arábie zahájila spolu s vojáky jemenské vlády uznávané Západem útok na jemenské přístavní město Hudajdá, které ovládají povstalci. Agentury AP a Reuters se shodují, že zřejmě půjde o jednu z nejdůležitějších bitev za uplynulé tři roky konfliktu. Přístav se nachází asi 150 kilometrů na jihozápad od hlavního města Saná, které rovněž ovládají povstalci.

Šíitští povstalci podporovaní Íránem, známí jako Húsíové, spolu se svými spojenci kontrolují přístav Hudajdá několik let. Jde o klíčové přístavního město, přes které do Jemenu proudí humanitární pomoc. Boje v Hudajdá by rovněž mohly být pro mezinárodní koalici první velkou městskou bitvou, která by ohrozila nejen životy bojovníků, ale také civilistů.

Pár poznámek k útoku na jemenský přístav Hodejdá

Chudičký Jemen i před saúdskou agresí dovážel až 90 procent základních potravin, ale tři roky válčení zničily i ty zbývající produkční kapacity a infrastrukturu. Na obzoru je skutečná humanitární katastrofa.

Spojené arabské emiráty se svými místními žoldáky a islamistickými gangy míří k Hodejdá od jihu, přičemž boje s lokálními rebelskými oddíly si jen v posledních dnech už vyžádaly přes 600 obětí, což jsou čísla, mimochodem, vysoce převyšující i ty nejtěžší srážky například ve válce v Sýrii.

OSN se pokoušela mezi bojujícími stranami vyjednávat, ale neuspěla, a tak v pondělí nařídila svému personálu v Hodejdá evakuaci. Mezinárodní výbor Červeného kříže se z přístavu stáhl už o víkendu.

Proč?

Už od počátku saúdské agrese proti Jemenu stál Washington na straně saúdských, emirátských a v neposlední řadě i izraelských lídrů, jejichž společným cílem je postavit se Íránu. I dnes maintstreamová média neustále opakují, že jsou jemenští rebelové „podporovaní Íránem“, což má jakoby genocidu uhájit a obhájit.

„Tvrzení o íránském vlivu na húthijské rebely je silně přehnané,“ namítá dokonce i analýza Carnegieho nadace. „Húthíové z Íránu sice nejspíš přijímají jakousi podporu, ale vesměs je většinou politická, její finanční či vojenská složka je zanedbatelná.

Jakmile  Húthíové obsadili jemenskou metropoli San´á, okamžitě začali být označováni za „Íránem podporované“ nebo „šíitské“, čímž se mělo naznačit jejich sektářské sepětí s šíitským Íránem. Nicméně do revolt z roku 2011 se pojem „šíitský“ nikdy neuplatňoval v souvislosti s jakoukoli jemenskou skupinou nebo jednotlivci.“

 

ASIE

Kim slibuje odzbrojení, USA na oplátku zruší vojenské cvičení s jihokorejskou armádou. Dohoda není konkrétní, kritizují experti

Donald Trump označil své setkání se severokorejským lídrem Kim Čong-unem za průlomové a prohlásil, že se svým protějškem navázal „speciální vztah“. Kritici upozorňují, že stejných, a dokonce i konkrétnějších deklarací KLDR podepsala již několik a k jadernému odzbrojení to nevedlo. Dohoda nezahrnuje severokorejský program výroby chemických zbraní, který je poměrně pokročilý.

Dlouho očekávané setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una v Singapuru skončilo podpisem dohody o budoucím jaderném odzbrojení Severní Koreje.

Summit hraje do karet Číně. Ta kvituje možné stažení vojáků

Nečekaně dobrou zprávou jsou výsledky úterního americko-severokorejského summitu pro Čínu. Šéf Bílého domu Donald Trump při schůzce s vůdcem KLDR Kim Čong-unem totiž slíbil, že USA pozastaví společná vojenská cvičení s Jižní Koreou, a uvedl, že by v budoucnu mohli být z jihokorejského území staženi američtí vojáci. Přítomnost americké armády v Jižní Koreji a v Japonsku je trnem v oku Pekingu, Čína Spojené státy dlouhodobě vyzývala, aby manévry u Korejského poloostrova pozastavily, napsala agentura AP.

Čína sice nebyla na summit do Singapuru pozvána, získala ale vše, co chtěla, uvedl deník The Daily Telegraph. Čína si přeje, aby Washington snížil počet svých vojáků v severovýchodní Asii  a aby se prohloubily spory USA s jejich spojenci, prohlásil podle agentury AP americký bezpečnostní expert a odborník na Čínu Ryan Hass. „Peking je nyní na cestě k dosažení těchto cílů za minimální cenu.

Jihokorejci souhlasí s koncem vojenských manévrů. Japonsko ne

Pro vzájemné vztahy na Korejském poloostrově a také s USA je vhodné, aby Jižní Korea ve spolupráci se Spojenými státy ukončila cvičné nálety.

Pozastavení americko-jihokorejských vojenských cvičení může být zapotřebí pro podporu rozhovorů o jaderném odzbrojení KLDR. Podle agentury Reuters to uvedla jihokorejská prezidentská kancelář. Reagovala tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na úterním summitu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem slíbil pozastavit společné manévry s Jižní Koreou, jež Pchjongjang považuje za provokaci a nácvik invaze. Japonsko naopak americko-jihokorejská cvičení označilo za životně důležitá pro bezpečnost v regionu.

Kim Trumpa přechytračil

Severokorejský Kim Čong-un se, podle jednoho z hodnocení singapurského summitu, ukázal být lstivějším vyjednavačem než Donald Trump.

Britské noviny Financial Times píší o tom, že Kim se ukázal být lstivějším než Trump. Do jaké míry je západní tisk znechucen možností mírového vývoje a co to znamená, ponecháváme na laskavém čtenáři (pozn. redakce).

Jamil Anderlini píše o tom, že schůzka mezi Kimem Čong-unem a Donaldem Trumpem byla vpravdě surrealistická. Hned na začátku si dělá legraci z amerického basketbalisty Rodmana, který s čapkou „Make America Great Again“ pláče před kamerami CNN s tím, že se jedná o průlom a historický den.

 

EU+TURECKO

EÚ navrhla vyčleniť 13 miliárd eur na posilnenie spoločnej obrany

Európska komisia (EK) v stredu navrhla, aby sa v rámci budúceho sedemročného rozpočtu vyčlenilo 13 miliárd eur pre oblasť výskumu a vývoja zbraní a vojenských technológií. EK si od tohto kroku sľubuje posilnenie spoločných obranných spôsobilostí Únie, informovala agentúra DPA.

Prostriedky z rozpočtu na roky 2021-2027 by mali ísť do spoločného Európskeho obranného fondu, ktorý má umožniť efektívnejšie využívanie peňazí daňových poplatníkov investovaných do sféry obrany.

“To, čo navrhujeme, pomôže Európskej únii, aby vzala svoj osud do vlastných rúk. Preberáme väčšiu zodpovednosť za obranu a ochranu našich občanov,” uviedol Jyrki Katainen, podpredseda EK zodpovedný za pracovné miesta, rast, investície a konkurencieschopnosť.

 

AMERIKA

Trump si svévolně „boří ten svět“, který jsem já tvořil, „naříká“ Soros

Miliardářský globalista George Soros zlořečil Donaldu Trumpovi, kdy prezidenta obviňoval, že svévolně boří ten svět, který on tvořil.

Tento 87letý mega-sponzor Hillary Clinton Trumpa obvinil, že „svévolně boří ten svět“, který on a jeho komplicové po desítky let zkoušeli vytvářet, s dodatkem, že „vše, co se mohlo zvrtnout, se už zvrtlo.

Dailymail.co.uk hlásí:

„Čím větší je to nebezpečí, čím větší je ta hrozba, tím více se cítím být vtažen do boje proti ní,“ řekl ve čtvrtek v interview s The Washington Post Soros. Ten právě ukončil vystoupení na konferenci Human Rights Watch ve švýcarském Zurichu.

A tak v tomto smyslu, ano, zdvojnásobuji své úsilí,“ dodal.

 

DESTABILIZACE,. IMIGRACE , TERORISMUS

Macron vyhlásil, že vo Francúzsku je vyše 1 500 “problémových oblastí” – no go zón

V prejave pred približne 600 hosťami z oblasti podnikania a politiky, Emmanuel Macron pripustil, že Francúzsko zlyhalo v boji proti obchodovaniu s drogami vo viac ako 1500 “problémových oblastiach”. Inak povedané v 1500 no-go zónach. Macron preto vyzval miestnych starostov spolu s obyvateľstvom, aby našli vhodné riešenia.

Odhaduje sa, že  šesť miliónov ľudí, čo je približne jedna desatina francúzskej populácie žije v týchto 1 500 problémových štvrtiach. Podľa štúdie mnoho francúzskych predmestí sú “odrezané” od Francúzska a islamské právo je tam nadradené nad francúzskymi zákonmi.

Salvini: Francúzsko by malo prijímať migrantov podľa mechanizmu EÚ

Taliansko vyzvalo v stredu Francúzsko, aby prijímalo migrantov tak, ako sa zaviazalo podľa mechanizmu Európskej únie o ich prerozdeľovaní z roku 2015. Obvinilo tiež Francúzsko z vrátenia približne 10.000 migrantov zo severotalianskych hraníc, informovala agentúra AP.

Taliansky minister vnútra Matteo Salvini v prejave v parlamente odsúdil kritiku zo strany Francúzska, ktorému sa nepáčilo, že Rím nepovolil zakotviť humanitárnej lodi Acquarius so stovkami migrantov v talianskom prístave. Salvini žiadal ospravedlnenie od francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona, ktorý obvinil Taliansko z cynického a nezodpovedného správania.

Zároveň pohrozil, že ak sa francúzska vláda neospravedlní, piatkový taliansko-francúzsky summit v Paríži by mohol byť zrušený.

Italové na Sicílii vysadili 932 migrantů zachráněných u pobřeží

Loď italské pobřežní stráže Diciotti brzy ráno vyložila 932 migrantů v sicilském přístavu Katánie, informoval deník La Repubblica. Podle agentury AP to dokládá změnu imigrační politiky, kterou razí nová italská vláda. Ta uzavírá přístavy lodím humanitárních organizací plujících pod vlajkou některé z evropských zemí, nebrání však příjezdu italských plavidel, která se podílejí na pátracích a záchranných akcích ve Středomoří. Itálie tedy stále přijímá žadatele o azyl, ale chce, aby tak činily i ostatní evropské země.

Österreich: Kurzovi hrozí smrtí za „novou křížovou výpravu“ proti islámu!

Jakmile nová rakouská vláda oznámila uzavření sedmi mešit a vyhnání 40 imámů se kancléř Rakouska Sebastian Kurz stal terčem hrozeb, včetně vyhrožování smrtí, uvedl Österreich.

Ostatně prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan označil rozhodnutí Vídně za „novou křížovou výpravu“, poznamenala publikace na svých internetových stránkách.

V Rakousku došlo k rozruchu poté, co nová rakouská vláda oznámila uzavření řady mešit a vyhoštění několika desítek imámů z této země. Tyto plány zkritizovala nejen rakouská islámská náboženská komunita, ale i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V jeho projevu zazněla i taková slova, jako „nová křížová výprava“.

Merkelové to bouchá pod zadkem. Už jde i o sex s Irfanem

Vláda německé kancléřky Angely Merkelové se otřásá v základech. Za všechno může skandál s migranty žádajícími o azyl. Problémy Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) dosahují už i na nejvyšší místa. Dojde k další roztržce mezi Merkelovou a Seehoferem? Protimigrační AfD rostou preference, od voleb přidala skoro 4 procenta.

Bývalý ředitel úřadu Frank-Jürgen Weise z pověření průběžně kancléřku informoval o situaci v úřadě i ve chvíli, kdy již nebyl jeho hlavou. Kancléřka se tak doložitelně v průběhu roku 2017 od Weiseho několikrát dozvěděla, jaká je skutečná situace v úřadě. Weise se prý během své kariéry nikdy nesetkal s tak špatným vedením úřadu jako nyní. „Chyba spočívá v neaktivitě tváří v tvář výzvám, kterým Německo čelilo po příchodu uprchlíků,“ řekl Weise a dodal, že krize mohla být odvrácena.

My musíme rozhodovat, kdo přijde do Evropy, řekl Kurz. Merkelová ho podpořila

Ne každý, kdo ve světě trpí pronásledováním, může v Evropě najít lepší život, je přesvědčen rakouský kancléř Sebastian Kurz. Jeho země se proto v druhé polovině roku, během níž bude předsedat Evropské unii, chce soustředit na zlepšení ochrany vnějších hranic uskupení. Kurz to dnes řekl v Berlíně po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která zdůraznila nutnost hledání evropského řešení migrační otázky.

„My musíme rozhodovat, kdo může do Evropy přicházet, ne pašeráci,“ prohlásil Kurz, který chce mimo jiné personálně a finančně posílit Evropskou agenturu pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex). Vyslovil se také pro posílení pomoci v zemích původu migrantů.

Ve Švédsku prudce vzlétla popularita protiimigrační strany na vlně euroskepticismu v EU

Začíná se švédská politická mapa pomalu měnit? V nejnovějších průzkumech veřejného mínění se do čela dostává strana Švédští demokraté (SD), která zastává silně protiimigrační a euroskeptické postoje. SD by dnes vyhráli volby se ziskem 23 procent. S naprosto minimálním odstupem by druzí skončili aktuálně vládnoucí sociální demokraté. Volby ve Švédsku se blíží.

Ve Švédsku protiimigrační strana podle průzkumu získala podporu a prakticky dosáhla úrovně vedoucí strany sociálních demokratů. Volby mají proběhnout v září. Stejné strany vyhrály volby ve Slovinsku a v Itálii.

Průzkum byl proveden pro švédský list Expressen a zveřejněn byl v pondělí. Strana švédských demokratů obsadila druhé místo s 21 %, což je nejlepší výsledek v dějinách této strany. Liberální sociální demokraté, kteří dnes sestavují vládní koalici spolu se zelenou stranou, jsou stále na prvním místě, ale jejich výsledek činí pouze 23,1 %.

V migranty zaplaveném Švédsku se blíží volby. V Bruselu se děsí už dopředu

  • Ve Švédsku v současnosti vládne menšinová koalice Sociálních demokratů a Zelených, dohromady má 138 křesel v 349členném švédském parlamentu.
  • Koalici toleruje strana Levice s 21 poslanci.
  • Hlavní opoziční blok drží 140 mandátů, z nichž většinu, celkem 83, patří Umírněné straně.
  • Švédští demokraté, kteří byli tradičními politickými stranami vyobcováni na okraj politického spektra, mají aktuálně v parlamentu 42 svých zástupců.

Pokud by dnes volby dopadly tak, jak naznačuje agregát posledních tří průzkumů, karty ve švédském parlamentu by se velice zamíchaly.

  • Levicová koalice včetně tolerující strany Levice by držela pouze 138 křesel, tedy stejný počet, jako má dnes bez strany Levice.
  • Středopravá opozice by se propadla ze 140 mandátů na 126 a
  • klín by mezi obě síly vrazili právě Švédští demokraté se ziskem 85 křesel.

 

ČESKÁ REPUBLIKA

Je tu cenzura. Žijeme v informační epoše, a taková bude i její totalita – rovněž informační. Akademik neúprosně o dnešním Česku, zejména Praze

„Do doby, kdy si musíme dávat pozor na pusu, se nevracíme. Už v ní nějaký čas jsme. Je s podivem, jak je vůbec možné ve státě, který má nepřípustnost cenzury zakotvenou přímo v Ústavě, tyto praktiky zavádět a tolerovat,“ komentuje nejen internetové dění Pavel Cimbál, programátor a pedagog Českého vysokého učení technického v Praze.

Podle něj „ukřičení sluníčkáři“ roky umlčovali ty, kdo varovali před současnou situací v Evropě.

  • Ve Francii se hovoří o zavádění enkláv ztraceného území,
  • Británie povolila šariatské soudy už dávno,
  • Německo chce pro změnu legalizovat dětské nevěsty muslimských mužů a
  •  Švédsko se začíná místo uklizené, čisté Skandinávie podobat spíš nějaké rozvojové severoafrické zemi. Tak Cimbál popisuje Evropu dnes.

Jak si ČNB kryje záda

Cizojazyčné cestovní průvodce roky důrazně varují turisty před nebankovními směnárnami v Praze i dalších městech. „Nalákají vás na výhodně vypadající sazby, ze kterých se ale vyklubou sazby pro nákup,“ píše Lonely Planet. Po téměř 29 letech takových podvodů teď ČNB přitvrzuje. Poradny pro dlužníky roky varují před predátorskými poskytovateli úvěrů a pravidly pro zabavení majetku, díky kterým skončil v exekuci už skoro milion Čechů. Po letech takových likvidačních úvěrů teď ČNB přitvrzuje. Banky roky poskytují hypotéky s relativně nízkými úrokovými sazbami skoro každému, kdo se dokáže prokázat pulzem. Finančním institucím musí být jasné, že v okamžiku zpomalení kvantitativního uvolňování a rapidního navýšení úrokových sazeb mnoho lidí o nemovitost přijde. Po letech přiživování tohoto šílenství teď ČNB přitvrzuje. Nedá se to ale vítat se slovy lépe pozdě než vůbec. Centrální banka se jen snaží krýt si záda pro případ, že se díky jejím minulým rozhodnutím situace v zemi vymkne kontrole. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.