Nejdůležitější zprávy ze dne 10.06.2018

 

Výročí dne: 
10. červen 

1348 – Byl položen základní kámen hradu Karlštejn. 
1868 – Na procházce v parku byl zavražděn srbský kníže Michal Obrenović III. (* 16. září 1823). 
1918 – První světová válka: Dva italské torpédové čluny MAS-15 a MAS-21 zaskočily a potopily uherský dreadnought SMS Szent István, čímž ukončily pokus rakousko-uherského námořnictva o likvidaci spojenecké blokády Otrantské úžiny. 
1942 – Druhá světová válka: nacisté vypálili českou vesnici Lidice a popravili veškeré dospělé muže této obce jako akt msty za atentát na Reinharda Heydricha. 
2003 – Vypuštěním sondy MER-A „Spirit“ zahájila NASA misi Mars Exploration Rover. 
2008 – Zemřel kyrgyzský spisovatel a diplomat Čingiz Ajtmatov (* 12. prosince 1928).

 

Tragédie obce Lidice

10.06.1942 – Den, kdy byly vyhlazeny LIDICE.

9. června 1942. V Berlíně probíhá pohřeb Reinharda Heydricha. K. H. Frank předkládá osobně Adolfu Hitlerovi svůj záměr vypálit Lidice a obratem k němu získává souhlas.

9. června 1942, večer jednotky SS a německé policie obkličují Lidice. Nikdo nesmí opustit obec. Štáb řídící akci je na místě.

9. června 1942, 23:00 hod. Na lidické faře zvoní gestapo. Zdejší farář Josef Štemberka je spolu s ostatními lidickými muži internován ve sklepě Horákova statku. Ženy a děti jsou nahnány do lidické školy.

Noc z 9. na 10. června 1942.
Probíhá rabování lidických domů. Koně, dobytek, zemědělské stroje a všechny cennější věci jsou shromažďovány a odváženy do sousedního Buštěhradu.

10. června 1942, úsvit.
Lidické ženy a děti jsou převáženy do tělocvičny kladenského gymnázia.

10. června 1942, 7:00 hod.
Zdi stodoly v sousedství Horákova statku jsou obloženy slamníky a matracemi. Postupně jsou přiváděny lidičtí muži, nejprve po pěti, později po deseti, a stříleni.

10. června 1942, ráno.
Do Lidic přijíždí K.H. Frank, aby osobně dohlížel na průběh akce.

10. června 1942, poledne.
Poprava lidických mužů je u konce. Jako poslední je popraven farář Josef Štemberka, když odmítl nabídku, že bude ušetřen. Na zahradě Horákova statku leží 173 bezvládných těl.

10. června 1942, poledne.
Jižní část Lidic je již v plamenech. Severní část čeká na svou likvidaci. Ohořelé stěny jsou vyhazovány do vzduchu výbušninami.

12. června 1942, večer.
Do nákladních aut je naloženo 184 lidických žen, které jsou převezeny do koncentračního tábora Ravensbrück. Později k nim přibude ještě 7 žen, které měly děti do jednoho roku a 4 ženy, které mezitím porodily.

12. června 1942, večer.
Z jednadevadesáti dětí jsou vybrány pro poněmčení pouze tři. Zbylé jsou dvěma autobusy odváženy do tábora vytvořeného v komplexu bývalé textilní továrny v polské Lodži.

16. června 1942.
Na střelnici v Praze-Kobylisích je popraveno dalších 26 lidických obyvatel. Patří mezi ně sedm žen a osm mužů z rodin Horákových a Stříbrných, kteří byli uvězněni před vypálením Lidic, a dále devět dospělých mužů, kteří byli osudné noci mimo Lidice. Navíc dva chlapci, u kterých bylo dodatečně zjištěno, že jim je více než 15 let.

Obec čítala 104 domů. Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí)

Kdo toto NĚMCŮM někdy odpustí, tak není hoden říkat si ČECH.

Nikdy nezapomeneme!!!

 

 

 

 

London Free Tommy Protest June 9th

*SHARE* They just keep coming and coming! The people are rising up. 30,000 plus but let's bring 100,000 to London on July 14th! The World is Watching. #FreeTommy

Zveřejnil(a) Tommy Robinson dne Neděle 10. červen 2018

Sobotní demonstraci v Londýně navštívilo 30 000 lidí. Další je nahlášená na 14.6. a organizátoři vyzývají k účasti až 100 000 lidí.

 

 

EKONOMIKA

Všetkých sedem štátov G7 podpísalo záverečné komuniké, chcú modernizovať WTO

Napriek napätým obchodným vzťahom s USA všetkých sedem štátov G7 napokon podpísalo záverečné komuniké, v ktorom sa prihlásili k boju proti protekcionizmu, oznámil kanadský premiér Justin Trudeau.

Podľa agentúry DPA sa USA, Kanada, Veľká Británia, Francúzsko, Nemecko, Taliansko a Japonsko na samite dohodli, že čo najskôr zmodernizujú Svetovú obchodnú organizáciu (WTO) taj, aby bola spravodlivejšia.

Americký prezident Donald Trump nedávno uvalil clá na dovoz ocele a hliníka z Kanady, Európskej únie a Mexika a rozhneval tak svojich partnerov ešte pred príchodom na samit. Viacerí preto predpovedali, že kvôli ostrým nezhodám bude pre najvyšších predstaviteľov siedmich najbohatších krajín sveta ťažké dosiahnuť akýkoľvek konsenzus.

Trump proti přesile. Fotografie šokovala svět, o čem vypovídá?

Neobvyklá fotografie politiků z neformálního jednání během velmi napjatého summitu skupiny G7 v Kanadě, která zachycuje amerického prezidenta Donalda Trumpa proti přesile ostatních lídrů, vyvolala poprask na sociálních sítích. Snímek fotografa Jescoa Denzela zveřejnil na Twitteru mluvčí německé vlády a mnozí ho okamžitě označili za jedinečné shrnutí obtížného rokování, jež skončilo rozkolem. Na internetu se objevily snahy o interpretaci řeči těla jednotlivých aktérů, vtipné narážky, obhajoba Trumpa i upozornění na manipulativní moc některých fotografií.

 

 

Fotograf zachytil situaci v zákulisí mezi dvěma koly oficiálních rozhovorů, kdy se kolem Trumpa srotili ostatní politici, aby si vyjasnili postoje. Americký prezident jako jediný sedí a působí defenzivně, zatímco na něj ze silnější pozice tlačí jeho oponentka, německá kancléřka Angela Merkelová. Všichni vyjednávači vypadají poněkud rozladěně, vraští čela, mají svěšené koutky úst nebo ruce založené před tělem.

Rozkol mocností. Trump po summitu G7 obrátil

Dvoudenní summit ekonomicky nejvyspělejších zemí G7, který se od pátku konal v Kanadě v napjaté atmosféře kvůli americkým clům na dovoz oceli a hliníku, skončil fiaskem navzdory snahám o uhlazení sporů. Americký prezident Donald Trump, který schůzku opustil předčasně, totiž nakonec v noci na neděli SELČ stáhl svou podporu už tak velmi opatrně formulovaného závěrečného prohlášení. V příspěvcích na twitteru se navíc nevybíravě vyjádřil na adresu kanadského premiéra Justina Trudeaua, který předtím na tiskové konferenci chování USA kritizoval.

Vzhledem k rozporům ohledně nových amerických cel byl summit G7 konfliktní a neshody nastaly i u dalších témat. Členové skupiny například podpořili pokračování sankcí proti Rusku, které bylo z někdejšího seskupení G8 vyřazeno v roce 2014 kvůli okupaci a následné anexi ukrajinského Krymu; Trump ovšem překvapivě prohlásil, že Rusko by se jednání skupiny mělo znovu účastnit.

S Ruskem, nebo bez něj. Světoví státníci jednali o skupině G8

Rusko si nezvolilo vystoupení z uskupení ekonomicky nejrozvinutějších zemí světa, které nyní tvoří skupinu G7, a je ochotno se vrátit. V Číně to řekl ruský prezident Vladimir Putin. V Kanadě v sobotu skončil summit G7 a americký prezident Donald Trump je toho názoru, že by se Rusko mělo do tohoto seskupení vrátit a měl by být obnoven formát G8.

Rusko bylo ze skupiny vyřazeno kvůli okupaci Krymu v roce 2014. „My jsme nevystoupili, budeme rádi, když všechny uvítáme v Moskvě,“ odpověděl Putin na otázku o možném návratu Ruska do G8.

Ruský prezident, který je nyní na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), prohlásil, že v kupní síle toto uskupení již převyšuje G7. Členy SCO jsou Čína, Rusko, Indie, Pákistán, Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán a Kyrgyzstán.

Státy Šanghajské organizace vyhlásily extremismu „válku“

Členské státy Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) se na summitu v Číně vyslovily pro pěstování dlouhodobé sousedské spolupráce a PRO společný postup v boji proti terorismu, separatismu a extremismu. Stojí to v dokumentu podepsaném na závěr dvoudenní vrcholné schůzky, která se konala ve městě Čching-tao. Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval členské státy, aby posilovaly vzájemnou důvěru.

„Je čas posilovat sílu, jednotu a vzájemnou důvěru… a plnit prohlášení o dlouhodobě dobrých sousedských vztazích mezi státy SCO,“ řekl Si Ťin-pching. Přitom by podle něj členové měli respektovat nezávislost ostatních členů a rozvíjet klíčové otázky, jež jsou v zájmu všech.

Čína: Velmoc roste obřím tempem. Čísla, ze kterých se tají dech. Sedmnáctinásobné výnosy od začátku milénia? Předsudky jsou minulostí. Seznamte se s novým vůdcem. Může se Západ ještě probudit?

Pavel Rjabov je ohromen ekonomickým vzestupem současné Číny, jejž dokládá až šokujícími čísly, a má jasno o tom, kdo bude v dohledné době světovým lídrem.

Výjimečnost současné Číny spočívá v tom, že tempo jejího rozvoje je tak neuvěřitelné, že téměř všechny aktuální informace a zejména analýzy se stávají již v době jejich vydání v podstatě zastaralými! Jestliže v některých zemích všechno dlí v nepohnutosti jako na hřbitově a desetiletí se v makroekonomických a technologických aspektech nic podstatného nemění, v Číně je všechno jinak. Čína porušuje všechny ustálené šablony a stereotypy. Jak je to možné?

Rusko a Čína zvyšujú objem obchodu v národných menách

Ruský prezident Vladimír Putin a čínský vodca Si Ťin-pching na spoločnom summite podpísali deklaráciu, v ktorej sa dohodli na zvýšení pomeru obchodu v národných menách.

Dokument, ktorý v piatok podpísali lídri oboch krajín, predpokladá ďalšie posilnenie rusko-čínskej spolupráce vo finančnom sektore, podporu rastu pomeru národných mien v obchodných transakciách, investíciách a financiách a rozšírenie spolupráce v oblastiach, ako sú platobné systémy a poisťovacie služby.

Podpísaná dohoda zahŕňa posilnenie spolupráce v tradičných oblastiach, ako sú ropa, plyn, uhlie, elektrina, ale i obnoviteľné zdroje a energetická efektivita. Prezidenti sa tiež zaviazali hľadat nové oblasti obchodnej a ekonomickej spolupráce. Podľa nich objem vzájomného obchodu môže tohto roku dosiahnuť 100 miliard dolárov.

Zbyněk Fiala: G-7 mizí v propadlišti dějin?

Schůzka vedoucích představitelů Německa, Francie, Británie, Itálie, Japonska a Kanady s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vztahy s partnery spíše vyhrotila. Ono taky o čem jednat, když tam chybí Rusko a Čína.

Kanadská vrcholná schůzka podivného seskupení G-7 skočila skandálem, když americký prezident Donald Trump odletěl předčasně. Nechtěl zabíjet plytkými řečmi drahocenný čas, který měl na přípravu historického setkání se severokorejským Kim Džong-unem. Nechtěl propásnout šanci na ukončení další nevyhrané asijské války, kterou délkou překonává jen ta stoletá za časů Panny Orleánské.

 

VÝCHODNÍ  EVROPA

Zacharčenko uvedl společný cíl DLR a LLR

Základním úkolem samozvaných Doněcké a Luhanské republik je obsazení území, které považují za své. V rozhovoru pro RT to oznámil vůdce DLR Alexandr Zacharčenko.

„Jakmile toho dosáhneme, začneme přemýšlet, co dál. Jak žít, jestli samostatně nebo v konfederaci, možné dojde ke spojení nebo připojení. A s jakými podmínkami to bude organizováno,“ vysvětlil Zacharčenko.

Vůdce DLR dodal, že obě republiky si vždy pomohou. Obě republiky mají společnou politiku a problémy.

Zacharčenko dříve oznamoval, že pro regulaci situace na Donbasu je nutný přímý dialog Kyjeva se samozvanými republikami. Také poznamenal, že jednotky domobrany zcela dodržují dohody a nepohybují se v neutrální zóně na linii střetu.

 

KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY

V Rusku vyvinuli laserové dělo na zničení vesmírného odpadu

V ruské Akademii věd byla prezentována zpráva agentury Roskosmos o vývoji technologie na likvidaci vesmírného odpadu pomocí laserového paprsku.

Odborníci z vědeckovýrobní korporace Systémy precizní výroby přístrojů (SPP, jednotka Roskosmosu) navrhli instalovat na ISS laserové zařízení vyrobené z třímetrového optického teleskopu altajského Titovova opticko-laserového ústavu. Samotný teleskop je dnes ve fázi výroby.

Konstruktéři předpokládají, že vesmírný odpad se bude po zásahu laserovým paprskem vypařovat. Jako napájecí zdroj se posuzují dvě varianty optických kvantových generátorů vyvinutých na Petrohradské národní výzkumné univerzitě informačních technologií, mechaniky a optiky.

 

RUSKÁ FEDERACE

Zásadní výroky Vladimíra Putina. Jaroslav Bašta upozorňuje na to, co jiní přehlédli

Ruský prezident Vladimir Putin po svém znovuzvolení vyrazil na své zahraniční cesty, na Západ i na Východ. Především díky tomu jsme se podle někdejšího velvyslance v Rusku Jaroslava Bašty za několik málo dnů dozvěděli o zahraniční politice a směřování Ruské federace více, než mnohým českým politikům a komentátorům bylo milé. V komentáři pro server První zprávy.cz proto shrnul celý jeho předešlý týden.

První zemí, kterou Putin po svém znovuzvolení navštívil, bylo Rakousko. Tato cesta s sebou podle exvelvyslance nesla několik zašifrovaných poselství. „Řekl bych, že je zvolil hned ze tří důvodů:

  • Alpská republika je členskou zemí Evropské unie, ale není členem NATO.
  • Za necelý měsíc přebere od Bulharska předsednictví EU, takže příštího půl roku budou mít rakouská politika a názory jejích představitelů větší publicitu a váhu než obvykle,“ upřesnil Bašta ve svém komentáři pro server První zprávy.cz.
  • Tím třetím a asi hlavním důvodem je prý fakt, že po volbách ve Slovinsku se Rakousko ocitlo v geografickém středu členských států Evropské unie, které se dostaly do opozice vůči Evropské komisi, Bruselu zejména, kvůli migrační politice. „V Evropě se začíná vytvářet jakási obdoba sanitárního kordonu probíhajícího od jihu na sever rozdělující Unii na země k Bruselu loajální a eurooptimistické a země vzpurné a kritické, v nichž ve volbách začínají mít převahu euroskeptici,“ dodal.

Právě odpor k migrační politice a v některých případech i kritika protiruských sankcí spojuje Itálii, Slovinsko, Rakousko, Maďarsko, Českou republiku, Slovensko a Polsko.

 

EU+TURECKO

Trump nepodpořil závěrečné komuniké ze summitu G7

Americký prezident Donald Trump dnes odvolal svou podporu závěrečného prohlášení ze summitu G7 v Kanadě. Trump, který schůzku předčasně opustil kvůli jednání s Kim Čong-unem, to napsal na svém Twitteru. Veškerou vinu svedl na kanadského premiéra Justina Trudeaua a jeho „falešná prohlášení“ na tiskové konferenci, jež se konala po odjezdu Trumpa.

Dvoudenní summit G7 potvrdil zásadní rozkol mezi mocnostmi, který je zapříčiněn americkým clem na dovoz oceli a hliníku ze spojeneckých zemí. Trudeau však po jednání oznámil, že závěrečné prohlášení podepsalo všech sedm členských zemí.

Trump ze schůzky odjel dříve, a nakonec vyzval představitele Spojených států, aby společné komuniké neschválili.

 

DESTABILIZACE,. IMIGRACE , TERORISMUS

Žádné zahalování obličejů na školách, rozhodli v Norsku. Jsme tu zvyklí si do tváře vidět, vzkázala ministryně

V Norsku je konec zahalování obličejů ve školách. Zákon, který zakazuje nošení závojů a šátků zahalujících obličej ve školkách, školách a na univerzitách, tento týden odhlasovali poslanci norského parlamentu, informoval o tom server The Local.

Nové nařízení platí pro studenty, učitele i zbylý personál ve školách.  Zákon se také vztahuje i na jiné formy vzdělávání, jako jsou například zájmové kroužky po vyučování. Podle ministra pro vzdělání a integraci Jana Tore Sannera z Konzervativní strany Höyre nosí burku či nikáb v Norsku jen málo žen, ale najdou se takové případy.

Dodal také, že Norsko je otevřená společnost, kde jsou zvyklí dívat se jeden druhému do obličeje. „To je zvlášť důležité při výuce, ve školkách a ve školách… Zákon zajistí dobrou komunikaci,“ je si jistý Sanner. Pokud by někdo tento zákaz nedodržoval, může o své zaměstnátní přijít. „Instituce by se měly pokusit tuto otázku řešit nejprve prostřednictvím dialogu. Pokud zaměstnanci opakovaně poruší pravidla, mohou přijít o práci,“ informovala dříve ministryně financí Siv Jensenová.

 

ČESKÁ REPUBLIKA

Z přehřátí ekonomiky už brzo bude požár. Markéta Šichtařová nad aktuálními čísly dokazuje, že zlaté časy končí

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ – V nejbližší době by se měl dramaticky ztížit přístup k úvěrům a hlavně k hypotékám. Ale jen málokdo z těch odmítnutých klientů bank si spojí, že na počátku jeho neúspěšného žádání o úvěr vlastně do značné míry stály intervence. Podle Markéty Šichtařové jde o důsledek faktu, že se ekonomika přehřála a ČNB se už bojí důsledků inflace a nynějšího mzdového růstu, což povede do roka ke zvýšení počtu neplatičů hypoték. Analytička se obává, jestli se naše ekonomika už nedostala do bodu, kdy avizované zvýšení úrokových sazeb přichází tak pozdě, že už napáchá víc škod než užitku. Každopádně tomu bodu už nejsme moc vzdálení.

Vláda se ve středu zabývala přípravou státního rozpočtu České republiky na rok 2019, který je plánován se schodkem 50 miliard korun. Se stejným schodkem počítá i střednědobý výhled na roky 2020 a 2021. Mezi hlavní priority patří –

  • zvýšení průměrného starobního důchodu,
  • zvýšení objemu finančních prostředků na platy pedagogických pracovníků,
  •  navýšení rozpočtu pro vysoké školy,
  • zvýšení výdajů na podporu sportu či zdravotnictví a
  • také vyšší investice, například do dopravní infrastruktury.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.