Nejdůležitější zprávy ze dne 04.07.2018

 

4. červenec je 185. den roku podle gregoriánského kalendáře (186. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 180 dní.

 

Nezapomínáme:

Katastrofa nad zálivem. Proč Američané sestřelili letadlo s cestujícími na palubě

Včera plynulo přesně 30 let ode dne, kdy nad Perským zálivem došlo k jedné z největších katastrof v dějinách světového letectví. Dne 3. července 1988 zahynulo při tomto leteckém neštěstí celkem 290 cestujících, včetně 66 dětí a 16 členů posádky.

Dvě rakety

V tento den se letadlo společnosti Iran Air vydalo na trasu Teherán — Dubaj s plánovaným mezipřistáním na letišti Bender Abbas. V tomto městě mělo svou základnuíránské armádní letectvo. Airbus vybavený civilním transpondérem se pohyboval po standartní trase mezinárodního vzdušného prostoru. Průměrná délka letu nad Perským průlivem činí kolem 30 minut.

Dvě protiletadlové rakety křižníku Vincennes dostihly linkovou loď ve výšce čtyř tisíc metrů. Výbuch letadlo doslova rozlomil a nikdo z téměř 300 cestujících neměl nejmenší šanci toto neštěstí přežít. Podle americké vládní zprávy posádka lodě chybně identifikovala civilní Airbus a označila jej za útočící stíhačku F-14 Tomcat Íránského vojenského letectva.

Když námořníci dokazovali svoji nevinu, odkazovali se na to, že letadlo nereagovalo na opakované požadavky na změnu trasy. O tom, že se posádku civilního letadla pokusili kontaktovat na neznámé armádní radiové frekvenci, se raději nezmínili.

Vyznamenání našlo své hrdiny

Americká vláda stále neuznává jakákoli pochybení ze strany posádky křižníku Vincennes. Nikdo z námořníků nenesl odpovědnost za sestřelení civilního letadla. Mimo jiné byla posádka křižníku vyznamenána za správný a přesný výkon bojového úkolu.

I když Bílý dům v souvislosti s touto katastrofou vyjádřil svou soustrast, americký prezident Ronald Reagan vraždu téměř 300 lidí označil za „nezbytné obranné opatření.“

O několik let později, v roce 1996, Američané souhlasili s tím, že pozůstalým zaplatí kolem 62 milionů dolarů. K tomu kroku došlo v rámci dohody s Íránem týkající se odvolání žaloby proti USA na Mezinárodního soudu OSN.

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ČR by mohla přijmout 500 tisíc migrantů, ale naši politici jsou bojácní, myslí si Martin Rozumek (Video)

Regionální vyloďovací platformy je termín, se kterým se možná budeme setkávat v blízké budoucnosti velmi často.

Těsně před začátkem summitu šéfů vlád zemí EU, který se má převážně zabývat migrací, z diplomatických zdrojů unikají informace, že jedním z klíčových návrhů projednávaných na této schůzce bude právě ten na zřízení center v severní Africe. Tam by se rozhodovalo o tom, kteří lidé budou mít nárok na azyl a kteří ne. Většina migrantů by se tak vůbec nedostala na evropské území. Je to vhodné řešení?

Odpovídá ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Ptá se Jan Bumba.

 

 

Bakalův čich na prodávání

Erik Best

V byznysu je na prodej všechno, pokud je cena správná. Když něco na prodej není, není to byznys; roli hrají jiné faktory. Je lákavé za prodejem Fora Karlín spatřovat politiku či taktiku ze strany Zdeňka Bakaly opustit zemi včas, ale jeho mluvčí přesvědčivě prohlásil, že na stole už leží několik atraktivních nabídek.

 Investoři s OPM (other people’s money – peníze jiných lidí) se honí za návratností a Forum Karlín se jim bude líbit, ale moudrý jedinec, dávající všanc své vlastní peníze, si bude chtít všímat zásadních změn, které v ekonomice právě probíhají. 

 Politika kompetitivní revalvace ČNB nefunguje, což může vést k rychlejšímu růstu úrokových sazeb, než se očekávalo. To by zase mohlo zapříčinit oslabení trhu s bytovou výstavbou a následně i stlačit ceny stávajících nemovitostí. Ti, kteří jsou schopni se na to dívat z pohledu byznysu a nenechat se zaslepit osobními důvody, mohou velmi dobře dospět k závěru, že Bakala už zase vystihl ten správný čas na prodej.

 

Zdeněk Bakala utíká? Prodává střechu nad hlavou Veselovskému, Drtinové, Emmě Smetaně a všem svým novinářům

Bakala prodává svému vydavatelství střechu nad hlavou. Miliardář se rozhodl, že multifunkční Forum Karlín, ve kterém sídlí i vydavatelství Economia a.s., prodá. Vyjádřil se tak Vladimír Bystrov, jeho mediální zástupce. Zprávu přinesly Lidové noviny.

Mezi nejznámější tištěné tituly vydavatelství Economia, které v budově sídlí a je v Bakalově vlastnictví, patří deník Hospodářské noviny a týdeník Respekt. Jak bude vydavatelství zasaženo, je možné pouze spekulovat. Kromě vydavatelství Economia sídlí ve Foru Karlín ještě další Bakalovi subjekty – společnosti BM Management, Luxury Brand Management a Nadace Zdeňka Bakaly. Je otázkou, zda zůstanou v objektu i poté, co bude prodej Fora Karlín dokončen.

Za prodej chce Bakala prý utržit 1,3 miliardy korun. Podle Lidových novin může Bakala těžit ze současné situace na českém trhu nemovitostí. Dle mezinárodní poradenské společnosti BNP Paribas Real Estate za ně investoři v první polovině letošního roku utratili 900 milionů eur.

 

EVROPA a Imigrace

Feminizace malých kluků v Británii. Školky zakazují dětem hrát si s pistolkami a meči

Téměř čtyři z pěti britských školek zakazuje dětem hrát si s hračkami napodobujícími zbraně ze strachu, že to povzbudí násilí. Kritici politicky korektní školky napadají za to, že dětem zakazují hrát si na “policajty a zloděje” a hodné a zlé.

Tvrdí se, že neexistuje žádná evidence o tom, že děti, které by si hrály se zbraněmi, by v dospělosti byly násilnější. Teď školky ve své většině zakazují kromě plastových střelných zbraní i plastové meče.

Malé, ale rostoucí procento školek také zakazuje dětem nosit kostýmy superhrdinů.

Debata v Británii začala poté, co byly zveřejněny fotografie malého prince George, jak si hraje s plastovou pistolí, nožem a pouty. Feministky a levičáci měli v diskusích na internetu kvůli tomu žně.

Bývalá učitelka z mateřské školky Carla Coward, která nyní učí na základní škole v Devonu, říká, že je to zcela absurdní.

“Je děsivé, že zaměstnanci školek jsou tak vyděšení tím, jak si malé děti hrají. Shodují se, že hrát si v raném věku se zbraněmi a na superhrdiny podporuje násilí, když děti rostou. Mou odpovědí na to je, jestli to také znamená, že pokud dětem dovolíme hrát si s panenkami, zvýší se tím u teenagerů počet otěhotnění? Samozřejmě, že ne!”

 

KOMENTÁR: Angela Merkelová priznala, že klamala. Čo z toho vyplýva?

Portál Tiscali priniesol správu, ktorá naše médiá akosi obišla. Podľa nej nemecká kancelárka Angela Merkelová priznala, že neexistuje dohoda o prijímaní migrantov, ktorú slávnostne ohlasovala koncom minulého týždňa.

Merkelová ľutuje, že ohľadom prísľubu Česka a Maďarska dohodnúť sa na prijímanie migrantov z Nemecka došlo k nedorozumeniu. Krajiny v sobotu popreli, že by niečo také prisľúbili. Vedenie Kresťanskodemokratickej únie (CDU) nemeckej kancelárky Angely Merkelovej a partnerskej Kresťanskosociálnej únie (CSU) ministra vnútra Horsta Seehofera v nedeľu riešili budúci vývoj migračnej politiky. Seehofer na schôdzke vedenia CSU podrobil najnovšie kroky Merkelovej ostrej kritike.

 

Krize, která ohrožuje Evropu, není masová migrace, ale vzestup vlasteneckých stran, vyhlašuje irský premiér

„To není ani tak migrační krize, jako je to politická krize,“ řekl irský Taoisech (ministerský předseda) k rozkolu v rámci EU kvůli dohodě o tom, jak si poradit s ilegálními imigranty přicházejícími na tento kontinent.

„Evropa ty migranty přeci potřebuje,“ trval na svém, když prohlašoval, že ty statisíce migrantů z nejchudších zemí třetího světa připlouvající na člunech a útočící na hranice EU jsou problémem, který uměle vynalezly pravicové strany, aby z něj politicky těžily.

S tvrzením, že „ty počty migrantů, co teď přichází do Evropy, jsou už zlomečkem toho, co to bývalo před 3 lety,“ Varadkar prohlašoval, že skutečný problém, který kontinentu hrozí, je vzestup vlasteneckých stran, které odporují nekonečné masové migraci z Globálního jihu, a požadoval, aby se od každičké země EU povinně vyžadovala účast na jejich přesídlení.

„Máme tu ale politickou krizi kvůli skutečnosti, že ty anti-imigrační a populistické strany si v Itálii a středo a východoevropských zemích urvaly značný volební úspěch.“

„Je třeba, abychom na tuto realitu reagovali a reagovali na skutečnost, že Evropané se děsí návratu migrace na úroveň, jaká tu byla před třemi lety,“ řekl.

Tento globalistický ministerský předseda promlouvající po summitu vůdců EU v Bruselu zopakoval svůj závazek přesídlit větší počet ilegálních migrantů sídlících teď v Řecku a Itálii, než je těch pouhých 4 000, které byly zatím Irskem odsouhlaseny, přičemž začne s tou dávkou, kterou od Libyjského pobřeží dovezli na Maltu.

 

 SVĚT

Americká špionážní letadla se rozpadají, senátoři se ptají proč?

Letecká základna Offutt v Nebrasce je domovským letištěm více  než padesátiletých průzkumných letadel C-135, určených k provádění kritických misí z operačních základen v Anglii, Řecku, Japonsku a Kataru.

Série vyšetřování listu Omaha World-Herald zjistila, že mechanické problémy postihující letadla od roku 2016 omezila 500 letů a jednu z každých dvanáct misí od roku 2015. To vedlo k tomu, že zákonodárci z Nebrasky napsali tajemnici letectva Heather Wilsonové a vyzvali ji, aby zodpověděla otázky týkající se problémů 55. letky.

„Má jednu z nejhorších úrovní údržby ve vzdušných silách Spojených států,“ řekl minulý týden R-Neb. „Často má nad Ruskem poruchy a musí přistát na jejich základnách a tím se posádka dostává do velmi nepřátelských, nepříjemných situací.“

V současném rozpočtovém období se zákonodárci setkali s odlišnými přístupy k požadavku na 222 milionů dolarů na rekonstrukci dvou letadel.

 

Čína a EU informovaly o nutnosti boje proti obchodnímu protekcionismu

Čína a EU jsou toho názoru, že je třeba bojovat proti obchodnímu protekcionismu a politice jednostranných akcí, řekl ve středu oficiální mluvčí MZV ČLR Lu Kan v rámci komentáře k mediální zprávě o tom, že EU odmítla společně bojovat proti obchodní politice USA.

Před tím agentura Reuters s odkazem na zdroje uvedla, že vysoce postavení čínští úředníci včetně vicepremiéra Stání rady ČLR Liou Che a ministra zahraničních věcí Wanga I na setkání v Bruselu, Berlíně a v Pekingu navrhovali evropské straně alianci a za to slibovali jako gesto dobré vůle, že otevřou Evropské unii své trhy. Druhá čínská iniciativa se týkala možnosti podat společnou žalobu proti USA a Světové obchodní organizaci (WTO) a také vystoupit se silným společným prohlášením na základě výsledků summitu Čína-EU, který se bude konat ve dnech 16. —17. července v Pekingu. EU však tyto čínské návrhy odmítla.

„Obě strany se domnívají, že je nutné bojovat proti obchodnímu a investičnímu protekcionismu a politice jednostranných akcí, společně hájit systém mnohostranného obchodu,“ prohlásil na briefingu Lu Kan.

 

Události

Česká republika

Svět

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na