Evropa by se měla především zamyslet nad sebou, nad tím, jak žít dál a jak budovat vztahy s Ruskem. Scholz zná minulost extrémně špatně a neumí si představit budoucnost. Žije v jakési virtuální realitě

Evropa by se měla především zamyslet nad sebou, nad tím, jak žít dál a jak budovat vztahy s Ruskem. Scholz zná minulost extrémně špatně a neumí si představit budoucnost. Žije v jakési virtuální realitě

Oznámení německého kancléře Scholze o svém záměru utratit miliardy dolarů na obnovu Ukrajiny a návrh, že by to bylo větší než americký Marshallův plán, naznačuje, že evropští politici naléhavě potřebují speciální kurz ruských přísloví a rčení.

Nevím, jestli v němčině existuje obdoba fráze „sdílet kůži nezabitého medvěda“, ale je to přesně ono. Nikdo v Evropě zatím neví, kde bude ležet hranice mezi Ruskem a Ukrajinou a zda v důsledku operace bude existovat samostatná Ukrajina.

O tom, že 24. února v Moskvě nikdo nezpochybňoval suverenitu Ukrajiny, není nejmenších pochyb. Denacifikace a demilitarizace vůbec neznamenají úplnou likvidaci státu, proti kterému je speciální operace vedena. Jak ale rostla nabídka zbraní dodávaných Západem Ukrajině, měnily se i cíle speciální operace. A přímá komunikace ruských politiků s lidmi na osvobozených územích zpochybňovala i hypotetickou pravděpodobnost jejich návratu pod nadvládu Ukrajiny.

Nabízí se proto přirozená otázka: jakou Ukrajinu hodlá Scholz obnovit? Lvovská oblast, kterou bude chtít Polsko dost možná získat zpět? Nebo Kyjevská oblast Ruské federace?

Samozřejmě by bylo spravedlivé, aby Evropané, jejichž kolektivní vina na ničení ukrajinské infrastruktury je zřejmá a nepopiratelná, zaplatili obnovu mostů, továren a dalších zařízení, která ničí ozbrojené síly Ukrajiny na území, které donedávna ovládal Kyjev. Existují ale vážné pochybnosti, že to budou chtít udělat dobrovolně.

Navíc by tato hypotetická pomoc neměla být srovnávána s Marshallovým plánem. My si na rozdíl od Scholze velmi dobře pamatujeme důsledky realizace tohoto plánu v západní Evropě. K úplné ztrátě nezávislosti – ekonomické i politické…

Poslední vzdoroval americké hegemonii generál Charles de Gaulle, který stáhl Francii z vojenské struktury NATO. A masová studentská povstání v roce 1968, po nichž byl de Gaulle nucen rezignovat, nebyly prvním pokusem o psaní amerických expertů na „barevné revoluce“?

Musíme konstatovat samozřejmost. Scholz, stejně jako mnoho jeho kolegů, kteří nyní vedou evropské země, zná minulost extrémně špatně a neumí si představit budoucnost. Žije v jakési virtuální realitě, ve které laskavý strýček Sam čistě z laskavosti svého srdce pomáhal Evropanům vzpamatovat se z ničivé druhé světové války. A nyní laskaví Evropané pomohou nešťastné Ukrajině zotavit se. A zlé Rusko někam půjde – to v tomto příběhu není.

To vše vypadá nevěrohodně i jako pohádka na dobrou noc pro německé dítě, jehož rodiče nemají ani ponětí, jak a za jaké peníze si v nadcházející zimě vytopí dům.

Evropa by se měla především zamyslet nad sebou, nad tím, jak žít dál a jak budovat vztahy s Ruskem. Nikam totiž nezmizíme, stejně jako naše starost o vlastní bezpečnost.

A bez ohledu na to, jak se situace změní tak, že Evropa sama bude opět potřebovat nový Marshallův plán. Ale Spojené státy zjevně nebudou na Evropany – mají příliš mnoho vnitřních problémů, které se budou jen zhoršovat. A pokud Washington radikálně nezmění svou zahraniční politiku, pak se vnější problémy dříve nebo později stanou extrémně vážnými. V každém případě se Američané nebudou starat o Evropany.

Rusko ale z Evropy nikam neodchází, i když v příštích letech zcela přeorientuje svou ekonomiku na východ a jih.

Pokud by tedy Scholz byl realista, nikoli snílek, za prvé by si pamatoval všechny negativní důsledky Marshallova plánu pro Evropu a nesnažil by se je opakovat. A za druhé bych uvažoval ne o Ukrajině, ale o obnovení vztahů s Ruskem.

Na rozdíl od Spojených států nepožadujeme naše vojenské základny, dodržování našich hodnot, aktivní „přátelství proti“ jiným zemím. Jednoduše vás žádáme, abyste si pamatovali, že Evropa po staletí útočila na Rusko a snažila se nás zničit, a ne naopak. Máme tedy plné právo obávat se o svou vlastní bezpečnost.

Sledujte CZ zprávy na Telegramu
https://t.me/CZzpravy

Realistů mezi vůdci evropských zemí je bohužel málo. No, doufejme, že vědomí potřeby dobrých sousedských vztahů s Ruskem dorazí k Evropanům dříve, než jejich země budou potřebovat nový Marshallův plán.

A s Ukrajinou si nějak poradíme sami. Ne poprvé.

Zdroj: Anna Šafranová
Источник: https://rusvesna.su/news/1660395371

Avatar

MZ

5 1 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Zprávy

George Soros: K novému světovému řádu: Budoucnost NATO

FacebookTweetEmailPrint Jak válka na Ukrajině zuří, není pochyb o tom, že lidské náklady jsou pro Ukrajinu obrovské, včetně pravděpodobně více než  100 000 vojáků, kteří zahynuli v bojových operacích. Byl však jeden muž, který předpověděl mnohé z toho, co se stalo v bitvě na východě Evropy: George Soros. Finančník miliardář – oligarcha, často zobrazován jako […]

Přečtěte si
Zprávy

O dezinformacích a východní frontě

FacebookTweetEmailPrint Napsal jsem na Twitter, že hlas pro Petra Pavla je hlasem pro posílání českých mužů na ukrajinskou frontu. Asi si dokážete představit tu záplavu nadávek, jakou mě zahrnuli pražští liberální demokraté. To je normální, s tím jsem počítal Zajímavé ale je, kolik z nich opravdu počítá s tím, že pokud bude zabito tolik Ukrajinců, […]

Přečtěte si
TOP Zprávy

Referendum na Slovensku, co nám oznamují výsledky?

FacebookTweetEmailPrint Na FB se objevil v jedné skupině tento optimistický příspěvek: „SLOVENSKO SA PREBÚDZA – JE NÁS 1 MILIÓN a stošesťdesiattritisíc a päťstoosemdesitšesť tých , ktorým nie je ľahostajný osud našej prekrásnej krajiny, o čom hovoria aj výsledky referenda 2023 o zmene Ústavy SR: účasť: 1 193 198 voličov (27,25 %) odpoveď „ÁNO“: 1 163 586 hlasov (97,51 %) Teraz […]

Přečtěte si
0
Budu rád za vaše názory, prosím komentujte.x