Dnešní díl budeme věnovat dlouhému časovému úseku jenž trval 396 let. Zaměříme se hlavně na období takzvané Atonizace. Opět máte možnost sledovat vše chronologicky na vložených tabulkách. Sledujte i vložené poznámky, protože nebudu pro délku textu některé věci rozvádět.

Omlouvám se za časovou prodlevu, ale musel jsem se věnovat jiným věcem a příprava tabulek mi také zabrala dost času.

Amenhotep II. se ujímá vlády poté, co se vrací do zničeného Egypta a zjišťuje, že jeho prvorozený syn je mrtev. Jeho hněv se přežene celým Egyptem a zasáhne hlavně Amonovy kněze a urozené. Zkusme pochopit jeho vztek. Když vyráží na vojenskou výpravu, opouští Egypt, jenž vzkvétá, ale po návratu jej nachází přesně podle Yppuverova svitku. Zákonitě hledá viníky. On, potomek bohů není schopen připustit něco tak strašného. Otrocká stavební síla je pryč a kněží nic nezmohli.

Co je nejzajímavější na jeho období je nápis, který nechal vytesat do kamene. Pokud by byla Pravda, co v něm sděluje, nikdy by to do kamene nevytesal. Ale od archeologů nemůžeme očekávat, že by se nad tím zamysleli. Platí je tiskaři peněz a jejich úkol zněl jasně: “POPŘETE VYKOPÁVKAMI ZÁZNAM BIBLE“. Neznalým pak stačí tvrdit, že archeologie vypráví úplně jiný příběh. Co tedy Amenhotep II. vytesal?

V mé říši je všechno v pořádku.

Vážně? Pak je tu další velmi zajímavý text, který nechal zapsat jeho syn Thutmose IV.. Tvrdí v něm, že jej Sfinga poprosila o laskavost když spal. Zavolala na něj:

Thutmose, vím, že nejsi tím, kdo má nastoupit na trůn, ale pokud odstraníš písek mezi mýma nohama, pak se staneš faraonem.“.

A co Thutmose udělá? Odstraní nánosy písku mezi nohama Sfingy a nastoupí na trůn. Pokud bych nevěděl kdo vládne tomuto světu, tak bych si musel myslet, že si z nás dělá Thutmose legraci. Jenže on musí následným generacím nějak vysvětlit, proč je faraonem právě on.

Když je jeho vláda v půlce Mojžíš bojuje se Sichonem a Ogem. Tito králové jsou doloženi archeologií, ale datace zničení je rozdílná s oficiálním příběhem, takže se to nestalo tak, jak to popisuje Mojžíš. Máte pocit, že jsou archeologové skutečně těmi, kdo touží poznat skutečné dějiny? Nebo mají raději příběhy kritiků bible, kteří ještě ani nekopli do země a už vše zpochybnili? Kdyby měli o Egyptu tolik informací, kolik mají díky Písmu o Izraeli, o Exodu, pak bych jim věřil, ale oni mají raději těch pár kamenů a k tomu vymyšlené příběhy.

Po Thutmosi IV. nastupuje Amenhotep III.. V Egyptě se děje něco velmi zvláštního. Co to je? Objevují se kněží, kteří chtějí uctívat Atona. Ne stovky bohů, ale jenom jednoho. A víte co znamená překlad tohoto jména? ZDROJ ŽIVOTA. Chybně se pak překládá jako sluneční kotouč/disk a to jenom proto, že si nedokáží vysvětlit archeologové jednu maličkost. Tou je obrazová informace, protože od ZDROJE ŽIVOTA vychází duchovní světlo a jako nejvhodnější symbol je tvar slunce. A kdo je tím skutečným duchovním světlem? Je to ten, jenž PŮSOBÍ, ABY SE STALO, HEBREJSKY JeHoVaH. Že je toto správné pochopení má archeologie před očima, ale opět by musela chtít vidět. Za Amenhotepa III. umírá Áron a Mojžíš v letech 1453 př.n.l.. A co se děje dále? Začínají přicházet z Kanaánu prosby o pomoc. Proč? Protože Jozue pod mocí toho, KDO PŮSOBÍ, ABY SE STALO, začíná odstraňovat jedno království za druhým.

A jsem u další zajímavosti, jak odhaluje dokument, který je ve druhém díle. Je zničeno Jericho, je zničeno Aj. Přesně podle archeologických nálezů velmi rychle na jaře po první sklizni a bez obléhání. Nebeský Otec byl tak moudrý, že nedovolil Izraelitům, aby město Jericho vydrancovali, což znamenalo, že si vezmou potraviny a sklizené obilí, ale nařídil vše spálit, takže se našli pod sutinami plné nádoby na obilí a jiné potraviny, hezky pohřbené, aby až bude paní archeoložka kopat, to přesně takto nalezla i s jedinou částí městské hradby, která nespadla, přesně jako to v knize Jozue čteme. Jaký byl její závěr? Jericho bylo zničeno v roce 1450 př.n.l., tedy před dobou Ramsese II, kdy mělo podle vyprávěných příběhů k exodu dojít. A co oznamuje chronologie Písma? Že se to stalo v roce 1453 př.n.l..

Zaměřme nyní svou pozornost na syna Amenhotepa III. a jeho manželku Nefertiti.

Roku 1424 př.n.l. nastupuje na trůn Amenhotep IV., který si mění jméno na Achnaton. Komu svým jménem vzdává úctu? Význam se překládá jako Účinný pro Atona.  Když rozumíme významu slova Aton, pak význam jména Achnaton znamená: “PATŘÍCÍ ZDROJI ŽIVOTA“. Jak to dokázal? Například tím, že opsal celý Mojžíšův 104 Žalm:

Žehnej Jehovovi, má duše. Jehovo, můj Bože, prokázal ses jako velmi veliký. Důstojností a nádherou ses oděl, 2zahalil ses světlem jako oděvem, roztáhl nebesa jako stanové plátno, 3Ten, jenž staví své horní komnaty s břevny v samotných vodách, z oblak si dělá dvoukolý vůz, kráčí na křídlech větru, 4činí své anděly duchy, své služebníky pohlcujícím ohněm. 5Založil zemi na jejích stanovených místech; nebude přivedena k potácení na neurčitý čas, nebo navždy. 6Vodní hlubinou právě jako oděvem jsi ji přikryl. Vody stály až nad horami. 7Na tvé přísné napomenutí prchaly; na zvuk tvého hromu se v panice rozběhly- 8hory vystupovaly, údolní pláně klesaly-na místo, jež jsi pro ně založil. 9Stanovil jsi mez, kterou by neměly přestoupit, aby opět nepokryly zemi. 10Posílá zřídla do údolí bystřin; stále proudí mezi horami. 11Stále dávají pít všem divokým zvířatům širého pole; zebry pravidelně hasí svou žízeň. 12Nad nimi hnízdí létající tvorové nebes; z hustého listí vydávají zvuk. 13Zalévá hory ze svých horních komnat. Plody tvých děl je nasycena země. 14Nechává zelenou trávu rašit pro zvířata a rostlinstvo ke službě lidstvu, aby způsobil, že ze země vyjde potrava 15a víno, které rozradostňuje srdce smrtelného člověka, aby se obličej leskl olejem, a chléb, který živí právě srdce smrtelného člověka. 16Jehovovy stromy se nasycují, libanonské cedry, které sázel, 17kde si ptáci dělají hnízda. Pro čápa, pro toho jsou domem jalovce. 18Vysoké hory jsou pro kozorožce; skalní útesy jsou útočištěm damanů. 19Měsíc udělal pro ustanovené časy; slunce ví dobře, kde zapadá. 20Působíš tmu, aby nastala noc; v ní se pohybují všechna divoká lesní zvířata. 21Mladí lvi s hřívou řvou po kořisti, a aby hledali potravu od samotného Boha. 22Slunce vysvítá – stahují se a uléhají do svých vlastních úkrytů. 23Člověk vychází ke své činnosti a ke své službě až do večera. 24Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo! Všechna jsi je udělal v moudrosti. Země je plná tvých výtvorů. 25To moře, tak veliké a širé, pohybuje se tam věcí bezpočtu, živých tvorů, malých stejně jako velkých. 26Plují tam lodi; leviatana, toho jsi utvořil, aby si v něm hrál. 27Ti všichni – stále čekají na tebe, abys jim dal jejich potravuv jejím období. 28Co jim dáváš, to sbírají. Otevíráš ruku – sytí se dobrými věcmi. 29Jestliže skryješ svůj obličej, rozruší se. Jestliže odejmeš jejich ducha, vydechnou naposled a jdou zpět do svého prachu. 30Jestliže vyšleš svého ducha, jsou stvořeni; a obnovuješ povrch zemské půdy. 31Prokáže se, že Jehovova sláva je na neurčitý čas. Jehova se bude radovat ve svých dílech. 32Hledí na zemi, a ta se chvěje; dotkne se hor, a ony kouří. 33Po celý život chci zpívat Jehovovi; chci hrát melodie svému Bohu, dokud jsem. 34Ať je mé přemítání o něm příjemné. Já, já se budu radovat v Jehovovi. 35S hříšníky bude na zemi skoncováno; a ničemní, ti už nebudou. Žehnej Jehovovi, má duše. Chvalte Jah!

Archeologové rádi tvrdí, že byl Mojžíš plagiátor, jenže když to Achnaton opisoval, byl už Mojžíš dávno mrtvý Jeho hymnus, který se úplně náhodou objevil v hrobce Ajje, otce Nefertiti, který se vydával za ctitele Atona a nechal se jmenovat veleknězem, který Achnatona zavraždil a pak se stal veleknězem Amona-Re, TOHO KDO SE UKRÝVÁ ZA SLUNCEM, tak tento  člověk úplně náhodou má u sebe Achnatonův hymnus, jak 104 Žalm nazývají. Proč asi? Když Ajj byl Satanův sluha do morku kostí. Nevypráví se náhodou příběh o tom, že exodus nastal za Ramsese II.? Tedy až dávno po smrti Achnatona, aby mohl Satan Mojžíše obvinit z plagiátorství? Byl Mojžíš skutečně jako nějaký Matovič a další povedení šíbři Satanovy smečky?

Máte páni archeologové a hi story kové pořád málo důkazů o tom, kdo mluví Pravdu a kdo si cucá příběhy z palce u nohy? Ajj, ničema všech ničemů nejenom zabije vlastní dceru, ale vlastního vnuka Tutanchamona, který dostal jméno Tutanchaton a jeho manželkou se stala jeho sestra Anchesenaton a i ji donutí ke změně jména na Anchesenamon. Ta žádá Chetity, aby ji poslali manžela, ale Ajj jej zabíjí, aby si ji mohl vzít. Svou vnučku, starý dědek, aby jako druhý případ v Egyptě byl coby velekněz Amona také farao.

Největší jeho drzost byla, že tak jako Thutmose III. nechal vymazat Hatšepsut, tak Ajj nechal vymazat Achnatona, Nefertiti, Tutanchamona ze všech viditelných míst Proč asi? Nebylo pro Satana tak náhodou urážkou to, že někdo v Egyptě si dovolil uctívat někoho jiného, než jeho, dokonce nebeského Otce, JeHoVaH Boha? Na to si čtenáři odpovězte sami.

Jeho vláda byla velmi krátká a když si uvědomíme, že krátce před tím umírá Jozue, tak nám ten příběh s Ajjem a jeho odpornými činy pěkně koresponduje se Satanovou snahou učinit z Písma všechno možné, jenom ne PRAVDIVÝ ZÁZNAM.

Během Horembhetovy vlády se opět Egypt rozpadá a po něm nastupuje dynastie Ramseseovců. Posuneme se nyní až k Meremphatovi, protože vše podstatné je v tabulkách.

Ramsese II. stabilizoval Egypt a přivedl jej k rozkvětu. Měl na to 66 let. Aby vzpomínky na Hyksósy úplně vymazal z paměti Egypta, začal na troskách Avarisu stavět město, které nazval svým jménem. Aby čtenáři Písma věděli kde se nacházelo místo pobývání jejich předků, označil nějaký opisovač Mojžíšových knih, že to město je Ramsese. Tak se podařilo nechtěně zmást čtenáře a Satan toho využil, aby postavil příběh falešného exodu do doby jeho vlády.

Jeho syn Meremphat se cítil dostatečně silným a tak vytáhl na válečnou výpravu do severního Kanaánu. V té době si Filištíni dovolili napadnout Izraelské kmeny, které opět nedodržovaly svůj závazek vůči svému Stvořiteli, JeHoVaH vojsk a ten je za to nechal napospas Filištínům. Takže když si Filištíny Meremptah podmanil, začal se chlubit tím, že Izrael mu patří. Na obrázcích je replika jeho stély.

Na posledním obrázku je vidět jméno Israel. Čte se zprava do leva Takže  je to jasná známka toho, že Izraelité už na území Palestiny byli. Jeho vychloubání nemělo dlouhého trvání, protože si jeho nároků povšiml samotný JeHoVaH Bůh a ten dal Izraelitům zachránce, který se jmenoval Šamgar. Ten jho Filištínů odstranil.

Egypt začíná opět upadat do problémů, protože je to boj mezi duchovními silami, takže se na tři roky stává faraonem Amenmesses, který bojuje o trůn se svým bratrem Setim II.. Ten se pak ujímá vlády.

Vliv nad oblastí Palestiny Egypt definitivně ztrácí až to nakonec dopadne tak, že se stane  vládcem Syřan Iarsa. Ten vládne nad Egyptem deset let. V Kanaánu ovládne Izraelity Jabin.

Jabina a jeho velitele vojska Siseru nakonec poráží Barak, soudce nad Izraelem v roce 1247 př.n.l.. Jabinova podpora Iarsy zajišťuje určitě jeho vliv nad Egyptem a teprve po smrti Jabina v tomtéž roce, nový farao Sethnakth  Iarsu odstraňuje. Egypta se poté na 30 let ujímá Ramsese III.. Je to stejně dlouhé období klidu v Izraeli. V roce 1214 př.n.l. usedá na trůn Ramsese IV. a s Egyptem to jde opět z kopce, vznikají různé boje, hlavně mezi kněžstvem a to až do vlády Ramsese XI.

Sláva Egypta v době Smendése, generála Ramsese XI., který si vzal jeho dceru zaniká a Egypt se rozpadá. Během jeho vlády Začíná soudit Izrael 20 let Samuel a nakonec si Izrael v roce 1097 př.n.l. vyvoluje místo soudců krále po vzoru ostatních národů. Tím se stává Saul. Tři roky před nástupem Saula se na 48 let nad Egyptem ujímá vlády Psusenes I.. O jeho vládě si povíme více v poslední části egyptské chronologie, která bude sahat do vlády Šešonka I., který je jmenován i v Písmu, jako Šišak. Zde chronologii ukončím, protože od Šišaka si může chronologii sestavit každý sám a spojit si ji s Písmem až do vlády Neka II. posledního zajímavého faraona.

Zajímavým a důležitým obdobím Egypta je Ptolemaivská dynastie, ale ta se objevuje až po roce 323 př.n.l. a je rozebrána zde.

Kéž je to JeHoVaH Bůh nebeský Otec, kdo sám potvrdí a nebo vyvrátí tyto mé myšlenky svým Svatým Duchem, když se jej budete dotazovat ve jménu Jehošuy Krále.

Váš a Kristův bratr Igi.

By Igor Zemánek

Milovník dějin, badatel Písma.

RSS36k
Follow by Email28k
WhatsApp112k